II.4.1 Aglomerace

Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací byla v roce 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je zvláštní pozornost, z důvodu měření nadlimitních koncentrací, věnována i zóně Ústecký kraj.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno značné množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí s poměrně vysokým dopravním zatížením.
Koncentrace PM₁₀ byly v Praze v roce 2005 sledovány celkem na 14 lokalitách ČHMÚ. Překročení 24hodinové průměrné koncentrace 50 μg.m^-3 bylo zaznamenáno nejvíce na AMS Praha 2-Legerova (101x), Praha 8-Karlín (88x) a Praha 9-Vysočany (78x). Z celkového počtu 13 AMS jich 12 vykazovalo překročení 24hodinového limitu PM₁₀. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ (40 μg.m^-3) bylo zaznamenáno na AMS Praha 2-Legerova (45 μg.m^-3).
Koncentrace PM_2,5 se sledovaly v r. 2005 celkem na 5 lokalitách ČHMÚ. I když dosud není platný imisní limit pro PM_2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace s imisním limitem navrhovaným, jehož hodnota je 25 μg.m^-3 (roční průměr). Roční průměrná koncentrace na lokalitě Praha 5-Smíchov činí 30,5 μg.m^-3, Praha 9-Vysočany 24,9 μg.m^-3, Praha 4-Libuš 24,6 μg.m^-3 a Praha 5-Mlynářka 23,2 μg.m^-3. Je tedy zřejmé, že pokud by navrhovaný imisní limit pro frakci PM_2,5 již platil, byl by v Praze překročen na 1 stanici a 3 stanice by se limitu velmi blížily.
Koncentrace NO₂ měřilo na území Prahy v roce 2005 celkem 15 lokalit. Lokalita Praha 2-Legerova překročila hodinový imisní limit i hodinový imisní limit zvýšený o mez tolerance. Hodnota 200 μg.m^-3 zde byla překročena 174x, hodnota zvýšená o mez tolerance (200+50 μg.m^-3) 36x. Překročení hodnoty 250 μg.m^-3 bylo naměřeno 1x na AMS Praha 5-Smíchov. Hodinová koncentrace 200 μg.m^-3 byla překročena i na některých dalších lokalitách, počet tolerovaného počtu překročení však zdaleka nebyl dosažen.
Překročení ročního imisního limitu (zvýšeného o mez tolerance) pro NO₂ (40 +10 μg.m^-3) bylo zaznamenáno na AMS Praha 2-Legerova (75 μg.m^-3) a dále na lokalitách ZÚ: Svornosti v Praze 5 (76 μg.m^-3), Sokolovská v Praze 8 (73 μg.m^-3) a Jasmínová v Praze 10 (53 μg.m^-3).
Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které překročily cílový imisní limit na všech (třech) stanicích, které ho v Praze měřily (Praha 10-Šrobárova, Praha 5-Smíchov, Praha 4-Libuš).
Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.
Překračován je také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Překročen byl na 6 z 9 lokalit v Praze, které ho během posledních třech let měřily alespoň po dobu jednoho roku (v souladu s definicí cílového imisní limitu v nařízení vlády).

II.4.1.2 Brno

Brno, stejně jako Praha, představuje oblast, kde problém znečištění ovzduší je spojen zejména s vysokou hustotou osídlení.
Koncentrace PM₁₀ byly v roce 2005 měřeny celkem na 2 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ bylo zaznamenáno na AMS Brno-střed, která je umístěna v centru města v bezprostřední blízkosti křižovatky dvou frekventovaných komunikací. Místo povoleného počtu překročení hodnoty 50 μg.m^-3 (celkem 35x) zde bylo naměřeno překročení 122x. Dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na lokalitách Brno-Tuřany a Brno-Kroftova, která je rovněž ovlivněna dopravou. Počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zde bylo naměřeno 59x, resp. 46x. Na AMS Brno-střed byl překročen také roční imisní limit PM₁₀.
Jediná lokalita, která v Brně v r. 2005 měřila koncentraci frakce PM_2,5, lokalita Brno-Tuřany, by se svým ročním průměrem 26,3 μg.m^-3 překračovala navrhovaný imisní limit.
Roční imisní limit NO₂ byl překročen na obou lokalitách (Brno-střed a Brno-Kroftova), které ho v Brně měří. Imisní limit zvýšený o mez tolerance překročen nebyl. V roce 2005 byl překročen také cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na obou lokalitách (Brno-Kroftova, Brno-Húskova), které jej v Brně měřily.
Koncentrace troposférického ozonu byly v roce 2005 měřeny celkem na 2 lokalitách, z nichž na jedné (Brno-Tuřany) byl překročen cílový imisní limit pro troposférický ozon. Termín splnění tohoto limitu je 1.1.2010.

II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

V aglomeraci Moravskoslezského kraje je převážně ve městech Ostrava, Karviná, Havířov, Český Těšín a Třinec problém znečištění ovzduší vedle velké hustoty osídlení spojen také s vysokou koncentrací průmyslu.
Koncentrace PM₁₀ byly v roce 2005 v aglomeraci Moravskoslezského kraje sledovány celkem na 16 lokalitách (14 lokalit ČHMÚ a po jedné ZÚ a MÚTř). Překročení 24hodinového imisního limitu PM₁₀ bylo nejčastěji dosahováno na stanicích v okresech Karviná a Ostrava-město, dále pak v částech okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly AMS Český Těšín (170x), Orlová (162x), Ostrava-Přívoz (160x), Bohumín (159x), Havířov (155x), Karviná (149x), Ostrava-Českobratrská (144x), Věřňovice v okresu Karviná (126x), Frýdek-Místek (122x) a Ostrava-Zábřeh (120x). Celkem 19 lokalit v Moravskoslezském kraji překračovalo 24hodinový limit PM₁₀.
Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ (40 μg.m^-3) bylo zaznamenáno rovněž nejvíce ve výše uvedených okresech. Nejvyšší roční průměr zaznamenaly AMS: Bohumín (62 μg.m^-3), Český Těšín (60 μg.m^-3), Orlová (59 μg.m^-3), Ostrava-Přívoz (58 μg.m^-3), Havířov (56 μg.m^-3), Ostrava-Českobratrská (55 μg.m^-3), Věřňovice (55 μg.m^-3), Karviná (54 μg.m^-3) a Ostrava-Fifejdy (50 μg.m^-3). Imisní limit pro roční průměr překračovalo celkem 17 lokalit v tomto kraji.
Lokality, které v Moravskoslezském kraji měřily v r. 2005 frakci PM_2,5 jsou v rámci ČR v dosažených koncentracích na předních místech. Na lokalitě Věřňovice byl zaznamenán roční průměr 45 μg.m^-3, na lokalitě Ostrava-Přívoz 43,3 μg.m^-3, v Ostravě-Zábřehu 38,7 μg.m^-3 a v Ostravě-Porubě 34,1 μg.m^-3. Všechny lokality by tedy výrazně překročily navrhovaný imisní limit.
Koncentrace NO₂ byly v roce 2005 měřeny celkem na 19 lokalitách (16 lokalit ČHMÚ+ po jedné MÚTř, ZÚ a ČEZ). Na AMS Ostrava-Českobratrská (hot spot) byl překročen roční imisní limit pro NO₂, imisní limit zvýšený o mez tolerance překročen nebyl.
Koncentrace benzo(a)pyrenu byly v roce 2005 z celé republiky nejvyšší právě v Moravskoslezském kraji. Nadlimitní koncentrace byly naměřeny na všech 4 lokalitách, které ho v roce 2005 měřily (Ostrava-Přívoz ZÚ, Český Těšín, Ostrava-Poruba/ČHMÚ, Karviná ZÚ).
Problémem jsou dále vysoké koncentrace benzenu, které překročily (jako jediné z celé ČR) imisní limit na obou průmyslově nejzatíženějších lokalitách Ostrava-Přívoz (ZÚ i ČHMÚ). Na ostatních lokalitách imisní limit překročen nebyl. Celkem byly koncentrace benzenu v roce 2005 v Moravskoslezském kraji sledovány na 5 lokalitách.
Na 5 lokalitách (z celkového počtu 7) byl převážně na méně dopravně zatížených lokalitách překročen také cílový imisní limit pro troposférický ozon. Jednalo se o tyto lokality: Bílý kříž, Červená, Ostrava-Fifejdy, Studénky, Karviná.
Blízké limitu, i když ho nepřekračují, jsou také koncentrace arsenu (5,8 ng.m^-3) na průmyslem nejzatíženější stanici této oblasti Ostrava-Přívoz ZÚ.
V dalším textu je podrobněji zmíněna nepříznivá situace, která vedla v únoru 2005 ke značnému nárůstu imisních koncentrací v Moravskoslezském kraji.

Nepříznivá imisní situace v Moravskoslezské aglomeraci v únoru 2005

Na začátku února 2005 začala ovlivňovat oblast severní Moravy a Slezska tlaková výše se středem nad Ruskem, do oblasti začal proudit velmi chladný vzduch a vytvořila se teplotní inverze. Mezi 5.2. a 9.2. bylo převážně jasno a slunečno beze srážek a velmi chladno, nejnižší noční teploty klesaly až k –20 °C. K výrazné změně meteorologické situace došlo 10.2. přechodem frontálního systému od západu, který přinesl změnu počasí, oteplilo se, teplotní inverze se rozrušila a v noci začalo sněžit. Až do 13.2. bylo velmi teplo, sněžilo nebo byly zaznamenávány smíšené srážky.
S vytvořením teplotní inverze a poklesem rychlosti proudění vzduchu došlo ke zhoršení podmínek pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší a koncentrace škodlivin se výrazně zvýšily. Nejvýznamněji stouply koncentrace suspendovaných částic PM₁₀. Zatímco v prvních dvou únorových dnech se koncentrace PM₁₀ pohybovaly většinou pod hodnotou 24hodinového imisního limitu 50 μg.m^-3, od 3.2. se začaly zvyšovat a 6. až 8.2. limit násobně překračovaly. Nejhorší imisní situace byla 6. a 7.2., kdy se 24hodinové koncentrace PM₁₀ pohybovaly mezi 131 až 429 μg.m^-3. S ustupující tlakovou výší po 8.2. koncentrace poklesly, ale pod hodnotu imisního limitu klesly až od 12.2. (na obr. II.4.7 jsou uvedeny hodnoty koncentrací naměřené na automatizovaných monitorovacích stanicích znečištění ovzduší (AMS) Státní imisní sítě).
Popisovaná situace velmi názorně dokumentuje dominantní vliv meteorologických podmínek rozptylu na aktuální úroveň znečištění ovzduší. Na obr. II.4.8 jsou znázorněny

• rychlost větru ve výšce 200 m a 36 m nad zemí v Ostravě a v 10 m nad zemí na AMS Karviná,
• vertikální gradient teploty vzduchu mezi meteorologickými stanicemi Mošnov (251 m n.m.) a Lysá hora (1324 m n.m.) ,
• průměrná hodinová koncentrace PM₁₀ naměřená na stanicích v oblasti a 95% kvantil těchto koncentrací.

S poklesem rychlosti větru a zesilující se inverzí (na obrázku charakterizované gradientem teploty vzduchu) se od 5.2. výrazně zvýšily koncentrace PM₁₀. K významnému poklesu koncentrací nedošlo během denních hodin 6. a 7.2. i přes přechodné rozrušení teplotní inverze mezi Mošnovem a Lysou horou, protože při zemi nepříznivé rozptylové podmínky přetrvávaly. Dne 8.2. k přechodnému poklesu aktuálních koncentrací během denních hodin došlo, neboť vliv tlakové výše již slábl a rychlost větru byla vyšší. Koncentrace PM₁₀ trvale poklesly až po současném zesílení proudění a zeslabení teplotní inverze od odpoledních hodin 9.2.
Nepříznivá imisní situace v únoru 2005 znovu ukázala, že největším problémem na území Ostravska je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, a to nejen v celoročním hodnocení. Déletrvající nepříznivé podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší způsobí zvýšení koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ až na násobky denního imisního limitu. Závažnost problému umocňuje fakt, že na suspendované částice jsou vázány další škodliviny.

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je Sdělením MŽP definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.
Koncentrace PM₁₀ měřilo v Ústeckém kraji celkem 14 lokalit ČHMÚ. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM₁₀ bylo dosaženo nejvíce na stanicích v okresech Most a Ústí n.L. Nejvyšší počet překročení hodnoty 50 μg.m^-3 zaznamenaly tyto stanice: Most (118x), Ústí n.L.-město (105x), Teplice (98x), Horní Jiřetín v okresu Most (89x), Děčín (87x), Tušimice v okresu Chomutov (80x), Ústí n.L.-Všebořická (79x), Lom v okresu Most (78x), Litoměřice (69x) a Chomutov (59x). Celkem 14 lokalit v Ústeckém kraji překračovalo 24hodinový limit PM₁₀. Překročení ročního imisního limitu PM₁₀ zaznamenaly tyto stanice: Most (43 μg.m^-3), Horní Jiřetín (42 μg.m^-3), Ústí n.L.-město (42 μg.m^-3) a Teplice (41 μg.m^-3).
Roční průměrná koncentrace PM_2,5 na lokalitě Teplice dosáhla hodnoty 27,1 μg.m^-3, a tedy by překročila navrhovaný imisní limit. V lokalitě Most byla změřena roční průměrná koncentrace 24,0 μg.m^-3 na lokalitě Ústí n.L.-Kočkov 22,5 μg.m^-3.
Koncentrace NO₂ sledovalo v Ústeckém kraji v roce 2005 celkem 24 lokalit (14 lokalit ČHMÚ+10 lokalit ostatních organizací). Na stanici Děčín-ZÚ, která je výrazně ovlivněná dopravou, byl překročen roční imisní limit pro NO₂, těsně byl překročen i imisní limit zvýšený o mez tolerance.
Imisní limity pro SO₂ (hodinové a 24hodinové) překročeny nebyly, ojediněle bylo zaznamenáno překročení hodnoty hodinové koncentrace 350 μg.m^-3, popř. 24hodinové průměrné koncentrace 125 μg.m^-3, převážně na stanicích ČEZ, vždy však v tolerovaném počtu překročení.
Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na jedné ze dvou stanicích v Ústí nad Labem, které ho měří (Ústí nad Labem-ZÚ, Pasteurova); překročen byl dále i v Teplicích a v Mostě. Celkem byly jeho koncentrace sledovány na 4 lokalitách.
Z celkového počtu 6 lokalit, které sledovaly koncentrace benzenu v Ústeckém kraji, byly na některých lokalitách zvýšeny, imisní limit nicméně překročen nebyl.
Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl významně překračován, stejně jako v jiných částech republiky, a to převážně na stanicích méně zatížených dopravou. Celkem bylo překročení zaznamenáno na 7 lokalitách z celkového počtu 12 lokalit.

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀ and NO₂ za období 1996–2005

Obr. II.4.9 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO₂, PM₁₀ a NO₂ za období 1996–2005 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu Ústecký kraj. Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO₂ a PM₁₀, v případě NO₂ se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ a NO₂ a k výraznému zvýšení znečištění PM₁₀, zejména v ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu koncentrací SO₂ v Ústeckém kraji. V roce 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM₁₀ a NO₂, který je nejstrmější v Moravskoslezském kraji. V případě Ústeckého kraje šlo pouze o vzestup PM₁₀, koncentrace NO₂ naopak mírně poklesly.

Obr. II.4.1 Pole roční koncentrace NO₂ (3D zobrazení), aglomerace Praha, 2005

Obr. II.4.2 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), aglomerace Praha, 2005

Obr. II.4.3 Pole roční koncentrace NO₂ (3D zobrazení), aglomerace Brno, 2005

Obr. II.4.4 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), aglomerace Brno, 2005

Obr. II.4.5 Pole roční koncentrace NO₂ (3D zobrazení), Moravskoslezská aglomerace, 2005

Obr. II.4.6 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), Moravskoslezská aglomerace, 2005

Obr. II.4.7 Průměrné 24hodinové koncentrace PM₁₀, Moravskoslezská aglomerace, únor 2005

Obr. II.4.8 Závislost znečištění ovzduší PM₁₀ a meteorologických podmínek rozptylu

Obr. II.4.9 Trendy ročních charakteristik SO₂, PM₁₀ a NO₂ v aglomeracích, 1996–2005