VI. SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

ČHMÚ provozuje na základě pověření MŽP Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které jeho prostřednictvím poskytuje, slouží k upozornění na mimořádně znečištěné ovzduší (smogovou situaci) a také k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek z vybraných zdrojů významně ovlivňujících kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří suspendované částice frakce PM10, oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2) a přízemní (troposférický) ozon (O3).

SVRS byl od 1. září 2012 upraven zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a vyhláškou č. 330/2012 Sb. Hlavní změny oproti předchozí legislativní úpravě jsou popsány v ročence ČHMÚ za rok 2012 (ČHMÚ 2013a). Od 1. ledna 2017 došlo k novelizaci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tato novela upravuje mj. podmínky pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací, resp. varování (tab. VI.1). Zásadní změny se týkají vyhlašování smogových situací a regulací z důvodu vysokých koncentrací PM10.

Výše uvedené změny umožnily větší flexibilitu ve vyhlašování smogových situací a regulací, jejichž vyhlašování je nyní v mnohem lepším souladu se skutečným vývojem koncentrací, než tomu bylo dříve.

Novela SVRS zavedla také vyhlašování varování (ne regulace) v případě překročení regulační prahové hodnoty pro NO2 (200 μg.m−3) a SO2 (500 μg.m−3) alespoň na jedné reprezentativní stanici, a to bez ohledu na předpokládaný vývoj koncentrací. Podrobnější informace k novele zákona jsou k dispozici na webových stránkách ČHMÚ1 a v článku Vlčka a Jurase (2017).

Aktuální seznam oblastí a reprezentativních stanic pro PM10, SO2 a NO2 (obr. VI.1, VI.3, VI.4) je stanoven Věstníkem MŽP a pro O3 (obr. VI.2) směrnicí ředitele ČHMÚ pro provádění Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) na území ČR. V roce 2016 byl pro PM10, SO2 a NO2 v platnosti seznam zveřejněný ve Věstníku MŽP2 č. 10/2015 a od října 2016 seznam zveřejněný ve Věstníku MŽP č. 7/2016. Pro O3 byl po celý rok v platnosti seznam upravený směrnicí ředitele ČHMÚ č. 2013/05.


PM10, SO2 a NO2

V roce 2016 byly vyhlášeny smogové situace pouze z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM10.

V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 3 757 h (cca 157 dní) a 17 regulací v celkové délce 940 h (cca 39 dní; tab. VI.2, obr. VI.5). Všechny situace se vyskytly v období od 7. ledna do 17. února 2017, a to ve 13 z 16 oblastí SVRS. K vyhlášení žádné smogové situace nedošlo v Karlovarském a Libereckém kraji, v Kraji Vysočina a v zóně Střední Morava (tab. VI.3).

Přestože v průběhu roku došlo na některých stanicích SVRS k překročení prahových hodnot pro NO2 a SO2, nebyly splněny další zákonné podmínky pro vyhlášení smogových situací ani regulací a nedošlo tedy k jejich vyhlášení.


Přízemní ozon

V roce 2017 byly vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon O v celkové délce trvání 54 h (cca 3 2 dny; tab. VI.4). Obě smogové situace se vyskytly v období od 20. do 22. června 2017, a to v Plzeňském a Ústeckém kraji (tab. VI.5). Prahová hodnota pro varování nebyla v roce 2017 překročena.


Synoptická situace během vybraných smogových situací

7.-11. 1. 2017
Během 5. a 6. 1. postoupila od severozápadu do střední Evropy oblast vysokého tlaku vzduchu a po její přední straně pronikl nad naše území studený vzduch od severovýchodu. Zmenšená oblačnost v noci na 7. 1., a postupně i příliv teplejšího vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, vytvářely od 7. do 11. 1. teplotní inverzi způsobující nepříznivé rozptylové podmínky. Oblast vysokého tlaku v dalších dvou dnech zeslábla a 8. 1. přešla přes střední Evropu slábnoucí okluzní fronta. Během 8. a 9. 1. postupoval přes střední Evropu k jihovýchodu pás vysokého tlaku vzduchu. Během 11. 1. postoupila do střední Evropy okluzní fronta a s ní zesílené proudění zlepšilo rozptylové podmínky až na dobré.

19.-31. 1. 2017
Dne 19. 1. začal ve vyšších hladinách proudit od severozápadu na naše území teplejší vzduch. To spolu s převážně jasnou oblohou, sněhovou pokrývkou na celém území ČR a uklidněním větru vedlo k výraznému nočnímu poklesu přízemní teploty a vytvoření silné teplotní inverze, která v období 20. až 22. 1. zejména v nočních a ranních hodinách sahala od země až do výšky nad 1 km. Střed tlakové výše se nacházel nad střední Evropou, převládalo tedy bezvětří nebo slabý vítr. Ve dnech 23. až 25. 1. se postupně vytvořila nízká inverzní oblačnost, teploty už neklesaly tak hluboko pod bod mrazu a spodní hranice inverze byla ve výšce zhruba kolem 1 km. K opětovnému zvýraznění inverze došlo ve dnech 27. až 30. 1., kdy se jednalo o přízemní inverzi (při vyjasnění) nebo byla inverze několik set metrů nad zemí. Až během 30. a 31. 1. postoupila od západu do střední Evropy tlaková níže a s ní spojená okluzní fronta (obr. VI.6).

1.-8. 2. 2017
Zpočátku zasahovala od východu do střední Evropy oblast vyššího tlaku vzduchu. Z východního Atlantiku postupovala nad západní Evropu tlaková níže a s ní spojené frontální systémy ovlivňovaly počasí v ČR jen částečně. Až během 6. až 8. 2. nad střední Evropou zesílilo kolem tlakové níže nad Karpaty východní proudění se slabým sněžením, které přineslo zlepšení rozptylových podmínek.

12.-18. 2. 2017
V noci z 12. na 13. 2. pronikl kolem tlakové výše nad Skandinávií a pobaltskými republikami na území ČR studený a suchý vzduch od východu a zároveň se vyjasnilo. Tlaková výše postupovala zvolna do střední Evropy, kde se udržovala do 15. 2., a v dalších dnech se přesunula k jihovýchodu. V důsledku jasné oblohy, uklidnění větru a sněhové pokrývky na většině území ČR, klesala teplota vzduchu v nočních hodinách převážně k –4 až –9 °C. Z těchto důvodů se vytvářela inverze, která sahala od země až do výšky několika set metrů, přechodně i nad 1 km. Inverze byla nejvýraznější od 14. do 16. 2. V noci na 17. 2. začala přecházet přes území ČR od severozápadu studená fronta, která ukončila inverzní, přes den slunečné počasí, a způsobila rychlý pokles koncentrací suspendovaných částic PM na většině území ČR.

20.-22. 6. 2017
Dne 19. 6. byla nad střední Evropou oblast vysokého tlaku vzduchu. Po její zadní straně k nám proudil teplý vzduch od jihozápadu. Tato oblast vysokého tlaku 20. 6. přechodně zeslábla a během dne postoupila do střední Evropy slábnoucí studená fronta. Během 21.–22. 6. další tlaková výše postupovala ze Severního moře přes střední Evropu k jihovýchodu. V noci z 22. na 23. 6. postoupila od severozápadu nad území ČR studená fronta, před ní k nám vyvrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihu.


Tab. VI.1 Pravidla pro vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací (varování)

Tab. VI.2 Smogové situace a regulace pro PM10 – počet a délka, 2017

Tab. VI.3 Smogové situace a regulace pro PM10 – časy vyhlášení, 2017

Tab. VI.4 Smogové situace a varování pro O3 – počet a délka, 2017

Tab. VI.5 Smogové situace a varování pro O3 – časy vyhlášení, 2017

 


Obr. VI.1 Oblasti SVRS a reprezentativní stanice pro PM10


Obr. VI.2 Oblasti SVRS a reprezentativní stanice pro O3


Obr. VI.3 Oblasti SVRS a reprezentativní stanice pro SO2


Obr. VI.4 Oblasti SVRS a reprezentativní stanice pro NO2


Obr. VI.5 Smogové situace a regulace PM10 v oblastech SVRS, ve kterých byla vyhlášena alespoň jedna smogová situace, 2017


Obr. VI.6 Epizoda s vysokými koncentracemi PM10 v aglomeraci Praha, leden-únor 2017


1http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/smog/SVRS_pravidla-fungovani.pdf

2http://www.mzp.cz/cz/edice_mzp