II.4.4 Závěry

Vyhodnocení kvality ovzduší pro rok 2011 respektující požadavky nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění indikuje následující problémy z hlediska splnění termínů imisních limitů (cílových imisních limitů) stanovených legislativou České republiky v oblasti ochrany ovzduší:

• Z map plošného znázornění imisních charakteristik pro rok 2011 vyplývá: imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2011 překročen na 0,7 % území České republiky, pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ na 21,8 % území, pro roční průměrnou koncentraci NO₂ na 0,01 % území a pro roční průměrnou koncentraci benzenu na 0,009 % území. Imisní limit pro alespoň jednu znečišťující látku byl překročen na 21,8 % území České republiky. Cílový imisní limit byl pro roční průměrné koncentrace arsenu překročen na 0,005 % území České republiky, pro roční průměrné koncentrace niklu na 0,005 % území České republiky a benzo(a)pyrenu na 16,8 % území. Alespoň pro jednu znečišťující látku byl cílový imisní limit překročen na 16,9 % území České republiky (bez zahrnutí přízemního ozonu).

• Úrovně znečištění ovzduší částicemi PM₁₀ překračují i nadále stanovené imisní limity. V roce 2011 byl v porovnání s rokem 2010 zaznamenán pouze nepatrný pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10 (v průměru pro všechny typy lokalit). Nicméně, v porovnání s rokem 2010 byl zaznamenán nárůst koncentrací na městských dopravních stanicích. Průměrná koncentrace na většině venkovských stanic klesla pod hodnotu denního imisního limitu, koncentrace na ostatních typech lokalit zůstávají ve většině případů nadlimitní. Překročení 24hod. imisního limitu pro PM₁₀ bylo v roce 2011 alespoň na jedné lokalitě zaznamenáno ve všech zónách a aglomeracích. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM₁₀ byl v roce 2011 překročen na všech lokalitách v aglomeraci Moravskoslezský kraj a na více než polovině až většině lokalit v zónách Ústecký, Středočeský, Olomoucký a Zlínský kraj a v aglomeracích Praha a Brno. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci byl v roce 2011 překročen na 21,8 % území (v roce 2010 na 21,21 % území, v roce 2009 na 4,4 % území), limit pro roční průměrnou koncentraci byl v roce 2011 překročen na 0,7 % území ČR (v roce 2010 na 1,85 % území, v roce 2009 na 0,54 % území). Na území, kde koncentrace PM₁₀ v roce 2011 překročily imisní limity, žije přibližně 50,8 % populace, (v roce 2010 to bylo 48 % populace, v roce 2009 se jednalo o 18 % populace). Nejzávažnější situace ve znečištění suspendovanými částicemi zůstává v aglomeraci Moravskoslezského kraje (Ostravsko-Karvinsko). Je to důsledek toho, že v této oblasti k dopravě a lokálním zdrojům (vytápění domácností), které jsou hlavními emisními zdroji suspendovaných částic i v ostatních regionech, přistupují ještě další významné zdroje emisí částic, kterými jsou hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá rovněž regionální přenos ze zdrojů v Polsku (silně industrializovaná oblast Katovic).

• V roce 2004 v České republice začalo měření koncentrace jemných částic PM_2,5. Převládajícím zdrojem emisí frakce PM_2,5 jsou spalovací procesy produkující sekundární částice vznikající v důsledku chemických reakcí mezi plynnými složkami a kondenzací horkých plynů a par. Výsledky měření za rok 2011 dokládají značné znečištění na území Moravskoslezského kraje (Ostravsko-Karvinsko). Ze 49 lokalit, kde se v roce 2011 měřila koncentrace jemných částic PM_2,5, byl překročen cílový imisní limit pro roční koncentraci na 13 lokalitách. Jedná se o 8 lokalit na Ostravsko-Karvinsku, o 3 lokality v aglomeraci Brno, o 1 lokalitu v zóně Olomoucký kraj a o 1 lokalitu v zóně Plzeňský kraj. Pro rok 2011 byla poprvé vytvořena i mapa pole průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM_2,5. Odhadovaná část území ČR, kde byl překročen imisní limit, je 2,6 %. Podíl obyvatel ČR, který byl vystaven působení nadlimitních koncentrací PM_2,5, je odhadnut na 13,5 %.

• Koncentrace přízemního ozonu – „letní“ znečišťující látky fotochemického původu – je ovlivňována charakterem počasí v teplé polovině roku. Situace se oproti předchozímu tříletému období 2008–2010 výrazně nezměnila. Z porovnání vyplývá, že v letech 2009–2011 došlo celkově k nepatrnému snížení počtu lokalit s překročením hodnoty cílového imisního limitu 120 μg.m^-3. Dlouhodobý imisní cíl byl v roce 2011 překročen na všech lokalitách (vyjma jedné dopravní lokality). Asi 10,1 % populace bylo v průměru v hodnoceném období 2009–2011 vystaveno koncentracím přízemního ozonu překračujícím cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví.

• Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v roce 2010, jako území s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren. Jedná se o 16,8 % plochy České republiky, kde žije asi 60,2 % obyvatel. Oproti roku 2010 nedošlo k výrazné změně situace týkající se podílu území a obyvatel ČR vystavených nadlimitní koncentraci benzo(a)pyrenu. Pro srovnání v roce 2010 se jednalo o 14,47 % plochy ČR a 65 % populace.

• Za alarmující lze pokládat současné překračování zejména 24hod. imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a cílových imisních limitů benzo(a)pyrenu a PM_2,5, zejména v souvislosti s jejich závažnými zdravotními dopady. Je předpoklad, že i v obcích, kde se imise neměří, mohou být koncentrace těchto látek zvýšené a i nadlimitní, zejména vlivem emisí z lokálních zdrojů (vytápění domácností) a dopravy.

• Zvyšující se dopravní zatížení se projevuje překročením imisních limitů NO₂ na dopravně exponovaných lokalitách, konkrétně na 8 stanicích v Praze, Brně a Ostravě. Překročení limitu lze předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde není prováděno měření. V roce 2011 došlo v porovnání s rokem 2010 k poklesu koncentrací NO₂ na většině lokalit. Nadlimitním koncentracím bylo v roce 2011 vystaveno cca 0,2 % populace.

• Měření za rok 2011 indikují, že opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro benzen v Ostravě především jako důsledek emisí při výrobě koksu. Nadlimitním koncentracím bylo v roce 2011 vystaveno cca 0,01 % populace.

• Imisní limit pro ochranu zdraví pro 24hodinové a hodinové koncentrace SO₂ nebyl v roce 2011 překročen na žádné monitorovací stanici v České republice. Na základě rozptylového modelu, který je jedním z podkladů pro tvorbu plošných map imisních charakteristik, došlo k překročení imisních limitů SO₂ pro 24hod. koncentraci a pro ekosystémy a vegetaci na minimálním území zóny Ústecký kraj.

• Cílový imisní limit pro roční průměrné koncentrace arsenu byl v roce 2011 překročen na dvou lokalitách na Kladensku a v Praze (Stehelčeves, Praha 5-Řeporyje). Nadlimitním koncentracím bylo v roce 2011 vystaveno asi 0,002 % populace, žijící na 0,005 % území České republiky.

• Cílový imisní limit pro roční průměrné koncentrace niklu byl v roce 2011 překročen na lokalitě Příbram I-nemocnice. Překročení způsobily vysoké koncentrace v první třetině roku související pravděpodobně s bouracími pracemi v blízkosti měřicí stanice.

• Cílové imisní limity pro roční průměrné koncentrace kadmia a imisní limity pro roční průměrnou koncentraci olova a SO₂ a maximální 8hodinovou koncentraci oxidu uhelnatého nebyly v roce 2011 překročeny na žádné monitorovací stanici.

• Cílový imisní limit pro ozon AOT40 pro ochranu vegetace byl v hodnoceném pětiletém období 2007–2011 překročen na nižším počtu lokalit (8 z 37) v porovnání s předchozím hodnoceným obdobím 2006–2010 (20 z 37). Pokles se významně projevil na velikosti plochy území ČR, kde došlo k překročení. Dlouhodobý imisní cíl byl v roce 2011 překročen až na jednu lokalitu na všech ostatních venkovských lokalitách.

• Imisní limity pro roční průměrnou koncentraci NO_x a SO₂ a imisní limit pro zimní průměr SO₂ pro ochranu vegetace a ekosystémů nebyly v roce 2011 překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde probíhá měření.

• V aglomeracích je problém zvýšených koncentrací znečišťujících látek v ovzduší vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva obzvláště závažný a dotýká se velkého počtu lidí. Překračování limitů v aglomeraci Praha souvisí především se značným dopravním zatížením a zejména s tím, že dopravně nejzatíženější komunikace vedou přímo středem města. Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu zůstávají podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v Praze, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace. Obdobná situace je na dopravně zatížených lokalitách v aglomeraci Brno. V aglomeraci Moravskoslezský kraj se na znečištění ovzduší podílí významným způsobem kromě dopravy i hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. Vzhledem k vysoké hustotě osídlení v aglomeracích je významným zdrojem znečištění i lokální vytápění, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. V aglomeraci Moravskoslezský kraj má lokální vytápění vliv na kvalitu ovzduší i v malých sídlech.

Do přehledu nejvíce znečištěných lokalit České republiky, kde byl překročen roční imisní limit pro částice PM₁₀ (40 μg.m^-3), lze zahrnout zejména oblast Moravskoslezského kraje. Podobná situace je v případě překročení cílového limitu pro roční průměrné koncentrace jemných částic frakce PM_2,5. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu stále překračují cílový imisní roční limit 1 ng.m^-3 v řadě větších sídel celé České republiky. Předpoklad z minulých let, že i v menších sídlech dochází k překračování tohoto limitu, byl v roce 2011 potvrzen díky měření ve třech malých sídlech. Na řadě lokalit (především v Moravskoslezském kraji a na Kladně) byly v roce 2011 limitní hodnoty překročeny dokonce několikanásobně.

Překračování imisních limitů pro suspendované částice je závažným problémem ve většině evropských měst. Suspendované částice v atmosféře jsou komplikovaný fenomén a jejich aktuální hmotnostně vyjádřená koncentrace je jen zčásti dána příspěvkem lokálních emisí primárních částic, zejména dopravou. Další příspěvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a zbývající část jsou sekundární anorganické i organické částice vzniklé chemickou transformací plynných složek jak antropogenního původu (SO₂, NO_x a NH₃ a VOC), tak i emisemi přírodními. Řešení vysokých koncentrací suspendovaných částic v evropských městech je nutné řešit jak kooperací v rámci Evropy, tak na místní či regionální úrovni, zejména opatřeními na lokálním vytápění a snižováním emisí spojených s dopravou včetně zlepšování úklidu komunikací.
Relativně vysoký podíl sekundárních částic ukazuje, že poměrně významného snížení koncentrací PM₁₀ bude možné dosáhnout dalším snižováním emisí složek vedoucích k tvorbě sekundárních částic (NO_x, SO₂, NH₃ a VOC). Další snižování emisí, zejména oxidů dusíku, ale i emisí těkavých organických látek ve velkoplošném měřítku, je také jedinou cestou možného snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozonu.

Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých měst. Podle odborného odhadu a na základě výsledků v poslední době publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v řadě malých obcí, kde se znečištění ovzduší nemonitoruje a ve kterých u nás žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic a polycyklických aromatických uhlovodíků. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, meteorologické podmínky, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění, zejména v zařízeních, která nejsou pro daný druh paliva určena, dochází ke zvýšení emisí částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů.