Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací některých znečišťujících látek. Další podkapitola obsahuje i hodnocení situace v zónách Královéhradecký kraj a Pardubický kraj.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší se Praha řadí mezi aglomerace. V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý a cílové imisní limity pro benzo(a)pyren a přízemní ozon. Většina překročení imisních a cílových imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. V aglomeraci Praha se mobilní zdroje podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) více než 70 %, na celkových emisích oxidů dusíku (NO_x) cca 60 %. Malé zdroje (zejména lokální topeniště) jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem TZL a oxidu siřičitého (SO₂).

Celkově lze konstatovat, že imisní situace byla v roce 2011 na území aglomerace Praha podobná situaci v roce 2010. Byly překročeny (cílové) imisní limity pro PM₁₀, NO₂, BaP, arsen a přízemní ozon. Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací PM₁₀ na pozaďových stanicích, naopak koncentrace PM₁₀ a NO₂ nepatrně poklesly na stanicích dopravních. Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou srovnatelné s hodnotami koncentrací v roce 2010. Koncentrace ozonu opakovaně překračují cílový imisní limit pouze na jedné pozaďové stanici. Pro ostatní látky znečišťující ovzduší (PM_2,5, SO₂, CO, benzen, olovo, kadmium a nikl) se daří (cílové) imisní limity plnit.

Suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5

Koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ byly v Praze v roce 2011 sledovány celkem na 18 lokalitách ČHMÚ a 3 lokalitách ZÚ. 24hodinový imisní limit PM₁₀ (hodnota 50 μg.m^-3 nesmí být překročena za rok více než 35krát) byl překročen na 12 lokalitách z 16 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení, tj. na 75 % (v roce 2010 byl imisní limit překročen na 10 lokalitách ze 17, tj. na 59 %). Z 12 lokalit, kde došlo k překročení imisního limitu, je polovina klasifikována jako lokality dopravní, polovina jako lokality předměstské a městské pozaďové (obr. II.4.1.1). Průměrná 24hodinová koncentrace na dopravních stanicích meziročně mírně klesla, zatímco na pozaďových stanicích stále mírně roste, a to od roku 2008. V roce 2011 nebyl na stanici Praha 2-Legerova (hot spot) dostatečný počet platných dat pro hodnocení úrovně znečištění částicemi PM₁₀ a PM_2,5 z důvodu změny přístrojové techniky.

Roční imisní limit pro PM₁₀ (40 μg.m^-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné lokalitě z 20, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních koncentrací. Průměrné roční koncentrace na dopravních stanicích meziročně poklesly, zatímco koncentrace na pozaďových stanicích opět stále mírně stoupají (obr. II.4.1.3).

Vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a nejčastější překračování hodnoty 24hodinového imisního limitu PM₁₀ je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých látek (TZL) v důsledku vyšší intenzity vytápění (včetně lokálních topenišť) a vyšším emisím z dopravy (zvýšené obrušování materiálu silnic v důsledku posypu, následná resuspenze materiálu), tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek. V aglomeraci Praha byla hodnota 24hodinového imisního limitu nejčastěji překračována v měsících leden–březen a listopad (obr. II.4.1.2), a to jak na dopravních, tak i pozaďových stanicích. V roce 2011 Praha v rámci svého SVRS vyhlásila jednou signál upozornění, na základě zvýšených koncentrací PM₁₀, konkrétně v časovém rozsahu 14.11., 14 hod až 25.11., 16 hod.

Koncentrace jemných částic PM_2,5 byly v roce 2011 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. Podobně jako v minulých letech nedošlo na území aglomerace Praha k překročení již platného cílového imisního limitu (obr. II.4.1.4). Výjimkou byl rok 2005, kdy došlo k překročení cílového limitu na jedné dopravní lokalitě, a rok 2006, kdy došlo k překročení na 2 dopravních lokalitách. Na všech třech lokalitách (Praha 4-Libuš, Praha10-Šrobárova, Praha 9-Vysočany), pro které jsou k dispozici údaje za roky 2010 a 2011, došlo k meziročnímu poklesu průměrné roční koncentrace PM_2,5. Nejvyšší průměrná roční koncentrace o hodnotě 20,2 μg.m^-3 byla v roce 2011 zaznamenána na lokalitě Praha 2-Riegrovy sady.

Oxid dusičitý
Koncentrace NO₂ byly měřeny na území Prahy v roce 2011 na 15 lokalitách ČHMÚ a pěti lokalitách ZÚ. Hodinový imisní limit NO₂ (200 μg.m^-3) byl překročen pouze na jedné lokalitě z 15 (na lokalitách s dostatečným počtem dat pro hodnocení). Hodnota 200 μg.m-3 byla na lokalitě Praha 2-Legerova překročena 51x. Přípustný počet povolení je 18. Nejvyšší 19. hodinová koncentrace dosahovala na této lokalitě 288 μg.m^-3.

Roční imisní limit pro NO₂ (40 μg.m^-3) byl na území aglomerace Praha překročen na pěti lokalitách z 20 (obr. II.4.1.5). Jednalo se o lokality Praha 2-Legerova (roční průměrná koncentrace dosáhla hodnoty 69,5 μg.m^-3), Praha 5-Smíchov (46,1 μg.m^-3), Praha 10-Šrobárova (44,6 μg.m^-3), Praha 9-Vysočany (40,9 μg.m^-3) a Praha 5-Svornosti (40,4 μg.m^-3).

Celkově lze konstatovat, že koncentrace NO₂ na území aglomerace Praha na většině lokalit meziročně klesly. Průměrné roční koncentrace NO₂ klesly nebo zůstaly na stejné úrovni na více než 80 % stanicích, maximální nejvyšší 19. koncentrace klesly nebo zůstaly na stejné úrovni na více než 70 % stanicích. Je však možné předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Benzo(a)pyren
Problémem jsou dále koncentrace benzo(a)pyrenu, které v roce 2011 překročily cílový imisní limit na jedné (Praha 10-Šrobárova) ze dvou lokalit, na kterých je tato látka v Praze měřena. V meziročním srovnání nenastala významná změna – na lokalitě Praha 10-Šrobárova průměrná roční koncentrace mírně stoupla, na lokalitě Praha 4-Libuš nedošlo ke změně. Dlouhodobější chod koncentrací benzo(a)pyrenu na lokalitách v aglomeraci Praha je znázorněn na obr. II.4.1.6.

Přízemní ozon
V roce 2011 (v průměru za 3 roky 2009–2011) byl překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon na lokalitě Praha 6-Suchdol, kde se 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr rovnal hodnotě 122,3 μg.m^-3. K překročení cílového imisního limitu na této lokalitě došlo 27,7x v průměru za tři roky (povolený počet překročení je 25x; obr. II.4.1.7). Další vysoké, avšak podlimitní hodnoty, byly zaznamenány na lokalitě Praha 4-Libuš (117,5 μg.m^-3).

Obr. II.4.1.1 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011

Obr. II.4.1.2 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Praha, 2011

Obr. II.4.1.3 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011

Obr. II.4.1.4 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Praha, 2004–2011

Obr. II.4.1.5 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách, aglomerace Praha, 2006–2011

Obr. II.4.1.6 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2000–2011

Obr. II.4.1.7 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, aglomerace Praha, 2006–2011

Obr. II.4.1.8 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Praha, 2011

Obr. II.4.1.9 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Praha, 2011

II.4.1.2 Brno

Charakteristika aglomerace
Aglomerace Brno leží v centru Jihomoravského kraje, je totožná se správním územím města Brna. Z hlediska kvality ovzduší se Brno je jednou ze tří aglomerací a není tak součástí zóny Jihomoravský kraj. Rozloha aglomerace činí 230,22 km2 a žije v ní 384 277 obyvatel [42].

V Brně jsou dlouhodobě překračovány imisní i cílové imisní limity z hlediska lidského zdraví [8]. Na vině je především doprava, která je majoritním zdrojem škodlivin překračujících (cílové) imisní limity na území aglomerace (Tab. II.4.1.1). Brno je z historického hlediska město ležící na křižovatce cest. Rovněž v moderní době se na území Brna protínají významné dopravní tepny (Dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Zejména kvůli nevyřešenému obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy projíždí denně centrem města Brno velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně. Plynulost tranzitní dopravy pak není zajištěna kvůli nedokončenému velkému městskému okruhu. Všechny uvedené skutečnosti se podílejí na zvyšování emisí škodlivin z dopravy – zejména tuhé znečišťující látky (doprava produkuje 87 % emisí TZL), oxidy dusíku (76 %), oxid uhelnatý (91 %) a těkavé organické látky (78 %) na území aglomerace a na zvyšování imisního zatížení ovlivňujícího zdraví obyvatelstva. Není tedy náhodou, že imisní limity jsou překračovány pro škodliviny, jejichž majoritním zdrojem je doprava, a nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách silně zatížených dopravou.

Aglomerace Brno je pokrytá sítí zejména dopravních stanic měřících kvalitu ovzduší. V rámci hodnocení znečištění ovzduší na území ČR v roce 2011 byla využita data z 6 stanic ČHMÚ, 4 stanic Magistrátu města Brna a 2 stanic Zdravotního ústavu se sídlem v Brně, měřícího kvalitu ovzduší na území aglomerace.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5
Průměrné roční koncentrace
V roce 2011 nepřekročila žádná z lokalit na území aglomerace Brno imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀. Dopravou nejzatíženější lokality (Brno-střed, Brno-Svatoplukova) se však k imisnímu limitu velmi přiblížily, v předchozích letech jej i několikrát překročily (obr. II.4.1.10). Nejhorší imisní situace byla potvrzena na dopravních stanicích, kde jsou koncentrace v průměru o 7,9 μg.m^-3 vyšší než na pozaďových lokalitách (2006–2011). Městské a předměstské pozaďové stanice velmi dobře kopírují regionální venkovskou pozaďovou stanici Mikulov-Sedlec v letech, kdy se nevyskytovala delší období s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2007–2009). Naopak v letech, kdy se zejména v zimním období vyskytovala údobí s déletrvajícím inverzním charakterem počasí (leden 2006, leden 2010, únor a listopad 2011), je patrný vliv většího nakupení zdrojů (vytápění domácností, doprava, průmysl) a stabilní atmosféry, který se projevuje vyššími koncentracemi městských pozaďových stanic oproti regionální pozaďové stanici.

Kromě rozptylových podmínek a topné sezóny je vzhledem k zemědělskému charakteru krajiny celého Jihomoravského kraje důležitá větrná eroze. Nejhorší situace, pokud jde o vláhovou bilanci v ČR, je v Jihomoravském kraji včetně aglomerace Brno. Zejména během bezesrážkových epizod, kdy je půda vyschlá, dochází vlivem proudění větru k unášení částic půdy do ovzduší, což se projeví i zvýšenými koncentracemi částic v ovzduší. Zároveň také nedochází k „vymývání“ atmosféry srážkami, částice zůstávají v ovzduší déle a mohou putovat na delší vzdálenost. Z dlouhodobých dat stanice Brno-Tuřany (1994–2010) vyplynulo, že během bezesrážkových epizod (alespoň 5 dní beze srážek) jsou průměrné koncentrace PM₁₀ o 6,1 μg.m^-3 vyšší, než je dlouhodobý průměr za toto období [43]. Vliv sucha se projevuje i v rámci roku na měsíčním trendu koncentrací částic.

V případě částic PM_2,5 měřených na území aglomerace Brno platí, že cílový imisní limit (stanovený v roce 2011 [44]) je dlouhodobě překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách (obr. II.4.1.12), v pozaďových lokalitách dochází k překročení resp. přiblížení se cílovému imisnímu limitu pouze v letech s delšími epizodami nepříznivých rozptylových podmínek (2006, 2010).

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM₁₀
Jedinou stanicí, která v roce 2011 nepřekročila imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ je předměstská pozaďová lokalita v Brně-Soběšicích. Všechny ostatní stanice stejně jako v roce 2010 imisní limit překročily (obr. II.4.1.11). Pozaďová lokalita Brno-Tuřany nebo např. Brno-Kroftova imisní limit nepřekročily v letech, kdy se nevyskytovaly delší epizody s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2007, resp. 2008–2009). Přestože podíl malých zdrojů (vytápění domácností) je v rámci aglomerace Brno 4 %, v rámci Jihomoravského kraje jsou malé zdroje po dopravě druhým nejvýznamnějším zdrojem tuhých látek (23 %) a plošně tak působí na koncentrace částic v ovzduší i na území aglomerace Brno. Vliv malých zdrojů na koncentrace PM₁₀ v topné sezóně je markantní (obr. II.4.1.13). Kromě absolutních koncentrací, které jsou během topné sezóny o cca 20 μg.m^-3 vyšší než v letních měsících, je taktéž patrný větší rozdíl mezi maximem a minimem v průběhu dne během topné sezóny, který je způsoben denním režimem obyvatel (odchod do zaměstnání, útlum vytápění, po 14. hodině návrat ze zaměstnání a opět vytápění).

Dopravní stanice pak překračují imisní limit téměř ve všech případech v celém sledovaném období, a potvrzují tak hlavní problém z hlediska kvality ovzduší v aglomeraci Brno – nadměrné zatížení dopravou. Obecně však platí, že hodnoty koncentrací jsou velmi závislé na meteorologických resp. rozptylových podmínkách v zimním období.

Negativní vliv nepříznivých rozptylových podmínek v zimním období spolu s topnou sezónou (malé zdroje) se projevil i na distribuci dnů s koncentrací PM₁₀ vyšší než 50 μg.m^-3; tyto dny se vyskytují pouze v období říjen–březen (obr. II.4.1.14). V dubnu dochází k překračování této koncentrace pouze na dopravních stanicích, kde podobně jako v březnu může svou roli hrát nesklizený posypový materiál a jeho resuspenze vlivem dopravního ruchu. Naopak počet překročení ve výše zmiňovaném „suchém“ listopadu se na dopravních a pozaďových lokalitách liší jen málo, podobně je tomu i v únoru. Únor a listopad byly v roce 2011 kvůli déletrvajícímu inverznímu charakteru počasí nejhorší z hlediska koncentrací PM₁₀. V prosinci se pak vlivem přechodu frontálních systémů nad naším územím a rozrušením teplotní inverze atmosféra výrazně pročistila, což se projevilo i v počtu překročení – na pozaďových lokalitách nepřekročila PM₁₀ koncentraci 50 μg.m^-3 ani jednou.

Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂)
Na území aglomerace Brno je překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO₂, a to pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách. Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO₂ naopak překračován není. V roce 2011 byl imisní limit překročen v lokalitách Brno-Úvoz (hot-spot) a Brno-střed. Lokalita Brno-Svatoplukova, která pravidelně překračovala imisní limit v předchozích letech (2006–2010), v roce 2011 imisní limit nepřekročila, avšak koncentrace se hodnotě limitu velmi těsně přiblížila (39,4 μg.m^-3). Dlouhodobé pozaďové koncentrace, měřené v lokalitě Brno-Tuřany, se pohybují okolo 20 μg.m^-3 (obr. II.4.1.15).

Trend koncentrací je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný, na rozdíl od částic nejsou hodnoty tolik ovlivněny meteorologickými podmínkami. Roli hraje pouze intenzita dopravy.

Benzo(a)pyren
Zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v legislativě [8] je benzo(a)pyren – karcinogenní látka vznikající při spalování tuhých i kapalných paliv. PAH jsou na území aglomerace Brno měřeny na dvou lokalitách – v dopravou zatíženém centrum města (Brno-Masná) a v rezidenčním pozadí na sídlišti (Brno-Líšeň). Zatímco lokalita ovlivněná dopravou Brno-Masná od roku 2008 každý rok překročila hodnotu cílového imisního limitu, koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň ji nepřekročily ani jednou (obr. II.4.1.16). Z hlediska průměrných měsíčních koncentrací jsou opět velmi důležité zimní měsíce – zatímco v létě jsou koncentrace prakticky nulové, v zimě se pohybují v průměru až kolem 5 ng.m^-3. To je způsobeno meteorologickými podmínkami a dále také vyššími hodnotami regionálního pozadí. Malé zdroje (vytápění domácností) jsou v provozu prakticky pouze v topné sezóně a zároveň jsou v rámci Jihomoravského kraje po dopravě druhým nejvýznamnějším zdrojem částic, na které jsou PAH vázány. Tyto malé zdroje pak během chladné části roku plošně zvednou pozaďové koncentrace v celém kraji. Dopravní lokality pak měří ještě vyšší koncentrace způsobené emisemi z dopravy, navíc v zimě jsou časté „studené starty“ spojené se zvýšením emisí škodlivin.

Troposférický ozon
Monitoring troposférického ozónu (vznikajícího sérií fotochemických reakcí mezi oxidy dusíku a VOC) je na území aglomerace Brno prováděn ve dvou lokalitách – pozaďové koncentrace jsou měřeny stanicí Brno-Tuřany, a dále je ozon měřen v dopravou zatíženém centru města na stanici Brno-Zvonařka. Ozon je velmi reaktivní molekula, která ochotně reaguje s většinou látek v ovzduší. Proto jsou nejvyšší koncentrace troposférického ozónu měřeny v čistých lokalitách s nízkými koncentracemi ostatních látek znečišťujících ovzduší. Naopak nejzatíženější (dopravní) lokality měří nejnižší koncentrace troposférického ozonu. Reaktivita ozonu se odrazila i v naměřených koncentracích na území aglomerace Brno. Zatímco lokalita Brno-Zvonařka cílový imisní limit nepřekračuje (v roce 2011 byl 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr 99,4 μg.m^-3), koncentrace v lokalitě Brno-Tuřany oscilují okolo cílového imisního limitu (v roce 2011 byl 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr 121 μg.m^-3).

Smogový varovný a regulační systém
Žádný ze zdrojů na území aglomerace Brno nespadá do Ústředního regulačního řádu ČR. Od roku 2011 však funguje v rámci Jihomoravského kraje i Krajský regulační řád dle [35]. Aglomerace Brno spadá do působnosti Krajského regulačního řádu Jihomoravského kraje. Pro vyhlašování signálů upozornění a regulace v Jihomoravském kraji slouží datové podklady ze stanic Brno-Tuřany, Znojmo a Mikulov-Sedlec.

V roce 2011 vyhlásil Jihomoravský kraj dvakrát signál upozornění na smogovou situaci. Poprvé platil signál upozornění od 3. do 7. listopadu (podmínky vyhlášení splnila stanice Brno-Tuřany), v druhém případě od 15. do 21. listopadu (podmínky vyhlášení splnily stanice Brno-Tuřany a Znojmo).

V případě vyhlášení signálu regulace by vybrané zdroje v rámci Jihomoravského kraje včetně aglomerace Brno musely dle svých regulačních řádů přijmout opatření ke snížení emisí prašnosti. Dle emisní bilance tuhých látek však regulovatelné zdroje spadají do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů tvořících pouze 7 % celkového množství emisí TZL do ovzduší (a to jsou v regulačním řádu pouze ty nejvýznamnější). Podobně je tomu v rámci celého Jihomoravského kraje, kde zvláště velké a velké zdroje tvoří rovněž pouhých 7 % všech emisí tuhých látek. Naopak zdroje, které v rámci Jihomoravského kraje a aglomerace Brno především přispívají ke zhoršené kvalitě ovzduší (vytápění domácností a doprava) omezit nelze. V rámci vytápění domácností lze pouze apelovat na občany, aby používali vhodná paliva, prováděli vhodnou údržbu vytápění a nespoluspalovali odpad. Regulovat dopravu je možné pouze za předpokladu, že je k dispozici náhradní trasa s minimálně stejnou třídou silnice, což ve většině případů není možné. Zde by Brnu velmi pomohl obchvat města, který by vymístil tranzitní dopravu mimo centrum města.

Shrnutí
Aglomerace Brno má z hlediska kvality ovzduší zásadní problém s dopravou resp. se škodlivinami, za jejichž přítomnost v ovzduší je doprava majoritně zodpovědná. Vzhledem k poloze Brna, coby dálniční křižovatky včetně vysokého procenta tranzitní dopravy projíždějící centrem města, nebude tento problém zřejmě v dohledné době vyřešen. Podobně jako v případě Prahy bude nutné nejprve investovat do obchvatů (vymístění emisí z centra města a jejich značné snížení díky zvýšení plynulosti provozu) a následně provést další dopravně-organizační opatření, než se situace zlepší. Mimo centrum města je situace o poznání lepší, k překračování imisních limitů v lokalitách jako je Brno-Líšeň, Brno-Soběšice či Brno-Tuřany dochází pouze v letech s delšími obdobími s nepříznivými rozptylovými podmínkami.

Aglomerace Brno neplní imisní limity v případě částic (PM₁₀ i PM_2,5), oxidu dusičitého a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Všechny tyto škodliviny v aglomeraci Brno úzce souvisí s dopravou. Tyto látky se rovněž podílejí na vymezování oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Pro ostatní škodliviny, uvedené v legislativě [8], se daří plnit imisní limity. V případě oxidu siřičitého (denní i hodinový imisní limit), oxidu uhelnatého, olova, arsenu, kadmia a niklu se dokonce koncentrace dlouhodobě pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Koncentrace benzenu se pohybují těsně nad dolní mezí pro posuzování.

Tab. II.4.1.1 Plocha aglomerace Brno s překročenými (cílovými) imisními limity jednotlivých škodlivin

Obr. II.4.1.10 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ a průměrná koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, aglomerace Brno, 2006–2011

Obr. II.4.1.11 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀ v roce, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, aglomerace Brno, 2006–2011

Obr. II.4.1.12 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, aglomerace Brno, 2006–2011

Obr. II.4.1.13 Trend hodinových koncentrací PM₁₀ v netopné (květen–srpen), topné (listopad–únor) a přechodové (březen–duben a září–říjen) části roku, Brno-Tuřany (průměr za roky 2005–2011)

Obr. II.4.1.14 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2011

Obr. II.4.1.15 Průměrné roční koncentrace NO₂ na lokalitách a průměrné roční koncentrace na dopravních a pozaďových lokalitách, aglomerace Brno, 2006–2011

Obr. II.4.1.16 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2002–2011

Obr. II.4.1.17 Pole roční koncentrace NO₂, aglomerace Brno, 2011

Obr. II.4.1.18 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, aglomerace Brno, 2011

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

V aglomeraci Moravskoslezský kraj je v rámci České republiky produkován nejvyšší podíl emisí oxidu uhelnatého (CO), druhý nejvyšší podíl oxidu siřičitého (SO₂), tuhých znečišťujících látek (TZL) a těkavých organických sloučenin (VOC). V kraji je vzhledem k ostatním oblastem ČR specifické zastoupení podílů jednotlivých kategorií zdrojů emisí TZL. Nejvyšší podíl mají zvláště velké a velké zdroje znečišťování (celkem téměř třetina produkce za celou ČR), následované malými a mobilními zdroji. Tato situace souvisí s historickým vývojem průmyslové části aglomerace. Podíl velkých zdrojů má však meziročně převážně klesající tendenci [45, 46]. Vzhledem k vysoké hustotě osídlení je významným zdrojem znečištění i lokální vytápění. Podstatný vliv na kvalitu ovzduší má také transhraniční přenos znečištění mezi Českou a Polskou republikou. Na zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci je zaměřeno množství programů a iniciativ.

V aglomeraci Moravskoslezský kraj se v roce 2011 vyskytovaly stejně jako v předchozích letech v chladných obdobích roku déletrvající epizody nadlimitních denních koncentrací částic PM₁₀, doprovázených zvýšenými koncentracemi dalších škodlivin. Výsledkem jsou nadlimitní roční koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5, benzo(a)pyrenu a benzenu. Nadlimitní roční koncentrace NO₂ byla naměřena pouze na dopravní hot-spot lokalitě v Ostravě. V teplé polovině roku docházelo k občasnému překročení limitní maximální 8hodinové koncentrace ozonu, počet překročení má ale snižující se tendenci. Opakovaně se vyskytly špičky nadlimitních krátkodobých koncentrací SO2 v souvislosti s likvidací staré ekologické zátěže v Ostravě.

Suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5
Koncentrace suspendovaných částic jsou v aglomeraci dlouhodobě nejvyšší v rámci ČR. Znečištění částicemi frakce PM₁₀ bylo v roce 2011 sledováno na 22 lokalitách. Průměrné denní koncentrace částic PM₁₀ byly stejně jako v minulých letech nadlimitní na všech měřicích lokalitách v Moravskoslezském kraji (včetně příměstských a venkovských) s úplnou řadou měření, tj. častěji než v legislativou povolených 35 dnech v roce (obr. II.4.1.19). Na nejvíce zatížených lokalitách Český Těšín a Karviná-ZÚ došlo k překročení hodnoty denního imisního limitu 50 μg.m^-3 ve více než 120 dnech v roce. K překračování hodnoty denního imisního limitu docházelo převážně v chladných obdobích roku (obr. II.4.1.20).

Průměrné roční koncentrace PM₁₀ se v roce 2011 na většině lokalit mírně snížily k úrovni z roku 2009, ale zůstaly vyšší než v nejméně znečištěných letech posledního desetiletí (2007, 2008). Na všech městských, dopravních a průmyslových lokalitách v aglomeraci s výjimkou Opavy byl překročen roční imisní limit 40 μg.m^-3, podlimitní hodnoty byly naměřeny pouze na některých pozaďových (příměstských a venkovských) lokalitách (obr. II.4.1.21).

Roční průměrné koncentrace částic PM_2,5 byly stejně jako v minulosti (s výjimkou roku 2007 v Ostravě-Porubě/ČHMÚ) nadlimitní na všech devíti lokalitách s měřením (obr. II.4.1.22), včetně příměstských a venkovských (imisní limit = 25 μg.m^-3).

V roce 2011 byl pro částice PM10 v rámci Ústředního regulačního řádu na základě Vyhlášky MŽP č. 373/2009 Sb. pro oblast Ostravsko-Karvinska 7krát vyhlášen signál "Upozornění" a 6krát byl vydán signál "Regulace" při překročení zvláštních imisních limitů. Nejdelší byla dvacetidenní epizoda, trvající od 31. října do 21. listopadu 2011. Pro oblast Třinecka bylo vyhlášeno 5 signálů "Upozornění" a 4 signály "Regulace".

V roce 2011 probíhalo měření vzorkovači suspendovaných částic PM₁₀ v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje na venkovských lokalitách Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín. V obou pozaďových obcích kraje dosáhla roční koncentrace PM₁₀ přibližně dvou třetin ročního imisního limitu.

Oxid dusičitý
Krátkodobé koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) byly v aglomeraci v roce 2011 měřeny na 17 lokalitách. K překročení limitní hodinové koncentrace došlo v aglomeraci pouze jednou, konkrétně na průmyslové lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ. Legislativou povolený počet 18 hodinových nadlimitních hodnot v roce tudíž nebyl překročen.

Koncentrace NO₂ v aglomeraci zůstaly na rozdíl od sousedních oblastí na téměř srovnatelné úrovni s rokem 2010 (tj. mírně vyšší než v roce 2009). Nadlimitních ročních hodnot nad 40 μg.m^-3 dosahuje každoročně (s výjimkou roku 2007) dopravní stanice typu "hot spot" Ostrava-Českobratrská jako jediná z 20 lokalit s úplnou datovou řadou (obr. II.4.1.23). Lze předpokládat, že obdobná nadlimitní úroveň koncentrací je dosahována i na ostatních dopravou srovnatelně zatížených komunikacích v Ostravě a dalších městech aglomerace. Roční koncentrace na městských a průmyslových lokalitách v aglomeraci se pohybují na průměrné úrovni 20–26 μg.m^-3, na venkovských lokalitách jsou koncentrace v rozmezí 12–14 μg.m^-3.

Benzo(a)pyren
Koncentrace benzo(a)pyrenu se v aglomeraci měří od roku 2000, v roce 2011 to bylo na šesti lokalitách. Na všech lokalitách bez rozdílu klasifikace je limitní roční koncentrace této škodliviny překračována po celou dobu měření (obr. II.4.1.24), na nejznečištěnějších stanicích mnohonásobně (nejvyšší koncentrace v Ostravě-Radvanicích ZÚ).

Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace 1 ng.m^-3) byl překročen na obou hodnocených lokalitách, kde probíhalo měření vzorkovači suspendovaných částic PM₁₀ v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2,07 ng.m^-3, tedy dvojnásobek imisního limitu. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM₁₀ z pozaďových lokalit v kraji, jsou vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V Novém Jičíně-Kojetíně se v ročním průměru jednalo o 1,65 ng.m^-3. Průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech lokalit Moravskoslezského kraje (i sousedního Olomouckého kraje).

Přízemní ozon
V roce 2011 byl, stejně jako v předchozích letech, překročen cílový imisní limit O₃ (25 dnů s překročením maximální denní 8hodinové hodnoty 120 μg.m-3 v průměru za 3 roky) na venkovské lokalitě Červená v Oderských vrších. Do roku 2008 byl cílový limit překračován na většině lokalit s měřením O₃ v aglomeraci včetně tří lokalit městských (Obr. II.4.1.25).

Oxid siřičitý
V souvislosti s odstraňováním staré ekologické zátěže¹ v Ostravě-Mariánských Horách se v průběhu jarních a letních měsíců roku 2011 v Ostravě vyskytly převážně večerní a noční špičky vysokých hodinových koncentrací SO₂ a benzenu. Nadlimitních denních hodnot SO₂ nad 125 μg.m^-3 dosáhly průměrné denní koncentrace na lokalitách v Ostravě-Přívozu (denní maximum 660 μg.m^-3), Fifejdách (408 μg.m^-3) a Mariánských Horách (210 μg.m^-3), tedy na lokalitách nejbližších ke zdroji znečištění. Legislativou tolerovaný počet tří dnů s nadlimitními koncentracemi ale nebyl překročen ani na jedné z nich (v Ostravě-Přívozu byly zaznamenány právě tři dny s překročením). Nejvyšší hodinová koncentrace 4317 μg.m^-3 byla naměřena v Ostravě-Přívozu. Na této lokalitě a v Ostravě-Fifejdách bylo nadlimitních koncentrací (nad 350 μg.m^-3) dosaženo 19krát, v Ostravě-Mariánských Horách pětkrát. Maximální povolený počet 24 překročení tedy nebyl překročen. Obdobně vysoké hodnoty koncentrací SO₂ byly v kraji naposledy naměřeny na přelomu 80. a 90. let minulého století.

Benzen
Spolu s SO₂ se v některých termínech objevovaly krátkodobě i výrazné špičky 1hodinových koncentrací benzenu. I v roce 2011 zůstává jedinou lokalitou s nadlimitní roční koncentrací benzenu v ČR Ostrava-Přívoz. Nadlimitní roční hodnoty jsou zde měřeny trvale od zahájení monitoringu v roce 2000 (Obr. II.4.1.26). Průměrné roční koncentrace se snižovaly od roku 2006 do roku 2009. V roce 2010 došlo k jejich nárůstu a v roce 2011 byla koncentrace ještě mírně vyšší než v roce 2010. Na ostatních šesti lokalitách v kraji zůstávají koncentrace benzenu podlimitní.

Obr. II.4.1.19 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀ v roce, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z městských a venkovských lokalit (vybrané lokality s úplnou časovou řadou), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.20 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2011

Obr. II.4.1.21 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.22 Průměrné roční koncentrace PM_2,5 na vybraných lokalitách, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2004–2011

Obr. II.4.1.23 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.24 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2000–2011

Obr. II.4.1.25 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.26 Průměrné roční koncentrace benzenu, aglomerace Moravskoslezský kraj, 2000–2011

Obr. II.4.1.27 Pole roční koncentrace NO₂, Moravskoslezská aglomerace, 2011

Obr. II.4.1.28 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM₁₀, Moravskoslezská aglomerace, 2011

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu v severní části kraje; v jižní části převládá zemědělství a lehký průmysl. V současné době dochází k překračování zejména imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví pro PM₁₀ a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v zóně Ústecký kraj v roce 2011 celkem z 32 lokalit (17 lokalit ČHMÚ, 10 ČEZ, 4 ZÚ, 1 SŠZE Žatec).

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ byly měřeny na 26 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo naměřeno na 16 lokalitách: Most (hodnota imisního limitu 50 μg.m^-3 překročena 89x), Ústí nad Labem-Všebořická hot spot (72x), Ústí nad Labem-město (72x), Děčín (70x), Lom (65x), Litoměřice (64x), Teplice (59x), Chomutov (53x), Tušimice (49x), Milá (42x), Krupka (40x), Kostomlaty pod Milešovkou (38x), Strojetice (37x), Ústí nad Labem-Kočkov (37x), Doksany (36x) a Děčín ZÚ (36x). V porovnání s rokem 2010 je situace podobná (obr. II.4.1.29), došlo pouze k částečné změně pořadí lokalit, pokud hodnotíme počty překročení hodnoty imisního limitu, což je způsobeno místními vlivy. Zimy v těchto letech byly podobné, ale letní období byla sušší, což výrazně ovlivňuje prašnost. K překračování 24hodinového imisního limitu nejčastěji dochází v zimních měsících (obr. II.4.1.30) a souvisí s aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nejvíce ovlivňují koncentraci PM₁₀. Žádný výrazný zdroj prašnosti se v Ústeckém kraji v tomto roce neobjevil. K překročení ročního imisního limitu PM₁₀ v roce 2011 nedošlo na žádné stanici v Ústeckém kraji (obr. II.4.1.34), nejvyšší roční průměrná koncentrace PM₁₀ byla naměřena na stanici Most (38,1 μg.m^-3), Ústí nad Labem-Všebořická (36,2 μg.m^-3), Ústí nad Labem-město (35,9 μg.m^-3), Děčín (35,5 μg.m^-3) a Lom (33,7 μg.m^-3). Roční průměrná koncentrace na městských lokalitách je 33,3 μg.m^-3, zatímco na venkovských lokalitách se jedná o 26,5 μg.m^-3. V městských lokalitách je vyšší průměr PM₁₀ způsoben dopravou, lokálním vytápěním a zanedbáním úklidu silnic a chodníků. Ve venkovských oblastech je zdrojem PM₁₀ zejména lokální vytápění a zemědělství.

Částice PM_2,5 byly v Ústeckém kraji měřeny na sedmi lokalitách, k překročení limitní roční průměrné koncentraci (25 μg.m^-3) nedošlo ani na jedné z těchto stanic, na dvou městských stanicích se hodnoty přiblížily k hodnotě 25 μg.m^-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM_2,5 byla na lokalitě Most, kde dosáhla hodnoty 24,7 μg.m^-3 a na lokalitě Teplice, kde dosáhla hodnoty 23,8 μg.m^-3 (obr. II.4.1.35).

Koncentrace NO₂ byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2011 celkem na 28 lokalitách (z toho 17 lokalit ČHMÚ). Ani na jedné ze stanic nedošlo v tomto roce k překročení ročního a hodinového imisního limitu. Na stanici Ústí nad Labem-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byla naměřena nejvyšší roční průměrná koncentrace NO₂ 38,1 μg.m^-3. Nicméně i tato hodnota znamená pokles oproti předchozím letům (obr. II.4.1.31).

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 4 lokalitách (3x městská a 1x předměstská), na dvou městských lokalitách byl překročen cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Ústí nad Labem-ZÚ Pasteurova 2011 – 1,8 ng.m^-3, 2010 – 1,6 ng.m^-3, 2009 – 1,7 ng.m^-3, 2008 – 1,5 ng.m^-3, 2007 – 1,3 ng.m^-3 a Teplice 2011– 1,1 ng.m^-3, 2010 – 1,2 ng.m^-3, 2009 – 1,0 ng.m^-3 – obr. II.4.1.32).

Cílový imisní limit na ochranu zdraví pro troposférický ozon nebyl poprvé překročen za tříleté období 2009–2011 ani na jedné lokalitě. Troposférický ozon se měří celkem na devíti lokalitách, z toho jsou čtyři venkovské, čtyři městské a jedna předměstská. Podobně jako na celém území ČR dochází i zde k poklesu počtu překročení maximální denní 8hodinové klouzavé průměrné koncentrace v 3letém průměru v posledních letech. V Ústeckém kraji byl pokles zaznamenán na všech lokalitách. V posledních dvou letech došlo k výraznému přiblížení počtu překročení koncentrací na městských a venkovských lokalitách. Cílový imisní limit na ochranu ekosystémů pro troposférický ozon (expoziční index AOT40) má podobný charakter, byl překročen pouze na venkovské stanici Sněžník o cca 3 %.

U oxidu siřičitého nedošlo v roce 2011 k překročení imisního limitu ani na jedné stanici, a to jak pro ochranu zdraví (povolený počet překročení pro 24hodinový imisní limit 3x za rok, povolený počet překročení pro hodinový imisní limit 24x za rok), tak pro ochranu ekosystémů (roční průměrná koncentrace a zimní období).
Benzen se měří na 5 stanicích a ani na jedné nedošlo k překročení ročního imisního limitu (5 μg.m^-3). Nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici Ústí nad Labem-Všebořická 1,9 μg.m^-3. Koncentrace na stanicích v posledních letech obecně odpovídají umístění stanice a jejich hodnoty dosahují maximálně poloviny hodnoty imisního limitu.

Těžké kovy (olovo, arzen, kadmium a nikl v prašném aerosolu) se měří na pěti stanicích a ani u jednoho kovu na žádné stanici nedošlo k překročení příslušného imisního limitu. Pouze na stanici Lom dochází k malému nárůstu arzenu, jinak u všech kovů na všech stanicích je trend jejich koncentrací klesající.

Celkově byly imisní koncentrace v roce 2011 na území Ústeckého kraje srovnatelné s předchozím rokem. U přízemního ozonu byl, podobně jako v celé ČR, zaznamenán pokles 26. nejvyšších maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů i počtu překročení hodnoty imisního limitu (120 μg.m^-3) v průměru za 3 roky.

Tab. II.4.1.2 Datum, kdy došlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀
 

Obr. II.4.1.29 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀, 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace na vybraných městských a venkovských lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.30 Počet dní s koncentracemi PM₁₀ > 50 μg.m^-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, zóna Ústecký kraj, 2011

Obr. II.4.1.31 Průměrné roční koncentrace NO₂ a průměrné roční koncentrace na vybraných městských a pozaďových lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.32 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Ústecký kraj, 2000–2011

Obr. II.4.1.33 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, zóna Ústecký kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.34 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ a průměrná koncentrace na vybraných městských a venkovských lokalitách, zóna Ústecký kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.35 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, zóna Ústecký kraj, 2004–2011

Zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj

Charakteristika zón
Královéhradecký kraj patří mezi zóny s relativně dobrou kvalitou ovzduší, s malým počtem velkých stacionárních zdrojů emisí. Historicky je ovlivněna spíše znečištěním z dálkového přenosu emisí z velkých zdrojů ze sousedního Pardubického kraje. I přesto, že jejich vliv je dnes díky odsíření nižší, stále se projevuje např. poškozením lesních porostů v hřebenové partii Orlických hor. Problém v posledních letech představují spíše malé stacionární zdroje (lokální topeniště) a stále rostoucí silniční doprava.

Pardubický kraj je z hlediska produkce emisí a následné kvality ovzduší rozmanitý. Z důvodu koncentrace průmyslu, energetiky a dopravy je nejzatíženější oblastí Pardubický okres. Mezi významné znečišťovatele patří Elektrárna Chvaletice, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s. a chemický průmysl (Synthesia, a.s.; Paramo, a.s.). Tyto zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší i v okolních oblastech. Mezi nejméně zatížená území patří oblast ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. V současnosti stále roste vliv dopravy, jako významného původce znečištění ovzduší. Problémem jsou lokality významně zatížené dopravou, absence dopravních obchvatů okolo velkých měst. Dále lokální topeniště se spalováním nekvalitních paliv.

V období let 2006 až 2010 v Královéhradeckém kraji a od roku 2007 i v Pardubickém kraji klesají emise CO, snižují se rovněž emise VOC a NOx. Opačný trend byl od roku 2008 zaznamenán u emisí tuhých znečišťujících látek a NH₃. Ve srovnání s rokem 2009 došlo i k mírnému nárůstu emisí SO₂. Z hlediska imisí patří mezi významné znečišťující látky v obou hodnocených zónách koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀, přízemního ozonu a benzo(a)pyrenu.

V roce 2011 byly imisní koncentrace na území Královéhradeckého a Pardubického kraje celkově srovnatelné, případně vyšší v porovnání s předchozím rokem. Stabilní trend vykazují roční koncentrace NO2 a v případě pozaďových lokalit i roční koncentrace PM₁₀. Na dopravních lokalitách PM10 mírně vzrostly. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ byl překročen na stanicích Hradec Králové-Brněnská a Pardubice Dukla. Celkový počet překročení limitní hodnoty 50 μg.m^-3 imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ i hodnoty 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací PM₁₀ vzrostly a z tohoto pohledu je rok 2011, po velmi nepříznivém roce 2006, druhým nejvíce imisně zatíženým za posledních 6 let. Mírný nárůst v porovnání s přechozím rokem byl zaznamenán i u ročních koncentrací benzo(a)pyrenu a u ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM_2,5. Počet překročení hodnoty cílového imisního limitu pro přízemní ozon 120 μg.m^-3 vzrostl na úroveň roku 2009, stoupající trend byl potvrzen i nárůstem 26. nejvyšších denních maximálních 8hodinových klouzavých průměrů koncentrací ozonu.

Koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5
Měření koncentrací suspendovaných částic frakce PM₁₀ je prováděno na většině stanic (8 lokalit v Královéhradeckém a 6 lokalit v Pardubickém kraji). Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo naměřeno na stanici Hradec Králové-Brněnská (49x) a na stanici Pardubice Dukla (45x). Období výskytu nadlimitních koncentrací částic PM₁₀ je na obou lokalitách prakticky shodné a bylo zaznamenáno vždy v souvislosti s výskytem tlakové výše v chladné části roku, kdy dochází k tvorbě radiačních teplotních inverzí a ke vzniku smogových situací. Nejvyšší koncentrace suspendovaných částic PM₁₀ byly naměřeny dne 31.1.2011 (Hradec Králové-Brněnská 146,3 μg.m^-3, Pardubice Dukla 137,6 μg.m^-3), kdy do střední Evropy zasahoval od jihozápadu výběžek Azorské tlakové výše. Obdobně nepříznivá situace nastala i ve druhé polovině února s kulminací ve dnech 24.2.–26.2.2011. V těchto dnech zasahoval do střední Evropy od východu výběžek mohutné Sibiřské tlakové výše. Nepříznivé rozptylové podmínky nastaly i na podzim. V období od 30.10. do 4.11. počasí u nás ovlivňoval okraj rozsáhlé tlaková výše se středem nad Ukrajinou, od 5.11. naše území začala přechodně ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu spojená s tlakovou níží nad Středomořím. Tato tlaková níže se v následujících dnech vyplňovala a od severovýchodu přes střední Evropu z 10. na 11.11. postupovala studená fronta, která způsobila přechodný pokles koncentrací PM₁₀. Za ní se v chladném vzduchu nad střední, východní a jihovýchodní Evropu rozšířila z východního Ruska oblast vysokého tlaku vzduchu spojená s opětovným výskytem nadlimitních koncentrací PM₁₀ až do dne 18.11.2011.

Oproti roku 2010 nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ na stanici Moravská Třebová, počet nadlimitních koncentrací nad 50 μg.m^-3 byl nicméně třetí nejvyšší v obou hodnocených zónách (obr. II.4.1.36). Vyšší míra znečištění PM₁₀ pravděpodobně souvisí s průmyslovou zónou, jež byla otevřena v roce 2000 na západním okraji Moravské Třebové, ve vzdálenosti cca 0,5 až 1 km od měřicí stanice. Do roku 2006 se zónu podařilo zcela zaplnit a nyní v ní sídlí celkem 6 průmyslových podniků, zaměstnávajících cca 500 zaměstnanců. Zvýšenou frekvenci dopravy v souvislosti s existencí zóny potvrzují i rostoucí koncentrace NO₂.

Celková míra znečištění ovzduší částicemi PM₁₀ se zvyšuje. Po velmi nepříznivém roce 2006 je rok 2011 druhým nejvíce imisně zatíženým za posledních 6 let. To je patrné z nárůstů hodnot 36. nejvyšších 24hodinových koncentrací i z hodnot ročních průměrů koncentrací PM₁₀. V porovnání s rokem 2010 míra znečištění na pozaďových lokalitách spíše stagnuje, u dopravních lokalit je trend rostoucí. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace PM₁₀ nebyl od roku 2007 na žádné stanici překročen (obr. II.4.1.37).

Koncentrace částic PM_2,5 jsou sledovány na třech lokalitách v Královéhradeckém a dvou lokalitách v Pardubickém kraji. Na žádné ze stanic nebyl v roce 2011 imisní limit překročen (obr. II.4.4.38). Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM_2,5 byly naměřeny na stanicích Hradec Králové-Brněnská (22,9 μg.m^-3) a Pardubice Dukla (22,6 μg.m^-3) a jsou téměř shodné. Třetí nejvyšší míra znečištění částicemi PM_2,5 byla naměřena na stanici v Rychnově nad Kněžnou. Na této lokalitě byla v letech 2006, 2007 a 2009 zjištěna nejvyšší průměrná roční koncentrace částic PM_2,5 na území obou zón. Na rozdíl od zvyšujících se koncentrací těchto částic na stanicích v Hradci Králové i Pardubicích, průměrné roční koncentrace na stanici v Rychnově nad Kněžnou zůstávají od roku 2010 na přibližně stejné úrovni. Tento trend potvrzují rovněž stagnující koncentrace částic PM₁₀. Nedošlo k negativnímu ovlivnění měření vlivem stavebních prací v blízkém okolí stanice, jež probíhaly od začátku roku 2010 do dubna roku 2011.

Oxid dusičitý
Koncentrace oxidu dusičitého (NO₂) byly měřeny na celkem 8 lokalitách v Královéhradeckém a 7 lokalitách v Pardubickém kraji. Roční imisní limit NO₂ nebyl na žádné ze stanic překročen (obr. II.4.1.39). Koncentrace na dopravních lokalitách jsou zhruba dvojnásobné oproti koncentracím na pozaďových stanicích. Od roku 2008 zůstává celková míra znečištění na obou typech stanic stabilní. Nejvyšší roční průměry byly v Královéhradeckém kraji naměřeny na dopravních stanicích Hradec Králové-Brněnská (24,3 μg.m^-3) a Hradec Králové-Sukovy sady (28,5 μg.m^-3), z pozaďových stanic byla nejvyšší koncentrace NO₂ zjištěna na stanici Velichovky (15,1 μg.m^-3). V Pardubickém kraji nejvyšší roční koncentrace vykazuje pozaďová stanice Moravská Třebová (25 μg.m^-3). Míra znečištění NO₂, jež se zde od roku 2007 zvyšuje, je v letošním roce srovnatelná s dopravní stanicí Hradec Králové-Brněnská a souvisí s existencí nedaleké průmyslové zóny. Vyšší míře zatížení dopravou odpovídají i zvýšené koncentrace částic PM₁₀. Na nízké úrovni jsou koncentrace NO₂, měřené na stanici Hošťalovice, jež při SZ proudění monitoruje vliv Elektrárny Chvaletice.

Benzo(a)pyren
Koncentrace benzo(a)pyrenu jsou sledovány na dopravních stanicích Hradec Králové-Brněnská, Hradec Králové-Sukovy sady a na městské pozaďové stanici Pardubice Dukla. Roční imisní limit je od roku 2004 trvale překračován na stanici Hradec Králové-Brněnská. V roce 2011, po období podlimitních ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v letech 2008 až 2010, došlo k opětovnému překročení limitu i na stanici Pardubice Dukla. Na stanici Hradec Králové-Sukovy sady zůstávají od roku 2008 koncentrace podlimitní, nyní zhruba v úrovni poloviny znečištění na stanici Hradec Králové-Brněnská (obr. II.4.1.40). Na překračování imisního limitu mají vliv zejména zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu v zimním období, jež souvisí s provozem lokálních topenišť.

Přízemní ozon
Koncentrace přízemního ozonu jsou měřeny na 5 lokalitách v Královéhradeckém kraji a 3 lokalitách v Pardubickém kraji. K trvalému překračování cílového imisního limitu ve vztahu k ochraně lidského zdraví (počet překročení v průměru za 3 roky vyšší než 25x) dochází pouze na stanici Krkonoše-Rýchory (obr. II.4.1.41). Z hlediska trendu je patrný nárůst počtu překročení hodnot cílového imisního limitu v průměru za období 2009–2011 ve srovnání s obdobím 2008-2010 téměř na všech sledovaných stanicích. Výjimkou je stanice Hradec Králové-Brněnská, kde od období 2007–2009 dochází k poklesu počtu překročení.

Ostatní látky znečišťující ovzduší
Hodnoty průměrných ročních koncentrací benzenu na stanicích Hradec Králové-Brněnská (1,0 μg.m^-3), Pardubice Rosice (1,4 μg.m^-3) a Pardubice Dukla (1,1 μg.m^-3) byly v roce 2011 pod imisním limitem (5 μg.m^-3).

Měřené koncentrace těžkých kovů na území Královehradeckého a Pardubického kraje nedosahují imisních limitů. Nejvyšší roční průměrné koncentrace jsou zjišťovány na dopravních stanicích. V případě arsenu a olova je to na stanicích Hradec Králové-Brněnská a Ústí nad Orlicí-Podměstí, nejvyšší koncentrace niklu a kadmia byly zjištěny na stanici Hradec Králové-Sukovy sady.

V obou hodnocených zónách nebyly překročeny imisní limity u oxidu siřičitého pro hodinovou ani pro 24hodinovou koncentraci. Na stanici Pardubice Dukla byla 1x (408,2 μg.m^-3) překročena hodnota hodinového imisního limitu (350 μg.m^-3). Maximální povolený počet překročení je 24 x za rok. Původem ojedinělých nadlimitních hodinových koncentrací SO₂ i v minulých letech jsou pravděpodobně, vzhledem k jejich výskytu i mimo topnou sezónu, emise z průmyslových podniků.

Naměřené maximální denní 8hodinové klouzavé průměry oxidu uhelnatého jsou na území Královehradeckého a Pardubického kraje hluboko pod imisním limitem, podobně jako v celé České republice.

Obr. II.4.1.36 Počet překročení 24hod. imisního limitu PM₁₀ v roce a průměrná 36. nejvyšší 24hod. koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.37 Průměrné roční koncentrace PM₁₀ a průměrná koncentrace z dopravních a pozaďových lokalit, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.38 Průměrné roční koncentrace PM_2,5, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2005–2011

Obr. II.4.1.39 Průměrné roční koncentrace NO₂ na vybraných lokalitách, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011

Obr. II.4.1.40 Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2004–2011

Obr. II.4.1.41 Počty překročení hodnoty cílového imisního limitu O₃ v průměru za tři roky, zóna Královéhradecký kraj a zóna Pardubický kraj, 2006–2011

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, PM_2,5, NO₂, CO a benzo(a)pyrenu za období 1996–2011

Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀, NO₂ a CO za období 1996–2011, dále benzo(a)pyrenu a PM_2,5 za období 2004–2011 pro aglomerace Praha, Brno a Moravskoslezský kraj (dále jako aglomerace) a pro zónu Ústecký kraj (dále jako zóna) jsou znázorněny na obr. II.4.1.42 a II.4.1.43.

Od roku 1996 do roku 1999 je v uvedených aglomeracích a zóně patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀. V případě SO₂ byl největší pokles zaznamenán v zóně Ústecký kraj, v případě PM₁₀ největší pokles nastal v aglomeracích Moravskoslezský kraj a Praha. Koncentrace NO₂, v porovnání s SO₂ a PM₁₀ poklesly mírněji. V následujících letech 2000–2001 byl dosavadní klesající trend všech látek mimo CO zastaven a došlo naopak k vzestupu koncentrací SO₂ v Moravskoslezském kraji a NO₂ ve všech aglomeracích a zóně. Výrazné zvýšení znečištění PM10 v letech 2000–2001 nastalo zejména v aglomeraci Moravskoslezský kraj. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni.

Vzestupný trend koncentrací PM₁₀ a NO₂ pokračoval ve všech aglomeracích až do roku 2003, kdy byly zaznamenány vysoké koncentrace látek srovnatelné s jejich úrovní v roce 1996. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek.

V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀ a NO₂ v aglomeracích a zóně. Od roku 2005 byl ve všech hodnocených oblastech obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO₂, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM₁₀ a PM_2,5 je charakteristický podobný vzestup v roce 2005, nejstrměji v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2006 růst koncentrací PM₁₀ pokračoval, v případě PM_2,5 všude kromě Prahy. Vzestup koncentrací znečišťujících látek v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé ČR. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM₁₀.

V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO₂, PM₁₀, PM_2,5, NO₂ i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO₂ v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO₂, PM₁₀, NO₂, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM_2,5 převažovala stagnace.

V roce 2009 došlo v aglomeracích k vzestupu koncentrací PM₁₀ a PM_2,5. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. K vzestupu koncentrací NO₂ došlo v Brně, v ostatních aglomeracích převažovala spíše stagnace. Vzestup koncentrací znečišťujících látek byl ovlivněn méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009 oproti předchozímu roku.

V roce 2010 růst koncentrací pokračoval, a to u všech látek ve všech aglomeracích. Největší meziroční navýšení koncentrací PM₁₀ bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji, kde došlo k meziročnímu navýšení roční průměrné koncentrace PM₁₀ o 10 μg.m^-3; ve zbývajících aglomeracích došlo k meziročnímu nárůstu PM₁₀ o cca 2,5 μg.m^-3. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM_2,5 také stouply ve všech aglomeracích, nejvíce opět v Moravskoslezském kraji (v meziročním srovnání o 7,5 μg.m^-3). Další markantní nárůst byl zaznamenán a u NO₂ u 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO₂ v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší nárůst koncentrace NO₂ byl zaznamenán v aglomeraci Brno. Nárůst koncentrací znečišťujících látek byl v roce 2010 dán opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec).

V roce 2011 naopak došlo k zastavení růstu až poklesu koncentrací u většiny látek ve většině imisních charakteristik. Výjimkou jsou koncentrace PM₁₀, u kterých byl zaznamenán nárůst. V meziročním srovnání stoupla 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v aglomeraci Praha a v zóně Ústecký kraj. Naopak byl zaznamenán pokles 36. nejvyšší 24hod. koncentrace v Moravskoslezském kraji, a to 16 μg.m^-3 (15 % v meziročním srovnání). Nicméně koncentrace PM₁₀ zůstávají v těchto oblastech nad hodnotou svého denního limitu. U průměrných ročních koncentrací PM₁₀ byl zaznamenán pokles v aglomeraci Moravskoslezský kraj a mírný pokles v aglomeraci Brno. V aglomeraci Praha průměrné roční koncentrace PM₁₀ stagnují, v zóně Ústecký kraj mírně stouply. Roční průměrné koncentrace jemných částic PM_2,5 klesly ve všech zmíněných oblastech, nejvíce v aglomeracích Moravskoslezský kraj (17 %) a Praha (15 %). V Moravskoslezském kraji avšak i přes svůj pokles přesahují o více než třetinu hodnoty imisního limitu. Koncentrace zbývajících látek (SO₂, NO₂ a CO) jsou pod hodnotami příslušných imisních limitů a v meziročním srovnání poklesly nebo stagnují. Nejvýraznější relativní pokles byl zaznamenán u koncentrací SO₂ u obou imisních charakteristik ve všech oblastech s výjimkou zóny Ústecký kraj. V Ústeckém kraji koncentrace SO₂ stagnují (roční průměr) nebo mírně stouply (4. nejvyšší 24hod. koncentrace). Ačkoliv zejména měsíce únor a listopad byly z hlediska rozptylových podmínek nepříznivé, délka topné sezony 2011 byla podnormální a na podobné úrovni jako v letech 2008 a 2009. Následně došlo k poklesu emisí TZL, SO₂, NO_x a CO z vytápění domácností. Celkově lze tedy konstatovat, že se koncentrace látek znečišťujících ovzduší po svém navýšení v roce 2010, s výjimkou suspendovaných částic, vrátily na úrovně v letech 2008 a 2009.

Nově jsou hodnoceny i trendy průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu. Pro koncentrace benzo(a)pyrenu je stanoven cílový imisní limit (1 ng.m^-3). Ve všech aglomeracích a zóně Ústecký kraj jsou průměrné roční koncentrace nadlimitní (s výjimkou koncentrací v roce 2007 v aglomeraci Brno). Nejvyšších koncentrací benzo(a)pyrenu je opět dosahováno v aglomeraci Moravskoslezský kraj, kde je cílový imisní limit přesahován pětinásobně až šestinásobně. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny, podobně jako u ostatních látek, v roce 2006. V meziročním srovnání 2009/2010 koncentrace benzo(a)pyrenu stouply ve všech hodnocených oblastech s výjimkou aglomerace Brno.

Obr. II.4.1.42 Trendy ročních charakteristik SO₂, NO₂ a CO v aglomeracích, 1996–2011

Obr. II.4.1.43 Trendy ročních charakteristik PM₁₀, PM_2,5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996–2011

¹Odstraňování staré ekologické zátěže v Ostravě-Mariánských Horách probíhalo v roce 2011 sanací odpadních lagun vzniklých ukládáním odpadu z rafinérské výroby zahájené na konci 19. století (od roku 1965 zde byl ukládán též odpad z regenerace upotřebených mazacích olejů státního podniku OSTRAMO Ostrava, od roku 1992 OSTRAMO-Vlček a spol., s. r. o.). K zastavení provozu došlo v roce 1996.