V.4 INDEX KVALITY OVZDUŠÍ VE MĚSTECH

Index kvality ovzduší (dále IKO) je ukazatel, který podává souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Výpočet IKO za rok 2016 je založen na vyhodnocení hodinových koncentrací oxidu dusičitého (NO₂), přízemního ozonu¹ (O₃) a suspendovaných částic (PM₁₀) tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu ovzduší s ohledem na imisní limity pro ochranu lidského zdraví stanovených současnou legislativou. Index kvality ovzduší nabývá šesti stupňů (od 1 do 6, přičemž 1 odpovídá nejlepším podmínkám). Mezní hodnoty jsou odvozeny od hodnot imisních limitů, u přízemního ozonu od informativních a varovných prahových hodnot (tab. V.4.1). Pro výpočet IKO bylo vybráno 23 městských a předměstských automatizovaných stanic imisního monitoringu se souběžným měřením všech tří škodlivin. IKO byl zjišťován pro každou veličinu v dané lokalitě zvlášť a do prezentace byl zařazen nejvyšší z nich. Pro výpočet maxima bylo nutné, aby byly v jednotlivé hodině platné hodinové hod-noty koncentrací všech tří znečišťujících látek.

Velmi dobrá a dobrá kvalita ovzduší (indexy 1 a 2) s četností vyšší než 50 % byla v roce 2016 téměř na všech zvolených lokalitách. Nejnižší četnost indexu 1 a 2 byla zaznamenána v aglomeraci O/K/F-M na stanici Karviná (47 %), Ostrava-Fifejdy a Ostrava- Radvanice OZO (necelých 51 %). Naopak nejvyšší četnosti s velmi dobrou a dobrou kvalitou ovzduší (nad 70 %) byly zaznamenány stejně jako v loňském roce na lokalitách Plzeň-Bory a Plzeň-Doubravka (Plzeňský kraj).

Kvalita ovzduší uspokojivá a vyhovující (indexy 3 a 4) dosahovala četnosti mezi 21 a 47 %. Četnosti nad 40 % bylo dosaženo v Ústeckém kraji na lokalitách Ústí nad Labem-město, Most, Ústí nad Labem-Kočkov, ve Středočeském kraji v Mladé Boleslavi, v aglomeraci Brno na stanici Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice, v aglomeraci O/K/F-M na stanici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Radvanice OZO, Karviná a Třinec² a v zóně Moravskoslezsko v Opavě-Kateřinkách.

Kvalita ovzduší špatná až velmi špatná (indexy 5 a 6) dosahovala četnosti mezi 0 a 6 %. Na 12 lokalitách Plzeň-Bory, Plzeň-Lochotín (Plzeňský kraj), Mladá Boleslav (Středočeský kraj), České Budějovice, Prachatice (Jihočeský kraj), Brno-Tuřany, Brno-Dětská nemocnice (aglomerace Brno), Jihlava (kraj Vysočina), Praha-Libuš, Praha-Riegrovy sady, Praha-Kobylisy (aglomerace Praha) a Zlín (Zlínský kraj) nebylo indexu 6 dosaženo vůbec. Nejvyšší četnost nad 4 % byla dosažena na lokalitách Karviná, Ostrava-Radvanice OZO, Ostrava-Fifejdy (aglomerace O/K/F-M), mezi 2 a 3 % se četnost indexu 5 a 6 pohybovala v Třinci, Mostu, Opavě-Kateřinkách a Ústí nad Labem-městě (obr. V.4.1).

Tab. V.4.1 Stanovení indexu kvality ovzduší na základě koncentrací znečišťujících látek

 

Obr. V.4.1 Poměrné zastoupení hodnot indexu kvality ovzduší vypočítaného na základě hodinových koncentrací NO₂, PM₁₀ a O₃ na městských a předměstských automatizovaných stanicích, 2016

---

¹Pro analýzy mimo letní období (duben–září) jsou koncentrace O₃ brány v potaz v úrovni, která odpovídá 1. stupni IKO, tedy velmi dobré kvalitě ovzduší. Tímto postupem nedochází k ovlivnění stanovení celkového IKO ani ke zkreslení skladby IKO pro O₃.

²Hodnoty IKO byly vypočítány kombinací dat ze stanic Třinec-Kosmos (O₃ a PM₁₀) a Třinec-Kanada (NO₂).