Na obrázcích 2-52, 2-53 a 2-54 jsou formou kartodiagramů¹ [8] prezentovány pro znečišťující látky (oxid siřičitý, prašný aerosol a oxidy dusíku) průběhy základních imisních charakteristik (roční aritmetický průměr a 95% kvantil) po okresech s vyznačením míry překročení příslušných imisních limitů. Vynesené imisní charakteristiky za období 1990–2000 představují odhady středních hodnot z daného území (okresu) z výběru stanic podle metodiky, která vycházela z roku 1996. Zde je však třeba mít na zřeteli, že toto územní hodnocení chodů základních imisních charakteristik pro základní znečišťující látky na území České republiky je založeno na různém počtu dostupných měřicích stanic v jednotlivých okresech.

Z obr. 2-52 znázorňujícího chod imisních charakteristik oxidu siřičitého v období let 1990–2000 je patrný klesající trend znečištění ovzduší touto látkou ve všech okresech České republiky. Nejstrmější pokles se projevil v severních Čechách a hlavním městě Praze, kde bylo také zpočátku devadesátých let vykazováno největší znečištění touto látkou. Nejvýraznější pokles koncentrací oxidu siřičitého byl zaznamenán v roce 1994 na celém území České republiky. Od roku 1994 do roku 2000 územní průměry imisních charakteristik pro oxid siřičitý nepřekračovaly stanovené imisní limity v žádném okrese České republiky. V letech 1998–2000 docházelo postupně k dalšímu snižování znečištění oxidem siřičitým a v tomto posledním tříletém období již nebyl překročen dosud platný imisní limit na žádné měřicí stanici.

Vývoj znečištění ovzduší prašným aerosolem² (obr. 2-53) vykazuje v období let 1990–2000 na území České republiky podobnou klesající tendenci jako v případě oxidu siřičitého, z počátku devadesátých let poněkud méně výraznou, zejména na Ostravsku. V této oblasti se do roku 1996 projevovala spíše stagnace tohoto typu znečištění. V posledním čtyřletém období 1997–2000 byl zaznamenán výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší prašným aerosolem na celém území České republiky, včetně Ostravska. Tento klesající trend byl však v roce 2000 potvrzen jen v některých okresech s převažujícím venkovským rázem, v okresech s výrazným podílem městského osídlení se projevila spíše stagnace, mírný vzestup byl zaznamenán ve velkých městech v hodnotách 95% kvantilů. Od roku 1998 územní průměry imisních charakteristik pro prašný aerosol nepřekračovaly dosud platné imisní limity v žádném okrese České republiky.

Pokles koncentrací oxidu siřičitého a prašného aerosolu v posledních letech vyplývá ze souběhu následujících příčin: zejména účinnost přímých opatření na zdrojích k ochraně životního prostředí a pokračující plynofikace, které měly za následek pokles celkových emisí oxidu siřičitého a emisí tuhých látek, a příznivější meteorologické a rozptylové podmínky, zejména v zimních měsících. V roce 2000 však tyto podmínky nebyly na konci roku tak příznivé (viz kap 2.4) jako v roce 1999.

V případě oxidů dusíku lze v devadesátých letech pozorovat mírně vzrůstající trend tohoto typu znečištění do roku 1997 (obr. 2-54). Tento jev byl převážně způsoben stoupajícím podílem silniční dopravy. Nárůst koncentrací oxidů dusíku u jihomoravských okresů byl zaznamenán v roce 1995 se zavedením nových městských stanic okresními nebo městskými úřady. Ve stejném roce byla přemístěna do exponované polohy jedna stanice hygienické služby v Děčíně. V roce 1998 a 1999 byl uvedený trend přerušen a došlo naopak k mírnému poklesu koncentrací oxidů dusíku vlivem snížení emisí ze stacionárních zdrojů v zimních měsících roku 1998, a zejména u moravských okresů, zřejmě vlivem odstávky některých zdrojů a určitým poklesem výroby v roce 1999. V roce 2000 byl mírně klesající trend tohoto typu znečištění potvrzen pouze u některých okresů (např. Děčín), většinou převažovala spíše stagnace, k mírnému zvýšení znečištění ovzduší oxidy dusíku došlo např. ve velkých městech: Praha, Plzeň a Ostrava. (V okrese Šumperk byl strmý pokles koncentrací oxidů dusíku v roce 2000 ovlivněn zrušením dvou exponovaných stanic OÚ Šumperk.)

Obr. 2-56 ukazuje vývoj ročních imisních charakteristik základních dlouhodobě sledovaných znečišťujících látek za období 1982–2000 pro severozápadní oblast, Prahu a Ostravsko. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší České republiky oxidem siřičitým i prašným aerosolem. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. Po roce 1996 je v severozápadní oblasti a na Ostravsku patrný i pokles koncentrací oxidů dusíku. V severozápadní oblasti byly úrovně imisních charakteristik oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku v roce 2000 nejnižší za celé období.

Obr. 2-57 předkládá dlouhodobý vývoj znečištění a průběh teplot v zimních obdobích. Při porovnání dvou teplotně přibližně srovnatelných zimních půlroků 2000/2001 a 1989/1990 je patrný výrazný pokles znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem v Praze, v severozápadních Čechách a na Ostravsku. I v případě oxidů dusíku došlo, při porovnání dvou uvedených zimních období, v severozápadních Čechách a na Ostravsku k mírnému poklesu imisních úrovní této látky. V Praze naopak došlo v porovnání již uvedených teplotně podobných zimních období 2000/2001 a 1989/1990 k mírnému zvýšení znečištění ovzduší oxidy dusíku. Od zimního půlroku 1992/1993 po 2000/2001 však celkově v Praze situace ve znečištění ovzduší oxidy dusíku spíše stagnovala.

Pozn.
¹ Kartodiagram je jedna z metod kartografického znázorňování, která používá jako vyjadřovací prostředky bodové diagramy, které udávají kromě kvality i kvantitu daného jevu, a to buď v míře absolutní nebo relativní. Kartodiagramem se vyjadřují hodnoty nikoli pro jednotlivé body, nýbrž sumárně pro územní celky, v jejichž středu či těžišti jsou diagramy umístěny. V grafické ročence je tato metoda používána pro znázornění časového vývoje a velikosti imisních charakteristik základních znečišťujících látek za jednotlivé okresy České republiky.
² Dlouhodobé řady prašného znečištění jsou charakterizovány vývojem koncentrací prašného aerosolu bez rozlišení velikosti částic (SPM). Od roku 1996 všechny automatizované stanice ČHMÚ měří frakci PM₁₀. Pro využití těchto měření pro odhad územních průměrů prašného aerosolu byl použit přepočítávací koeficient (1,2). 

Tab. 2-64 Přehled nejvyšších denních koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích České republiky v roce 2000

Tab. 2-65 Přehled stanic s nejvyššími ročními aritmetickými průměry koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

Tab. 2-66 Přehled stanic s nejvyšší relativní (absolutní) četností překročení IH_d pro znečišťující látky, Česká republika 2000

Tab. 2-67 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% (90%) kvantilů denních koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

Tab. 2-68 Přehled stanic s nejvyšší relativní četností krátkodobého překročení IH_k pro znečišťující látky, Česká republika 2000

Tab. 2-69 Přehled stanic s nejvyššími hodnotami 95% kvantilů půlhodinových koncentrací znečišťujících látek, Česká republika 2000

Tab. 2-70 Přehled nejvyšších půlhodinových (3hod.) koncentrací znečišťujících látek dosažených na stanicích, Česká republika 2000