Úsek ochrany čistoty ovzduší

Nejčastější otázky od veřejnosti, rodičů s dětmi, školek, médií v oblasti čistoty ovzduší


Škodliviny v ovzduší

Aktuální informace jsou na portálu ČHMÚ, záložka Ovzduší, odkaz Aktuální hod. přehled

V zásadě lze konstatovat, že zvýšené riziko ohrožení zdraví vzniká při překročení úrovně znečištění stanovené imisními limity, vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí a uvedenými v Příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Hodnoty imisních limitů jsou stanoveny s přihlédnutím k dlouhodobému působení znečištěného ovzduší na zdraví člověka, krátkodobá expozice zvýšeným koncentracím nemusí zhoršení zdravotního stavu způsobit. Toto neplatí pro osoby s již rozvinutým zdravotním postižením, např. astmatem.

ČHMÚ sleduje všechny znečišťující látky, které jsou uvedeny v Příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a ve vyhlášce MŽP č. 330/2012 Sb. Jedná se o oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen, prachové částice frakce PM10 a PM2,5, olovo, arsen, kadmium, nikl, benzo(a)pyren, troposférický ozon, polycyklické aromatické uhlovodíky, těkavé organické látky a plynnou rtuť.

Na stránkách ČHMÚ jsou uvedeny ty znečišťující látky, které se měří kontinuálně a podávají informaci o průměrných hodinových koncentracích. Jsou to oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, prachové částice frakce PM10 a PM2,5 a troposférický ozon. Hodnoty se aktualizují každou hodinu.

Dále jsou zveřejňovány informace o úrovni znečištění olovem a benzenem, které se uvádějí jako průměrné hodnoty za posledních 12 měsíců a aktualizují se jednou za 3 měsíce.

Povinnost informovat veřejnost o znečištění těmito látkami vyplývá ze zákona č. 201/2012 Sb. a vyhlášky č. 330/2012 Sb.

Jedná se o příměsi v ovzduší pevného nebo kapalného skupenství, které díky své malé velikosti a hmotnosti v ovzduší zůstávají, nesedimentují, vznášejí se - jsou v něm rozptýleny (suspendovány). Pevnou složku suspendovaných částic v zásadě tvoří malé částečky prachu, proto je běžně nazýváme prašné či pevné částice.

Jako suspendované částice frakce PM10 označujeme částice, které projdou velikostně selektivním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %. Jako jemné suspendované částice frakce PM2,5 označujeme částice, které projdou velikostně selektivním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %.

Suspendované částice se dělí na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo ze zdrojů, sekundární vznikají druhotně v atmosféře z plynných prekurzorů (jako jsou oxidy síry, dusíku a amoniak) v důsledku fyzikálních a chemických procesů. Suspendované částice představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných znečišťujících látek nemají specifické složení, představují směs látek s různými účinky. Velikost, tvar a složení částic je ovlivněno zdrojem, ze kterého pocházejí.

Naměřené koncentrace PM2,5 mohou být v některých případech vyšší než koncentrace PM10, a nejedná se o chybu. Tato skutečnost vyplývá ze způsobu měření PM, který je definován v normě „ČSN EN 12341 - Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“ a předběžné technické normě „ČSN P CEN/TS 16450 - Venkovní ovzduší - Automatické měřicí systémy pro stanovení aerosolových částic (PM10, PM2,5)“. Koncentrace PM10 a PM2,5 jsou navíc na většině lokalit měřeny samostatnými přístroji. Při hodnocení a interpretaci naměřených koncentrací je třeba brát v úvahu i nejistoty měření. Relativní standardní nejistota měření PM analyzátory je 10 %, relativní rozšířená nejistota je 20 %, a to pro koncentrace do 1000 µg.m-3, stanovená v souladu s principy příslušných norem.

Jedním z viditelných projevů výměny analyzátorů PM v rámci inovace Státní sítě imisního monitoringu v roce 2015 je větší rozkolísanost hodinových koncentrací PM, zejména při nižších hodnotách. Častěji než v minulosti tak dochází k situaci, kdy jsou ve stejné hodině hodinové koncentrace PM2,5 vyšší než koncentrace PM10. V roce 2015 a 2016 provedl ČHMÚ dle legislativních požadavků test ekvivalence, který prokázal uspokojivou shodu měření 24hodinových koncentrací PM2,5 a PM10 analyzátory (ekvivalentní metoda) s měřením vzorkovači s vážením filtrů (referenční metoda). Při hodnocení a interpretaci naměřených koncentrací je třeba brát v úvahu i nejistoty měření. Relativní standardní nejistota měření PM analyzátory je 10 %, relativní rozšířená nejistota je 20 %, a to pro koncentrace do 1000 µg.m-3, stanovená v souladu s principy příslušných norem.

Tento index pomocí slovního hodnocení popisuje kvalitu ovzduší, bez nutnosti sledovat a porovnávat číselné hodnoty.

Výpočet indexu kvality je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu siřičitého oxidu dusičitého, ozonu, suspendovaných částic frakce PM10 a osmihodinových klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého. Je v něm zohledněn možný vliv imisí na zdravotní stav obyvatelstva. Ve výpočtu jsou pro PM10 použity hodinové průměrné koncentrace, protože lépe vystihují aktuální stav. Meze pro hodinové koncentrace byly odvozeny na základě statistické analýzy mezi denními a hodinovými průměrnými koncentracemi. Data pro výpočet indexu kvality ovzduší pocházejí z aktuálního měření v reálném čase a nejsou verifikována. Index kvality ovzduší je zjišťován pro každou veličinu v dané lokalitě zvlášť a prezentován je nejhorší z nich. Index kvality ovzduší je zobrazen, pokud jsou k dispozici hodinová data alespoň pro NO2, O3 a PM10, jsou-li v lokalitě standardně měřena. Označení „neúplná data“ může znamenat, že na stanici v danou hodinu byla prováděna automatická kontrola přístrojů.

Každý může bezprostředně přispět ke zlepšení aktuálního stavu kvality ovzduší tím, že se zdrží činností, které ovzduší znečišťují. Jedná se například o používání vhodných paliv a topenišť v domácnostech, zamezení spalování domovního odpadu v domácích topeništích, zamezení rozdělávání otevřených ohňů pod širým nebem v době špatných rozptylových podmínek (spalování zahradního odpadu, domácí grilování). Záslužným počinem je rozhodnutí omezit používání motorových vozidel v době smogových situací. v oblasti nepřímých opatření je možno jmenovat rozumné snížení spotřeby energií (elektrické energie, vytápění, teplé užitkové vody), snižování energetické náročnosti bytů a domů.

Orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, jsou uvedeny v § 27 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší:

  • Ministerstvo životního prostředí
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Česká inspekce životního prostředí,
  • Česká obchodní inspekce,
  • krajské úřady,
  • obecní úřady obcí s rozšířenou působností
  • obecní úřady,
  • celní úřady,
  • Ministerstvo zemědělství.

Pokud dojde k obtěžování obyvatelstva zápachem lze se obrátit s podnětem k přešetření situace na Českou inspekci životního prostředí.


Ozon

Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne.

V souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší se vyhlašuje:

  • Smogová situace v případě, že alespoň na jedné měřicí stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu informativní prahovou hodnotu 180 µg.m-3.
  • Varování v případě, že alespoň na jedné měřicí stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu varovnou prahovou hodnotu 240 µg.m-3.

V případě, že je vyhlášena smogová situace letního typu, se osobám s chronickými dýchacími potížemi, starším lidem a malým dětem doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem v odpoledních hodinách zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Po vyhlášení varování se osobám s chronickými dýchacími potížemi, starším lidem a malým dětem doporučuje v odpoledních hodinách omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem v odpoledních hodinách zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Do určité míry ano. Při sníženém množství stratosférického ozonu (ozonová díra) se k zemskému povrchu dostává větší množství ultrafialového záření, které se podílí na vzniku troposférického ozonu v blízkosti zemského povrchu.


Smogová situace

Smogová situace je podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, suspendovanými částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z informativních prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 tohoto zákona za podmínek uvedených v této příloze.

Rozlišujeme smogové situace letního a zimního typu. Letní smogové situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a prachu, se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachu i mimo toto období.

Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké.

Výskyt smogu je velmi často provázen mlhou. I samotné slovo „smog“ vzniklo jako složenina anglických slov „smoke“ - kouř a „fog“ - mlha. Inverze, která v oblastech s výskytem zdrojů znečištění ovzduší způsobuje hromadění škodlivin, bývá spojena s poklesem teploty a kondenzací vodní páry, tedy se vznikem mlhy, a ve vrstvě pod inverzí se hromadí nejen škodliviny, ale i vodní pára. Proto jsou při inverzi dosti často vhodné podmínky jak pro vznik mlhy, tak pro zvyšování koncentrací škodlivin.

Avšak i vysoké koncentrace škodlivin mohou podporovat vznik mlhy. Znečištěný vzduch obsahuje značné množství kondenzačních jader, která jsou silně hygroskopická, to znamená, že na nich dochází ke kondenzaci vodní páry i při vlhkosti pod 100%. Proto se v oblastech se silným znečištěním ovzduší mlhy vyskytují častěji a jsou hustší, než jinde. To se týká například Londýna a jeho proslulých mlh do cca 50. let 20. století, nebo severozápadních Čech o něco později. Po výrazném omezení zdrojů znečištění se v obou těchto oblastech četnost i hustota mlh snížila.

Souběh mlhy a smogu je tedy častý, ale není nezbytný. v čistých oblastech se samozřejmě vyskytují mlhy bez smogu, ale i v průmyslových oblastech se při vysoké vlhkosti může krátkodobě vyskytnout mlha, při které jsou jen lehce zvýšené koncentrace škodlivin. Naopak při velmi suchém vzduchu i při déletrvající inverzi a vysokých koncentracích škodlivin v ovzduší se nemusí mlha vytvořit, a smog je pak provázen slunečným počasím, jen s poněkud sníženou dohledností. Tato situace je nepříjemná tím, že si člověk při pohledu na slunečné počasí ani neuvědomí, že by mohl být problém s ovzduším.

Všechno výše uvedené se týká smogu zimního typu. Letní fotochemický smog (s vysokými koncentracemi ozonu) vzniká naopak prakticky výhradně za slunečného počasí.

Mrazivé počasí v klimatických podmínkách ČR je obvykle spojeno s anticyklonálním počasím, kdy slabé proudění vzduchu a výskyt inverzí teploty vytvářejí podmínky pro hromadění znečištění v blízkosti zemského povrchu a vzniku smogových situací zimního typu. Výjimku mohou tvořit případy, kdy se při mrazivém počasí vyskytují vyšší rychlosti větru a rozptylové podmínky se díky zvýšené ventilaci zlepšují.

Jedná se o zkratku pro Smogový Varovný a Regulační Systém.

Smogová situace je podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, suspendovanými částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z informativních prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 tohoto zákona za podmínek uvedených v této příloze.

Regulace se podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší vyhlašuje, pokud úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, suspendovanými částicemi PM10 překročí některou z regulačních prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 tohoto zákona za podmínek uvedených v této příloze. Při vyhlášení regulace jsou podniky, které mají pro tento případ stanoveny zvláštní podmínky provozu, povinny podle nich postupovat a omezit vypouštění znečišťujících látek do ovzduší.

Vznik smogové situace, regulace a varování a jejich ukončení vyhlašuje ministerstvo životního prostředí prostřednictvím ČHMÚ neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Zdroje se zvláštními podmínkami provozu jsou přímo informovány e-mailem.

Termín „smogová situace“ se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10.

Podle současně platné právní úpravy je SVRS provozován na celém území ČR.

Vznik podmínek pro hromadění znečišťujících látek v přízemní vrstvě ovzduší a nárůst jejich koncentrací nad úroveň prahových hodnot, při nichž se vyhlašuje smogová situace, je podmíněn rozložením zdrojů znečištění, geografickými a klimatickými podmínkami v jednotlivých oblastech České republiky. Roli hraje i počet a rozložení reprezentativních stanic SVRS. v jednotlivých regionech mohou být podmínky pro vyhlášení smogové situace splněny v rozdílnou dobu a s rozdílnou frekvencí výskytu.


Smogová situace – doporučení

Smogovou situaci je třeba chápat jako upozornění, že v danné oblasti se mohou vyskytovat koncentrace znečišťujících látek, které mohou u citlivých osob způsobit bezprostřední zdravotní problémy.

Vzhledem k pravidům vyhlašování a odvolávání smogových situací se může stát, že kvalita ovzduší není špatná na celém území, pro něž byla smogová situace vyhlášena. Během smogové situace také může dojít k přechodnému poklesu koncentrací, ale pokud je brzy očekáván jejich opětovný nárůst, situace se neodvolává. V čase těsně před odvoláním smogové situace je již kvalita na celém území (přesněji řečeno v místech měřicích stanic) dobrá.

Proto je třeba sledovat informace o aktuální úrovni znečištění ovzduší. Ty jsou dostupné ve sdělovacích prostředcích a na internetových stránkách ČHMÚ, kde také naleznete informace o imisních limitech. Doporučení vhodné denní doby pro pobyt venku je uvedeno níže. Individuální rozhodnutí je možné učinit na základě těchto informací, popřípadě po konzultaci s lékařem. Provozovatelé předškolních a školních zařízení by se měli obrátit na svého zřizovatele a vyžádat u něj stanovení závazných pravidel, založených na zveřejňovaných informacích o aktuálním stavu znečištění ovzduší.

Mezi skupiny obyvatel, zvláště citlivé na zvýšené koncentrace znečišťujících látek ve smogových situacích (letního i zimního typu) se řadí zejména malé děti, senioři, těhotné ženy a osoby s již rozvinutým zdravotním postižením dýchacího ústrojí (chronickým i akutním), dále pak nemocní s chorobami kardiovaskulárního systému a diabetici.

Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, seniorům a malým dětem se po vyhlášení smogové situace doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Pokud se smogová situace zhoršuje a dojde k vyhlášení regulací zdrojů, doporučuje se omezit pobyt ve venkovním prostředí na nejnutnější míru.

U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Pokud se smogová situace zhoršuje a dojde k vyhlášení regulací zdrojů, doporučuje se dospělým osobám bez zdravotních potíží zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Záleží na typu smogové situace. v případě letních smogových situací se nejvyšší koncentrace troposférického ozonu vyskytují v brzkých odpoledních hodinách. Ráno, pozdě odpoledne a navečer rychle klesají. Větrání nepředstavuje problém po celý den, neboť vysoce reaktivní ozon se ve vnitřním prostředí rychle odbourává a v domácnosti obvykle nejsou podmínky pro jeho další tvorbu.

Při zimních smogových situacích je denní chod koncentrací opačný - nejvyšší hodnoty se dosahují v ranních hodinách před východem slunce a večer po jeho západu. Koncentrace v tomto případě kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrání by mělo být krátké a intenzivní. v případech dlouhodobého výskytu špatných rozptylových podmínek ovšem zůstává úroveň znečištění vysoká po celý den a pobyt venku je vhodné omezit na nejmenší nutnou míru.

V každém případě doporučujeme sledovat informace o aktuálním stavu znečištění ovzduší na internetu a ve sdělovacích prostředcích.


Smogová situace – legislativa

Se začátkem roku 2017 vstoupila v platnost novela zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ta kromě jiného přinesla nová pravidla fungování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) podle návrhu ČHMÚ a MŽP. Nejvýznamnější změnu pravidel doznalo vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM10, které byly podle starých pravidel často vyhlašovány i s více jak dvoudenním zpožděním oproti skutečnému nárůstu koncentrací nad prahové hodnoty a zůstávaly v platnosti i po jejich poklesu pod tyto hodnoty. Stará pravidla tak nesloužila ani k včasnému informování veřejnosti, ani k efektivní regulaci zdrojů znečištění ovzduší.

Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. v předchozí právní úpravě (zákon č. 86/2002 Sb. a vyhláška č. 553/2002 Sb.) docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. v současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování).

Zákon již nepočítá s vydáváním ústředního, krajských a místních regulačních řádů, které byly vydány podle předchozí právní úpravy formou vyhlášky ministerstva, nařízení kraje nebo obce. Nově se budou při překročení zákonem stanovených hodnot regulovat ty stacionární zdroje znečišťování, jejichž vliv je na ovzduší významný - tyto zdroje budou mít stanovena regulační opatření přímo v povolení provozu, a dále budou moci řešit smogovou situaci obce svými regulačními řády. Regulační řády obcí však mohou obsahovat pouze opatření na omezení provozu silničních motorových vozidel.

Regulační řády přijaté formou nařízení kraje nebo obce podle předchozího zákona, jsou i nadále platné i podle nového zákona. Nový zákon je ponechává v platnosti po dobu dalších nejdéle dvou let (do 1. 9. 2014), pokud nedojde k jejich zrušení dříve.

Pokud byl regulační řád vydán provozovateli stacionárního zdroje na základě § 11 odst. 1 písm. h) zákona č. 86/2002 Sb. (regulační řády provozovatelům vydávala Česká inspekce životního prostředí), zůstávají tyto řády nadále v platnosti (při splnění podmínek uvedených v § 41 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb.). To se vztahuje na zdroje, u nichž nový zákon o ochraně ovzduší předpokládá stanovení zvláštních podmínek provozu při překročení regulačních prahových hodnot (viz § 12 odst. 4 písm. g)). Těmito zdroji jsou podle § 10 odst. 3 stacionární zdroje, které v dané lokalitě významně přispívají k úrovni znečištění. Dá se předpokládat, že se bude nejčastěji jednat o zdroje podléhající integrovanému povolení.

Soulad regulačních řádů s platnou legislativou je záležitostí provozovatelů regulovaných zdrojů. U zdrojů s integrovaným povolením se formální změny v regulačním řádu dají schválit tzv. nepodstatnou změnou integrovaného povolení.

Texty regulačních řádů zdrojů znečišťování ovzduší je nutné posuzovat z věcného hlediska. Neplatnost, či nevymahatelnost provozního řádu neopodstatňují objektivní příčiny ze změny terminologie vyvolané úpravou legislativy. Věcný obsah regulačních řádů je stále zřejmý. Změna pojmu SIGNÁL UPOZORNĚNÍ a SIGNÁL REGULACE a jejich prostá zaměnitelnost za nové znění dle zákona č. 201/2012 Sb. je zcela jasná a nijak neodůvodňuje neplatnost původních regulačních řádů. Vlastní technicko-organizační regulační opatření na technologiích také nejsou změnou zákona nijak dotčena.

Obec musí určit vliv dopravy na kvalitu ovzduší na jejím území a na základě toho zvážit využití regulace dopravy s ohledem na technické provedení dané regulace (dopravní značení, objízdné trasy apod.). Je možné si za tímto účelem nechat zpracovat studii o vlivu dopravy na kvalitu ovzduší v obci, jakož i o technickém provedení opatření vyplývajících z regulace dopravy. Regulační řády dle § 10 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší jsou míněny jako krátkodobá opatření v době smogových situací. Jsou určeny zvláště pro obce, které disponují objízdnými trasami a zároveň například nechtějí využívat dlouhodobých opatření na regulaci dopravy v podobě nízkoemisních zón.


Emise znečišťujících látek

Informace o významných stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší jsou na portálu ČHMÚ, záložka Ovzduší , odkaz Informace o emisích.

Informace o emisní bilanci stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší jsou na portálu ČHMÚ, záložka Ovzduší , odkaz Emisní bilance.

Problematice malých spalovacích zařízení pro vytápění domácností se systematicky věnuje tým Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Užitečné články o tom, jak správně topit, aby se spotřebovalo co nejméně paliva a omezily emise znečišťujících látek, publikovali jeho členové na serveru www.tzb-info.cz. Zde uvádíme odkazy na některé z nich:

SMOKEMANovo desatero správného topiče
Proč sušit dřevo a učit lidi topit? Vliv vlhkosti dřeva a obsluhy na emise znečišťujících látek
O spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (1)
O spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (2)
Jak si doma stanovit vlhkost a výhřevnost dřeva?


Creative Commons License - non commercial