2.2.2 Znečištění ovzduší ve vybraných oblastech ČR
Severozápadní oblast
 


Oxid siřičitý

Stav úrovně znečištění severozápadní oblasti (bývalý Severočeský kraj a okresy Cheb, Sokolov a Karlovy Vary) oxidem siřičitým v roce 1998 charakterizují mapová znázornění polí ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů denních koncentrací oxidu siřičitého s vyznačením naměřených hodnot na stanicích v uváděných třídách (viz obr. 2-11, 2-12). Největší procentuální podíl na území severozápadní oblasti dosahovaly koncentrace ročního aritmetického průměru ve třídě 10–20 μg.m-3 a 95% kvantilu ve třídě 25–50 μg.m-3.

Severozápadní oblast, zejména Mostecká pánev, byla v minulosti nejvíce postiženou oblastí oxidem siřičitým. V posledních letech byl i v tomto regionu zaznamenán klesající trend ve znečištění touto látkou. Tento jev byl potvrzen i v roce 1998, kdy došlo v severozápadních Čechách k výraznému snížení znečištění oxidem siřičitým. V roce 1998 byl pouze na jedné stanici hygienické služby (Jílové, okres Děčín) překročen denní imisní limit ve více než 5 % případů. Roční imisní limit nebyl překročen na žádné stanici severozápadních Čech. Pouze ojediněle zde bylo v ročním aritmetickém průměru zaznamenáno znečištění přes 40 μg.m-3. V oblasti na západ od Frýdlantu bylo toto znečištění (roční koncentrace zde vycházely z modelu Symos’97) způsobeno přenosem ze zahraničních zdrojů. Snížení znečištění oxidem siřičitým proti roku 1997 bylo způsobeno jednak příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v zimním období roku  1998 a jednak, převážně ve větších městech, snížením počtu lokálních topenišť na hnědé uhlí v souvislosti s pokračující plynofikací. Klesající trend dokládají i mapy polí koncentrací obou let. V roce 1998 výrazně poklesl v ročním aritmetickém průměru procentuální podíl ve třídě 20–30 μg.m-3 ve prospěch nejnižších tříd a podíl 95% kvantilu denních koncentrací ve třídě do 50 μg.m-3 se zvýšil o 75 %.


Prašný aerosol

Stav úrovně znečištění severozápadní oblasti prašným aerosolem v roce 1998 charakterizují mapová znázornění ročních aritmetických průměrů, 95% kvantilů denních koncentrací prašného aerosolu a 90% kvantilů denních koncentrací frakce PM10 (viz obr. 2-13, 2-14, 2-15). Největší procentuální podíl, 85 %, vykazovaly na území severozápadních Čech v ročním aritmetickém průměru koncentrace do 30 μg.m-3.

Severozápadní oblast, zejména Mostecká pánev, byla v minulých letech po Ostravsku, pokud se týká velikosti území, druhou nejvíce postiženou oblastí prašným aerosolem. V roce 1998 došlo v severních Čechách k výraznému poklesu tohoto typu znečištění částečně vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimním období roku 1998. K mírnému překročení ročního imisního limitu došlo na stanici hygienické služby Ústí n. L.- Moskevská (viz tab. 2-30, 2-31, 2-32, 2-33). Denní imisní limit byl překročen ve více než 5 % případů na stanici hygienické služby v Chomutově. Koncentrace prašného aerosolu, přes 50 μg.m-3 v ročním aritmetickém průměru, vykazovaly některé městské stanice v okresech Teplice, Most, Chomutov, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín a Liberec. Ve srovnání s rokem 1997 došlo v roce 1998 ke snížení znečištění prašným aerosolem v celé severozápadní oblasti, zejména ve frakci PM10. Pokles lze doložit i na mapě pole ročních aritmetických průměrů koncentrací prašného aerosolu z uvedených let. V roce 1998 se zvětšil více než o 60 % podíl nízkých koncentrací do 30 μg.m-3.


Oxidy dusíku

Mapová znázornění ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů denních koncentrací oxidů dusíku charakterizují formou bodových značek jednotlivá měřicí místa v roce 1998.

Největší znečištění zaznamenala stanice hygienické služby Děčín-OHS, kde došlo k výraznému překročení imisních limitů. Značné znečištění s překročením denního imisního limitu ve více než 5 % případů vykazovaly některé stanice v okresech Teplice, Ústí nad Labem, Most, Chomutov a Karlovy Vary. Stanice ve městech severozápadní oblasti jsou často umístěny blízko komunikací, kde dochází k přímému ovlivnění dopravou (zejména jde o stanici Děčín-OHS). Celková úroveň znečištění oxidy dusíku zaznamenala v roce 1998 proti předchozímu roku mírný pokles.

Podíl oxidu siřičitého, který byl v minulých letech ve znečištění ovzduší této oblasti dominantní, byl v roce 1998 srovnatelný s podílem ostatních sledovaných látek. Toto tvrzení dokládá grafické znázornění ročních průběhů denních koncentrací základních znečišťujících látek na vybraných stanicích severozápadní oblasti (viz obr. 2-16, 2-17).

 

Tabulky ročního chodu koncentrací a vybraných imisních charakteristik:
2-20, 2-21, 2-22, 2-23

Ostatní tabulky (tab. 2-24, 2-25, 2-26, 2-27, 2-28, 2-29) a obrázky (obr. 2-18, 2-19)