Úvod Organizační struktura Metodika Tabulky NIR Grafy Dokumenty Odkazy ETS   

Úvod

Aktualizováno: 16.7.2018 14:00 SELČ (pravidelná aktualizace)


Mezinárodní smlouvy přijaté za účelem regulace emisí skleníkových plynů (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol) vyžadují jednotný, transparentní, konzistentní a kontrolovatelný způsob národní inventarizace emisí a propadů skleníkových plynů. Metodika inventarizace (2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories, Vol. 1 – 5, IPCC 2006; Good Practice Guidance and Uncertainty Management in National GHG Inventories, IPCC 2000; Good Practice Guidance for Land Use, Land Use Change and Forestry, IPCC 2003, 2013 Supplement to the 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories: Wetlands, IPCC 2013; metodiky jsou publikované na http://www.ipcc-nggip.iges.or.jp) je těmito dohodami předepsána a její výsledky by neměly být ani podhodnoceny ani nadhodnoceny a měly by být zatíženy co nejnižší mírou nejistoty.

Podle článku 5 Kjótského protokolu měla každá smluvní strana nejpozději do konce roku 2006 povinnost vybudovat plně funkční národní inventarizační systém (National Inventory System, NIS), který musí být v souladu s pravidly, která byla přijata na Sedmé konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy (usnesení 20/CP.7). Členské země EU jsou navíc vázány rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č.280/2004/ES vybudovat NIS o rok dříve, takže v ČR byla implementace provedena již koncem roku 2005.

K hlavním funkcím NIS patří zejména vybudování a funkční zprovoznění institucionálního, legislativního a procedurálního uspořádání potřebného k plnění všech nezbytných činností spojených s inventarizací skleníkových plynů. Zodpovědnost za správné fungování NISu nese v ČR Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.

Podle usnesení 13/CMP.1 přijaté na konferenci smluvních stran Kjótského protokolu v roce 2005 měla každá smluvní strana v roce 2006 povinnost předložit tzv. „Počáteční zprávu“ (Initial Report) ve které dokladuje, že její NIS je plně funkční a splňuje dané podmínky. Jedním z dalších důležitých výstupů této zprávy je stanovení přidělených emisních jednotek (AAU, tzv. kreditů) na základě výsledků inventarizace za referenční rok 1990 (u F-plynů se jako referenční bere rok 1995) s přihlédnutím k redukčnímu závazku (8% pro ČR). Tato počáteční zpráva byla spolu s aktuálními výsledky inventarizace skleníkových plynů podrobena hloubkovému přezkoumání mezinárodním inspekčním týmem, jehož absolvování je nedílnou součástí plnění povinností vyplývajících z ratifikace Kjótského protokolu. Pokud mezinárodní inspekční tým dospěje k názoru, že emisní inventura za referenční rok 1990 je nadhodnocena, což by vedlo k neoprávněnému navýšení kreditu, může na základě své vlastní expertízy navrhnout jejich korekci (tzv. adjustment). ČR tuto zprávu odevzdala v předepsaném termínu a její přezkoumání mezinárodním inspekčním týmem se konalo na přelomu února a března 2007. Výsledky této inspekční mise byly české straně předány v červnu 2007. V průběhu inspekce „v zemi“ (in-country) byl český tým požádán mezinárodním inspekčním týmem (ERT), aby v několika případech revidoval své emisní odhady. Český tým respektoval tento požadavek a předal revidované výsledky a odpovídající výpočet „počátečního množství“ v předepsaném termínu. Následně pak ETR schválil český NIS, aniž by prováděl jakékoliv další korekce výpočtů (tzv. adjustment).

Další tzv. „Počáteční zpráva“ byla odeslána na začátku druhého kontrolního období Kjótského protokolu, tedy v roce 2015. Stejně jako první zpráva i tato prošla hloubkovým přezkumem společně s výsledky inventarizace. Tento přezkum proběhl v září 2016. Výsledky přezkumu byly ČR předány v červenci 2017.