Variabilita odtokového procesu


Základní procesy tvorby odtoku vody z krajiny, které byly popsány v předchozích kapitolách, jsou zobrazeny ve schématu nad textem. Charakteristiky povodí a vlastnosti půdy, kterých se týkají další kapitoly, mají zásadní vliv na to, kterým procesem bude odtok vody probíhat.

Je třeba si uvědomit, že heterogenita krajiny (povodí) je značná, a proto odtok vody probíhá v každém místě povodí odlišně.

Po vydatných srážkách se typicky do toku dostává nejdříve voda z blízkého okolí toku z tzv. příbřežní zóny cestou hypodermického odtoku. Často jde o starou vodu, která byla kapilárně vázaná v půdě z předchozích srážkových epizod. Voda ze svahů mezitím stéká hypodermickýcm odtokem s významným využitém preferenčních cest do příbřežní zóny. Tím se zvyšuje přísun vody do toku a zároveň i nasycenost příbřežní zóny. Povrchový odtok, ať už hortonovský nebo odtok při nasycení, se v horních a středních částech svahů vyskytuje u nás výjimečně při extrémním dešti. V příbřežní zóně může při déletrvajícím dešti docházet k povrchovému odtoku častěji a to většinou z důvodu úplného nasycení. Povrchový odtok v příbřežní zóně může být ještě umocněn vratným odtokem z dolní části svahu.

Prostorová heterogenita fyzicko-geografických podmínek povodí je jednou z největších překážek při modelování srážko-odtokového procesu. Hydrologické modely většinou redukují celé povodí nebo jeho část do jednoho bodu a předpokládají, že odtokový proces v této ploše je prostorově homogenní. Variabilitu povodí lépe vystihují plně distributivní modely založené většinou na platformě GIS.