ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 200
2
            Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší



2.3 Hodnocení znečištění ovzduší v České republice na základě limitů podle opatření FVŽP z roku 1991

Hodnocení stavu znečištění ovzduší se opírá o imisní limity pro znečišťující látky uvedené v Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, v úplném znění zákona č. 211/94 Sb. (Tabulka je převzata s formálními úpravami ze zmiňovaného Opatření.)

Tab. 2.3.1 Imisní limity platné pro území České republiky podle Opatření FVŽP

Pole koncentrací ročních aritmetických průměrů oxidů dusíku bylo konstruováno na základě kombinace naměřených koncentrací této látky, statisticky podložených odhadů imisních hodnot v místech s nedostatečným měřením, kategorizace území dle emisních hustot a modelu Symos'97.

Pro prezentaci územního rozložení ročních aritmetických průměrů oxidů dusíku bylo použito za rok 2002 kombinované mapové znázornění jednak s odhadem územního rozložení polí příslušné imisní charakteristiky a zároveň s vyznačením naměřených hodnot na imisních stanicích (metoda bodových značek1) [6]. V případě roční průměrné koncentrace částic aerosolu (SPM) a 95% kvantilů oxidů dusíku bylo použito pouze bodových značek. V těchto mapových znázorněních jsou odlišeny automatizované monitorovací stanice (AMS) a stanice manuální. Při konstrukci mapy pole koncentrací oxidů dusíku byl hlavní důraz kladen na stanice typu AMS. Hodnoty z manuálních stanic byly použity většinou jako doplňující informace, zejména v málo postižených oblastech. Pro jednotlivé třídy koncentrací je na mapovém znázornění pole koncentrací oxidů dusíku uveden podíl příslušné třídy koncentrací v procentech zasažené plochy.

V mapě bodových značek ročního aritmetického průměru koncentrací částic aerosolu byly stanice AMS, měřící frakci PM10, přepočteny na SPM (koeficient 1,2) a označeny jiným symbolem.

V této části jsou rovněž prezentovány tabulky přehledu stanic s nejvyšší relativní četností krátkodobých překročení IHk a s nejvyššími hodnotami 95% kvantilů půlhodinových koncentrací SPM a oxidů dusíku. Dále jsou uvedeny tabulky s přehledem nejvyšších denních koncentrací (včetně data výskytu), s nejvyššími ročními aritmetickými průměry, s nejvyšší relativní četností překročení IHd, s nejvyššími hodnotami 95% kvantilů denních koncentrací SPM a oxidů dusíku. Došlo-li k výraznějšímu překračování četností denního imisního limitu pouze u jedné znečišťující látky v dané oblasti, je tabulka pro přehlednost doplněna i hodnotami druhé znečišťující látky. Na závěr je zařazena i tabulka přehledu nejvyšších půlhodinových koncentrací SPM a oxidů dusíku dosažených na stanicích České republiky v roce 2002.

V mapových znázorněních a tabulkách jsou uvedeny pouze ty stanice, které pro tyto vypočtené imisní charakteristiky splňovaly uvedené podmínky prezentace (viz Tabelární přehled [2]).

Poznámka.
1
Metoda bodových značek [6] je jedna z metod kartografického znázorňování, která využívá jako vyjadřovací prostředky geometrické, symbolické, obrázkové a písmenové značky. Hodí se pro znázorňování polohy a kvality nespojitých bodových objektů. V této ročence je používána pro znázornění rozmístění imisních stanic. Kvantita jevu není v tomto případě vyjádřena velikostí značky, ale barevnou škálou jednotlivých tříd koncentrací základních znečišťujících látek.



2.3.1 Stav imisního zatížení podle znečišťujících látek

Částice aerosolu

Stav úrovně znečištění České republiky částicemi aerosolu (SPM) v roce 2002 zachycuje mapa bodových značek ročních aritmetických průměrů se zobrazením naměřených a přepočtených hodnot koncentrací na stanicích (obr. 2.3.1).

V roce 2002, podobně jako v minulých letech, došlo k největšímu překročení imisních limitů SPM v hlavním městě Praze na dvou stanicích hygienické služby s exponovanou polohou – Sokolovská v Praze 8 a Svornosti v Praze 5. Tyto stanice vykazovaly proti předchozímu roku pětinásobné navýšení relativní četnosti překročení denního imisního limitu této látky (tab. 2.3.4). Dále zaznamenaly nadlimitní hodnoty SPM stanice Vyškov v Jihomoravském kraji, tři stanice hygienické služby v Kladně a tři stanice ve východní části Moravskoslezského kraje (tab. 2.3.3, 2.3.4 a 2.3.5). Zejména v tomto posledním jmenovaném regionu vykazovaly v ročním aritmetickém průměru některé AMS překročení imisního limitu SPM po přepočtu z frakce PM10 (obr. 2.3.1).

Oxidy dusíku

Stav úrovně znečištění České republiky oxidy dusíku v roce 2002 ukazují mapová znázornění ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů denních koncentrací se zobrazením naměřených hodnot na stanicích (obr. 2.3.2 a 2.3.3). Na 88 % území České republiky dosahovaly v roce 2002 roční aritmetické průměry koncentrací oxidů dusíku nejvýše 20 μg.m-3.

Nejvíce postiženou oblastí ve znečištění ovzduší oxidy dusíku bylo a stále je hlavní město Praha, kde v posledních letech došlo téměř na všech stanicích k překročení denního imisního limitu ve více než 5 % případů. Tato charakteristika platí i pro rok 2002, kdy opět bylo zaznamenáno největší překročení imisních limitů na dvou pražských stanicích hygienické služby s exponovanou polohou, mezi které se tentokrát vklínila AMS Beroun (tab. 2.3.3, 2.3.4 a 2.3.5). Uvedené překročení v 95% kvantilu vykazovaly, kromě dalších pražských stanic, také některé městské stanice v severozápadních a středních Čechách, ve východní části Moravskoslezského kraje, dále pak ve městech Hradec Králové, Brno a Zlín.
 

Oxid uhelnatý

Nejvyšší relativní četnost překročení 24hodinového limitu (IHd) vykazují opět dvě stanice hygienické služby – Praha 5-Svornosti (31,6 %) a Praha 8-Sokolovská (19,6 %). Těsně pod tolerovaným počtem překročení IHd zůstala stanice HS Praha 5-Řeporyje (4,6 %). Vysoké relativní četnosti překročení imisních limitů pro CO korespondují i s vysokými relativními četnostmi překročení imisních limitů pro NOx a SPM na těchto stanicích.

Absolutní půlhodinová maxima byla zaznamenána na stanicích hygienické služby Svornosti a Řeporyje v Praze 5, Sokolovská v Praze 8, Národní muzeum a Rytířská v Praze 1. V databázi uvedené koncentrace 62–500 μg.m-3 korespondují s rozsahem měřicích přístrojů na uvedených stanicích HS, je tedy pravděpodobné, že v řadě případů mohla být zaznamenána i vyšší půlhodinová maxima. Takto vysoké krátkodobé koncentrace CO nebyly zaznamenány na AMS ČHMÚ v Praze ani na jiných stanicích v ČR.


2.3.2 Hodnocení vývoje znečištění v delším časovém období z hlediska imisních limitů dle Opatření FVŽP

Obr. 2.3.4 ukazuje vývoj ročních imisních charakteristik základních dlouhodobě sledovaných znečišťujících látek za období 1982–2002 pro severozápadní oblast, Prahu a Moravskoslezský kraj. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší České republiky oxidem siřičitým i SPM. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. Po tomto roce je v severozápadní oblasti a v Moravskoslezském kraji patrný i pokles koncentrací oxidů dusíku. V Praze tato tendence platí po roce 1997 do roku 2001. V roce 2002 byl uvedený trend přerušen a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací oxidů dusíku. Pokud se týká znečištění ovzduší oxidem siřičitým, byla v roce 2002 zaznamenána ve sledovaných oblastech spíše stagnace. K mírnému zvýšení znečištění SPM došlo v roce 2002 v Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praze.

Obr. 2.3.5 předkládá dlouhodobý vývoj znečištění a průběh teplot v zimních obdobích. Při porovnání zimního půlroku 2002/2003 s teplotně srovnatelným zimním obdobím let 1992/1993 a 1983/1984, je patrný výrazný pokles znečištění ovzduší oxidem siřičitým v Praze, v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Rovněž je patrné snížení znečištění SPM v Praze a v Moravskoslezském kraji. V severozápadních Čechách došlo k vyrovnání imisních úrovní SPM ve sledovaných obdobích. Tato tendence platí i v případě oxidů dusíku, kde došlo v uvedených třech oblastech k vyrovnání imisních úrovní této znečišťující látky v teplotně srovnatelných obdobích 1992/1993 a 2002/2003.

Tab. 2.3.1 Imisní limity platné pro území České republiky podle Opatření FVŽP

Tab. 2.3.2 Přehled nejvyšších denních koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích České republiky v roce 2002

Tab. 2.3.3 Přehled stanic s nejvyššími ročními aritmetickými průměry koncentrací znečišťujících látek, Česká republika, 2002

Tab. 2.3.4 Přehled stanic s nejvyšší relativní četností překročení IHd pro znečišťující látky, Česká republika, 2002

Tab. 2.3.5 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% kvantilů denních koncentrací znečišťujících látek, Česká republika, 2002

Tab. 2.3.6 Přehled stanic s nejvyšší relativní četností krátkodobého překročení IHk pro znečišťující látky, Česká republika, 2002

Tab. 2.3.7 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% půlhodinových koncentrací znečišťujících látek, Česká republika, 2002

Tab. 2.3.8 Přehled nejvyšších půlhodinových (3hod.) koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích, Česká republika, 2002

Obr. 2.3.1 Roční aritmetické průměry koncentrací na stanicích, SPM, 2002

Obr. 2.3.2 Pole ročních aritmetických průměrů koncentrací se zobrazením naměřených hodnot na stanicích, oxidy dusíku, 2002

Obr. 2.3.3 95% kvantily denních koncentrací na stanicích, oxidy dusíku, 2002

Obr. 2.3.4 Celoroční hodnocení za období 1982–2002 v Praze, severozápadní oblasti a Moravskoslezském kraji

Obr. 2.3.5 Hodnocení za zimní období pro roky 1982/1983–2002/2003 v Praze, severozápadní oblasti a Moravskoslezském kraji