II.4.2.2 Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tyto limity jsou přehledně uvedeny v kap. II.3.

II.4.2.2.1 Oxid siřičitý

Na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2011 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci. Situace z předchozího roku, kdy došlo k překročení imisního limitu pro zimní průměr 2010/2011 na lokalitě Komáří Vížka se neopakovala. Nejvyšší zimní průměrná koncentrace byla v roce 2011 zaznamenána na lokalitě Lom (17,6 μg.m^-3), roční průměrná koncentrace dosáhla maxima na lokalitě Komáří Vížka (17 μg.m^-3).

Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO₂. Od té doby roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m^-3 (obr. II.4.2.51). V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v letech 2009 a 2010 byly zaznamenány mírné nárůsty ročního průměru na většině stanic. V roce 2011 roční i zimní průměrné koncentrace v porovnání s předchozím rokem na dvou třetinách lokalit opět poklesly, na jedné třetině naopak mírně vzrostly.

Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO₂ s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.
Výsledky monitorování znečištění ovzduší SO₂ ve vztahu k imisním limitům na ochranu ekosystémů a vegetace pro roční a zimní období jsou prezentovány v tab. II.4.2.22 a tab. II.4.2.23 a na obr. II.4.2.53 a II.4.2.54.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO₂ na vybraných stanicích, vztažené k imisnímu limitu pro zimní a roční průměr (obr. II.4.2.55 a II.4.2.56).

Tab. II.4.2.22 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích

Tab. II.4.2.23 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích, 2011/2012

Obr. II.4.2.51 Roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 2001–2011 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.52 Zimní průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 2001/2002–2011/2012 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.53 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2011

Obr. II.4.2.54 Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2011/2012

Obr. II.4.2.55 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2011

Obr. II.4.2.56 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími zimními koncentracemi oxidu siřičitého v zimním období 2011/2012

II.4.2.2.2 Oxidy dusíku

Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx (30 μg.m^-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné ze 42 lokalit klasifikovaných jako venkovské (tab. II.4.2.24 a obr II.4.2.57). V tabulce i mapě pro NO_x jsou zahrnuty i venkovské stanice měřící pouze NO₂, protože pro venkovské lze odhadnout, že koncentrace NO_x přibližně odpovídají koncentracím NO₂, resp. rozdíl v koncentracích je zanedbatelný.

V roce 2011 došlo na mírně vyšším počtu venkovských stanic (24) k poklesu roční průměrné koncentrace NO_x než k jejímu nárůstu (17 lokalit) (obr. II.4.2.57).

Konstrukce mapy plošného rozložení ročních průměrných koncentrací NO_x zahrnuje kombinaci měření a modelování. Pro konstrukci mapy pole NO_x byly použity všechny stanice měřící NO_x včetně venkovských stanic měřících NO₂, přihlíželo se i k aktuálním datům emisí z mobilních zdrojů v České republice. Vyšší koncentrace této látky mohou být i v blízkosti místních komunikací v obcích s intenzivní dopravou a hustou místní dopravní sítí, kde nejsou koncentrace měřeny. Na mapě jsou formou bodových značek vyznačeny pouze stanice venkovské (obr. II.4.2.58), protože na těchto lokalitách se hodnotí úroveň ročních koncentrací NO_x vzhledem k imisnímu limitu.

Na konec kapitoly je pro vybrané lokality s vyššími ročními průměry koncentrací NO_x zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací NO_x v roce 2011 (obr. II.4.2.59).

Tab. II.4.2.24 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NOx a NO2 na venkovských stanicích

Obr. II.4.2.57 Roční průměrné koncentrace NO_x a NO₂ v letech 2001–2011 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.58 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2011

Obr. II.4.2.59 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidů dusíku v roce 2011

II.4.2.2.3 Přízemní ozon

Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT40 .

Z celkového počtu 37 venkovských a předměstských stanic, pro které je podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2011 (jedná se o průměr za roky 2007–2011) k překročení cílového imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 8 lokalitách. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo na lokalitě Štítná n.Vláří (20 801,5 μg.m^-3.h). Přehled stanic s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 uvádí tab. II.4.2.25.

Oproti předchozímu hodnocenému období 2006–2010 došlo k mírnému snížení počtu lokalit s překročením (ze 20 na 8). Pokles hodnoty expozičního indexu AOT40 za rok 2011 byl oproti roku 2010 zaznamenán na srovnatelném počtu (19 lokalit) jako jeho nárůst (15 lokalit).

Srovnáme-li teploty v měsících duben–září roku 2006 (již se do pětiletého hodnocení nedostal) a 2011, byl zaznamenán výrazný pokles průměrné teploty v červenci v roce 2011 (o 5° C), v měsících duben a srpen naopak mírnější nárůst. V průměru teploty stouply za toto období v roce 2011 o 0,6 °C. Oproti tomu maximální teploty byly v porovnání s rokem 2006 v roce 2011 nižší na téměř třech čtvrtinách lokalit a podobně hodnoty sumy denních průměrů globálního slunečního záření byly nižší na cca 65 % lokalit sledující daný parametr. Imisní koncentrace prekurzorů vykázaly stejně jako meteorologické parametry různorodé trendy. Zatímco koncentrace NO₂ poklesly v roce 2011 v porovnání s rokem 2006 na většině lokalit, ze 30 látek řazených do skupiny VOC, sledovaných v Košeticích a na Libuši, mírně vzrostly koncentrace v roce 2011 více než u 60 % z nich. Vzhledem k poměrně komplikované atmosférické chemii vzniku a zániku ozonu, jeho závislosti na absolutním množství i relativním zastoupení jeho prekurzorů v ovzduší související i s dálkovým přenosem a i na meteorologických podmínkách, je obtížné meziroční změny blíže komentovat.

Územní rozložení expozičního indexu AOT40 pro hodnocení v roce 2011 ukazuje obr. II.4.2.62. Obr. II.4.2.60 prezentuje vývoj AOT40 v průměru za 5 let v období 2007–2011 na vybraných lokalitách. Na obr. II.4.2.61 je znázorněn vývoj hodnot AOT40 vypočítaných pro každý rok v období 2007–2011. Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 jsou graficky znázorněny na obr. II.4.2.63.

Tab. II.4.2.25 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích

Obr. II.4.2.60 Roční hodnoty expozičního indexu AOT40 ozonu v letech 2001–2011 na vybraných stanicích, průměr za 5 let

Obr. II.4.2.61 Roční hodnoty expozičního indexu AOT40 v letech 2007–2011 na vybraných stanicích

Obr. II.4.2.62 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2007–2011

Obr. II.4.2.63 Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 za posledních 5 let, 2007–2011

¹AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 μg.m^-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb., se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času UTC).