Meandrování toku
Meandrování toku prodlužuje vzdálenost, kterou musí voda v řece téct než se dostane do dolních částí povodí.
Představme si povodí, kde hlavní tok silně meandruje v údolní nivě. Pokud bychom meandry nahradily přímým korytem, tak se celková délka koryta výrazně zkrátí a s ní i postupová doba. Kromě toho by se zmenšila také infiltrace vody dnem korytem do okolního podloží.
Postupové doby meandrujícími koryty toku (případová studie Lužnice)
Meandry významně prodlužují postupovou dobu a snižují kulminační průtok. Například na úseku horní Lužnice mezi soutokem se Skřemelicí a vodoměrnou stanicí Pilař má koryto řeky délku 39 km, ačkoliv vzdušná vzdálenost je téměř poloviční. Postupové doby se v tomto úseku pohybují od 20 do 60 hodin! Nejpomaleji se průtoková vlna pohybuje, když je průtok na hranici kapacity koryta - okolní vegetace zvyšuje drsnost koryta a počínající rozlivy vlnu transformují. Při velkých povodních se údolní niva vyplní jako jezero a protože se většina vody pohybuje mimo meandrující koryto, tak se postup povodně výrazně urychlí.