V.2 AGLOMERACE BRNO

Aglomerace Brno leží v centru Jihomoravského kraje, je totožná se správním územím města Brna. Z hlediska hodnocení kvality ovzduší je Brno jednou ze tří aglomerací, a není tak součástí zóny Jihovýchod (Jihomoravský kraj bez Brna a kraj Vysočina). Rozloha aglomerace činí 230,22 km2 a žije v ní 377 973 obyvatel (zdroj: MV ČR, data k 1. 1. 2017, data ČSÚ k 1. 1. 2017.)

V aglomeraci Brno byly v posledních 7 letech překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Jedná se zejména o suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a v dopravou nejzatíženějších částech aglomerace rovněž NO2. Plocha území aglomerace s překročeným imisním limitem pro denní koncentraci PM10 se může pohybovat v řádu jednotek procent (2013–2016), či může zabírat téměř celé území aglomerace (2010). Obdobně variabilní jsou i plochy území s překročením imisního limitu pro benzo[a]pyren, zde však z důvodu velmi nízkého počtu stanic může dojít k nejvyšší nejistotě v jejich vymezování. V případě průměrných ročních koncentrací PM10 nebyla od roku 2007 na území aglomerace Brno ani jednou vymezena oblast s překročením tohoto limitu. Plochy území s překročením imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 jsou dlouhodobě konstantní v řádu několika procent a vyskytují se v blízkosti nejzatíženějších dopravních tahů (tab. V.2.1).

Významný vliv na překračování imisních limitů má v aglomeraci Brno dlouhodobě doprava, zejména v případě imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2. V případě suspendovaných částic PM10 se doprava podílí na navýšení průměrných ročních koncentrací brněnského městského pozadí o zhruba 20 %, což může na vybraných lokalitách způsobit překročení imisního limitu. Dalším významným faktorem pro překračování imisních limitů je pak otevřenost/uzavřenost lokality z hlediska zástavby (kaňony) a plynulost dopravy v blízkosti lokality. Z důvodu nevyřešeného obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy a nedokončeného velkého městského okruhu projíždí denně centrem města Brna velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně.


V.2.1 Kvalita ovzduší v aglomeraci Brno

Suspendované částice PM10 a PM2,5

V roce 2016 nebyl na žádné z lokalit státní sítě imisního monitoringu, měřících na území aglomerace Brno, překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. Tento imisní limit byl v aglomeraci Brno naposledy překročen v roce 2010. Nejvyšší koncentrace byly již tradičně naměřeny na dopravou nejexponovanějších lokalitách Brno- Svatoplukova a Brno-Zvonařka, v jejichž bezprostřední blízkosti se na rozdíl od ostatních dopravních lokalit často tvoří kolony. Dochází tak k navýšení emisí škodlivin nejen z výfuků, ale také z otěrů pneumatik, vozovek či brzdového obložení (obr. V.2.1). Ve srovnání s rokem 2015 došlo ke snížení průměrných ročních koncentrací PM10 na všech lokalitách s výjimkou stanice Brno-Lány. Ve srovnání s koncentracemi naměřenými v roce 2010 došlo v roce 2016 k poklesu koncentrací na všech typech lokalit na zhruba 75–80 % hodnot roku 2010. Nejvýraznější pokles zaznamenaly dopravní lokality, kde došlo v průměru k poklesu z 35,5 μg.m-3 v roce 2010 na 26,4 μg.m-3 v roce 2016 (74 %). Tento pokles může souviset s postupnou obnovou vozového parku, popř. s dalšími realizovanými dopravními opatřeními pro zvýšení plynulosti dopravy.

Nejvyšší koncentrace byly v průměru za roky 2010–2016 měřeny na dopravních stanicích, hodnoty koncentrací na městských pozaďových lokalitách se pohybovala na zhruba 90 % úrovně koncentrací dopravních lokalit, hodnoty koncentrací na předměstských pozaďových lokalitách se pohybovaly na zhruba 80 % úrovně koncentrací dopravních lokalit a hodnota koncentrace naměřená regionální pozaďovou lokalitou Mikulov-Sedlec se pohybovala na úrovni 72 % hodnoty koncentrací měřených na dopravních lokalitách v Brně (obr. V.2.1). Lze tedy konstatovat, že regionální pozadí tvoří v případě suspendovaných částic PM10 zhruba 70 % nejvyšších koncentrací měřených na dopravních lokalitách.

V případě částic PM2,5 měřených na území aglomerace Brno platí, že imisní limit pro průměrnou roční koncentraci je překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách obr. V.2.2). Pzaďové lokality imisní limit nepřekračují. V roce 2016 došlo k poklesu průměrných ročních koncentrací PM2,5 proti roku 2015 téměř na všech lokalitách. Výjimku tvoří lokalita Brno-Masná, kde se průměrná roční koncentrace PM2,5 nezměnila, a lokalita Brno-Tuřany, kde došlo k mírnému nárůstu průměrné roční koncentrace o 0,4 μg.m-3. Žádná z lokalit nepřekročila v roce 2016 imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5, podobně jako tomu bylo v roce 2015.

V roce 2016 překročily imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 pouze dopravní lokality Brno- Svatoplukova a Brno-Zvonařka (obr. V.2.3). Vliv na zvýšené koncentrace v lokalitě Brno-Zvonařka měla kromě dopravy i stavební činnost (výstavba trafostanice pro budoucí Jižní centrum včetně pohybu těžké techniky) v těsné blízkosti stanice. Předměstská pozaďová lokalita Brno- Tuřany imisní limit překračovala v letech, kdy se vyskytovaly delší epizody s nepříznivými rozptylovými podmínkami (2010–2011), předměstská pozaďová lokalita Brno-Soběšice nepřekročila v období 2010–2016 imisní limit pro denní koncentraci PM10 ani jednou. Na dopravních lokalitách byly v letech 2010–2016 měřeny v průměru nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 (konkrétně její 36. nejvyšší hodnota spjatá s legislativou), městské pozaďové lokality se svými koncentracemi pohybovaly na téměř shodné úrovni jako dopravní lokality (98 %), předměstské pozaďové lokality měřily koncentrace zhruba na úrovni 82 % hodnot koncentrací dopravních lokalit a regionální pozaďová lokalita Mikulov-Sedlec se pohybovala zhruba na 77 % hodnot koncentrací dopravních lokalit. Úrovně koncentrací v jednotlivých typech lokalit jsou tedy podobné jako úrovně průměrných ročních koncentrací PM10 (obr. V.2.3).

V souvislosti s vyšším počtem dnů se zhoršenými rozptylovými podmínkami bylo v lednu a v prosinci 2016 zaznamenáno nejvíce dnů s koncentracemi vyššími než 50 μg.m-3. V ostatních měsících byly počty dní s překročenou hodnotou imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 velmi nízké díky dobrým, maximálně mírně nepříznivým rozptylovým podmínkám. V lokalitě Brno-Líšeň byl naměřen nejnižší počet dní s průměrnými denními koncentracemi PM10 vyššími než 50 μg.m-3 na území aglomerace Brno. Lokalita tak pouze o 5 dní převyšovala počet překročení hodnoty imisního limitu pro denní koncentraci PM10 zaznamenaných regionální pozaďovou lokalitou Mikulov- Sedlec. Naopak nejvyšší počet dní s koncentracemi PM10 vyššími než 50 μg.m-3 v aglomeraci Brno zaznamenala lokalita Brno-Zvonařka, v jejíž blízkosti se kromě významné komunikace nacházelo i staveniště (obr. V.2.4).

Vývoj koncentrací od roku 1996 ukazuje, že aglomerace Brno se téměř neliší od aglomerace Praha či zóny Severozápad. Trendy mají v případě průměrných ročních koncentrací téměř totožný průběh a velmi podobné koncentrace, což naznačuje jednak nadregionální vliv meteorologických podmínek a jednak obdobné ovlivnění. Liší se pouze Moravskoslezský kraj vlivem odlišného typu zatížení. Obdobně se chová i trend 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 či průměrné roční koncentrace PM2,5. V obou případech jsou koncentrace v aglomeraci Brno vyšší než v aglomeraci Praha, což může být způsobeno jednak celkově vyšším pozadím koncentrací suspendovaných částic na Moravě a rovněž vyšším podílem zastoupení dopravních stanic v Brně. 


Oxid dusičitý

Na území aglomerace Brno dochází k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2, avšak pouze v lokalitách nejvíce zatížených dopravou umístěných v zástavbě tvořící kaňon (Brno-Svatoplukova, Brno-Úvoz (hot-spot)). V dopravních lokalitách, které jsou umístěny v otevřeném prostranství, k překračování tohoto imisního limitu nedochází (Brno-Zvonařka, Brno-Výstaviště). Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO2 na žádné lokalitě překročen nebyl.

Ve srovnání s hodnotami měřenými v roce 2015 došlo k významnějšímu nárůstu koncentrací NO2 pouze v lokalitě Brno-Svatoplukova (nárůst o 7,5 μg.m-3) a v lokalitě Brno-Arboretum (nárůst o 4,8 μg.m-3). Všechny ostatní lokality se pohybovaly zhruba na úrovni koncentrací naměřených v roce 2015. Koncentrace měřené v předměstské pozaďové lokalitě Brno-Tuřany se v posledních letech pohybují pod 20 μg.m-3 a mají sestupnou tendenci. Průměrná roční koncentrace v roce 2016 činila 15,2 μg.m-3, což je zhruba 75 % hodnoty průměrné roční koncentrace NO2 v roce 2010. Naproti tomu lokalita Brno-Svatoplukova se po celou dobu měření pohybuje na téměř totožných koncentracích, hodnota průměrné roční koncentrace v roce 2016 je dokonce mírně vyšší než hodnota naměřená v roce 2010 obr.V.2.5). To je důsledek stále nedostavěného velkého městského okruhu a chybějícího obchvatu Brna, kdy veškerá doprava směřující ze severu Brna na jih či naopak musí projet centrem města.

Trend koncentrací NO2 je na všech stanicích ve sledovaném období poměrně vyrovnaný. Mírný pokles koncentrací je patrný především na pozaďových lokalitách.

Přestože je na vybraných lokalitách v aglomeraci Brno překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2, v průměru dosahuje přibližně stejných hodnot jako celorepublikový průměr. V případě hodinových koncentrací docházelo v některých letech k výraznému nárůstu překročení (2006, 2010) – jedná se zejména o roky, kdy došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší v chladné části roku vlivem nepříznivých rozptylových podmínek (2006) či velmi dlouhé topné sezony (2010). V porovnání s ostatními aglomeracemi ČR jsou koncentrace NO2 v aglomeraci Brno dlouhodobě nejnižší.


Benzo[a]pyren

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), mezi něž patří i benzo[a]pyren, jsou na území aglomerace Brno měřeny ve dvou lokalitách – v dopravou zatíženém centru města (Brno-Masná) a v rezidenčním pozadí na sídlišti (Brno-Líšeň). Jako pozadí Jihomoravského kraje slouží lokalita Kuchařovice. Zatímco dopravní lokalita Brno-Masná v letech 2010–2012 překračovala hodnotu imisního limitu, koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň ji nepřekročily ani jednou. V letech 2013–2015 dramaticky poklesla koncentrace v lokalitě Brno-Masná až na úroveň 50 % koncentrace z roku 2012, koncentrace byly totožné s pozaďovou lokalitou Brno-Líšeň či venkovskou pozaďovou lokalitou Kuchařovice. V roce 2016 došlo k mírnému nárůstu koncentrací benzo[a]pyrenu v lokalitě Brno-Masná, v lokalitách Brno-Líšeň a Kuchařovice došlo naopak k mírnému poklesu koncentrací (obr. V.2.6). Hodnoty koncentrací benzo[a]pyrenu se v létě pohybují ve velmi nízkých hladinách, v zimě v maximech až kolem 4 ng.m-3. Nejvýznamnějším zdrojem benzo[a]pyrenu v rámci celé ČR je vytápění domácností. V topné sezoně tak mohou být v malých sídlech Jihomoravského kraje s lokálními topeništi měřeny podstatně vyšší koncentrace než v aglomeraci Brno s centrálním zásobováním teplem a teplárnami využívajícími jako palivo zemní plyn. Tato situace byla podložena i měřeními během epizody zhoršených rozptylových podmínek začátkem listopadu 2015. Podobně byly v topné sezoně roku 2016 proměřeny další dvě lokality, a přestože během kampaně nedošlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší, stačilo výraznější ochlazení a intenzivnější topení k tomu, aby koncentrace benzo[a]pyrenu v Jinačovicích desetinásobně překročily koncentrace měřené v Brně-Líšni (obr. V.2.7).

Z hlediska dlouhodobého vývoje koncentrací se aglomerace Brno, podobně jako Praha či zóna Severozápad, pohybuje v těsné blízkosti imisního limitu. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem ročních koncentrací benzo[a]pyrenu se hodnoty v Brně pohybují zhruba na polovině.


Přízemní ozon

Monitoring přízemního O3 byl na území aglomerace Brno v roce 2016 prováděn ve čtyřech lokalitách. Pozaďové koncentrace jsou měřeny stanicemi Brno-Tuřany, Brno-Lány a Brno-Dětská nemocnice. Dále je O3 měřen v dopravou zatíženém centru města na stanici Brno-Zvonařka. Pro srovnání byla opět zařazena i regionální pozaďová lokalita v Mikulově-Sedleci. Koncentrace O3 v lokalitě Mikulov-Sedlec dlouhodobě překračují hodnotu imisního limitu v průměru za 3 roky. Obdobné koncentrace měří i lokalita Brno-Tuřany. Ta sice v roce 2014 nepřekročila hodnotu imisního limitu, ale v roce 2015, a zejména v roce 2016 kvůli nadprůměrně teplým létům, tuto hodnotu opět překročila. V roce 2016 dokonce co do počtu překročení hodnoty imisního limitu v průměru za 3 roky předstihla lokalitu Mikulov-Sedlec. Nejnižší koncentrace měří dlouhodobě dopravní lokalita Brno-Zvonařka. Po postupném růstu počtu překročení v letech 2012–2015 došlo v roce 2016 k poklesu na úroveň let 2011 a 2012, což je zhruba osmina povoleného počtu překročení hodnoty imisního limitu pro troposférický ozon (obr. V.2.8).

Dlouhodobý vývoj koncentrací přízemního O3 je závislý na meteorologických podmínkách zejména v létě, kdy jsou dosahovány maximální koncentrace. Městské lokality dosahují nižších koncentrací než venkovské, což se projevuje i na výše zmíněných lokalitách. Přestože stanice Brno-Tuřany není venkovská lokalita, jsou zde koncentrace dlouhodobě vyšší než v centru města, a v roce 2016 byly dokonce vyšší než na některých venkovských lokalitách.


V.2.2 Emise v aglomeraci Brno

V současné době je na území aglomerace Brno individuálně evidováno cca 590 provozoven zdrojů znečišťování ovzduší zařazených do databáze REZZO 1 a 2. Na celkových emisích se jich významněji podílí pouze několik desítek. Jedná se především o teplárenské zdroje (Teplárny Brno, a. s.), spalovnu komunálního odpadu (SAKO Brno, a. s.) a malou část provozoven dříve velmi rozvinutého strojírenského odvětví (např. Slévárna REMET, s. r. o.). Podle výstupů SLDB 2011 převládají u vytápění domácností centrální zdroje tepla (cca 54 % bytů), dále pak plynové kotelny a lokální plynové kotle (dohromady cca 37 % bytů). Pouze v malé části bytového fondu, především v okrajových částech města, je využíváno jako palivo uhlí, dřevo, popř. koks. Stejně tak je větší část budov komunální sféry napojena na CZT, popř. na vlastní plynové kotelny.

Vobdobí let 2002–2015 došlo u výše uvedených významnějších zdrojů k poklesu všech sledovaných emisí. U emisí TZL souvisí tento pokles s modernizací, popř. ukončením provozu některých technologických výrob, především sléváren (např. Sléváren Zetor nebo Šmeral). Jediným významnějším zdrojem emisí TZL je podle aktuálních údajů souhrnné provozní evidence Eligo, a. s., specializovaný na výrobu sušených mléčných produktů. Následují slévárenské provozy (např. Královopolská slévárna nebo Slévárna HEUNISCH Brno), u nichž lze vedle vykázaných emisí TZL očekávat také určitý podíl obtížně stanovitelných fugitivních emisí.

U emisí SO2 má rozhodující podíl spalovna komunálního odpadu SAKO Brno, a. s. K výraznému snížení emisí teplárenských zdrojů došlo nejprve omezováním spalování vysokosirných topných olejů a následným přechodem na výhradní využití zemního plynu.

Na poklesu emisí NOx se vedle postupné modernizace teplárenských zdrojů podílí rovněž odstavení jednotky TEDOM provozovny ERDING, a. s., Brno – plynová kotelna Kolejní, která produkovala ještě v roce 2002 více než 200 t.rok-1 emisí. U jednotlivě sledovaných zdrojů došlo meziročně proti r. 2015 k většímu nárůstu především u emisí CO (provozovna REMET, spol. s r. o., provoz Brno) a ke snížení u emisí TZL (pokles u provozovny Eligo, a. s., - odštěpný závod Brno o 23,5 t). K mírnému zvýšení emisí (cca o 4 %) došlo meziročně u SO2 a NOx.


V.2.3 Shrnutí

Aglomerace Brno má z hlediska kvality ovzduší zásadní problém s nejzatíženějšími dopravními lokalitami. Kvůli nedokončenému velkému městskému okruhu a chybějícímu obchvatu musí veškerá tranzitní doprava stejně jako cestující mezi severem a jihem Brna projet centrem. V místech, kde je tento tah veden kaňonem v zástavbě, nedochází k dostatečnému provětrávání lokalit a dochází dlouhodobě k překračování imisních limitů pro 24hodinovou koncentraci PM10 a průměrnou roční koncentraci NO2. V případě pozaďových lokalit jsou zcela zásadní meteorologické podmínky v topné sezoně. K překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 na pozaďových lokalitách, jako je Brno-Líšeň, Brno-Soběšice či Brno-Tuřany, dochází pouze v letech s delšími obdobími nepříznivých rozptylových podmínek (2005, 2006, 2011) či v letech s dlouhou topnou sezonou (2010). V letech s vysokým počtem teplých a slunečných dní může docházet k překročení imisního limitu pro troposférický ozon, avšak pouze na předměstských lokalitách, jako jsou Brno-Tuřany. V městském prostředí k překračování imisního limitu pro ozon nedochází. Z hlediska ostatních imisních limitů dle platné legislativy nedochází na brněnských pozaďových lokalitách dlouhodobě k překročení žádného imisního limitu, a to ani v letech se zhoršenými rozptylovými podmínkami v topné sezoně.

Aglomerace Brno neplnila v období od roku 2010 imisní limity v případě suspendovaných částic (PM10 i PM2,5), NO2, benzo[a]pyrenu a troposférického ozonu. V roce 2016 došlo k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 na dvou stanicích. Dále byl překročen imisní limit pro troposférický ozon, avšak pouze v lokalitě Brno-Tuřany.


V.2.4 Koncentrační růžice pro aglomeraci Brno (lokalita Brno-Tuřany)

Koncentrační růžice byly tvořeny z dat stanice automatizovaného imisního monitoringu Brno-Svatoplukova. Stanice je umístěna v prostorách židenických kasáren, v těsné blízkosti ulice Svatoplukova, která je součástí velkého městského okruhu (VMO) v Brně. Z obou stran Svatoplukovy ulice je zástavba, ta tak tvoří kaňon severo-jižním směrem. Potvrzuje to i větrná růžice, ve které převládají severní směry větru, doplněné o jižní a jihozápadní. Východní směry úplně chybí, protože v těsné blízkosti stojí budova židenických kasáren. Kvůli zástavbě jsou rovněž měřeny pouze nízké rychlosti větru (obr. 7, Příloha III).

Jak již bylo uvedeno, v těsné blízkosti měřící stanice vede VMO, kde projíždí dle sčítání dopravy z roku 2015 zhruba 48 tis. vozidel denně. To se projevuje zejména na koncentracích NOx a suspendovaných částic. Jedná se o jedinou lokalitu aglomerace Brno, kde je překračován imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM10 a průměrnou roční koncentraci NO2 současně. Od poloviny roku 2016 mají Brněnské komunikace k dispozici čidla měřící intenzitu dopravy. Situace v lokalitě Brno-Svatoplukova za červenec–prosinec 2016 je uvedena na následujícím obr. V.2.11.

Z uvedeného vyplývá, že v lokalitě převažuje provoz buď do 500 vozidel za hodinu (noční hodiny), nebo 3000–3500 vozidel za hodinu (přes den). Velmi dobře to dokumentuje denní chod intenzit, doplněný o denní chod koncentrací oxidů dusíku (NOx) a suspendovaných částic frakcí PM10 a PM2,5 (obr. V.2.13). Čas je uváděn v UTC v souladu s měřením kvality ovzduší v síti imisního monitoringu.

Na první pohled je patrné, že koncentrace NOx velmi dobře korelují s intenzitou dopravy. V případě PM10 dochází dopoledne k nárůstu koncentrací, ale hodnoty kulminují až v době, kdy koncentrace NOx začínají mírně klesat. Poté i v případě PM10 dochází k poklesu a opětovnému nárůstu koncentrací ve večerních hodinách. V případě PM2,5 je situace ještě složitější, proti nočním hodinám dojde dopoledne k mírnému nárůstu, avšak poté dojde k poklesu až na celodenní minimum zhruba mezi 12. a 14. hodinou UTC. Koncentrace pak začnou opět růst, maxima je dosaženo až v kolem 20. hodiny UTC. Korelace denního chodu koncentrací PM s dopravou tedy není zdaleka tak přesvědčivá, jako v případě NOx, což potvrzují i následující grafy na obr. obr. V.2.12.

Koncentrační růžice pro suspendované částice PM10 a PM2,5 (obr. 8, Příloha III) velmi dobře respektuje zástavbu a proudění větru v lokalitě. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny z jižních směrů, kde leží křižovatka a auta jsou nucena se rozjíždět (resp. brzdit v protisměru). Zvýšené koncentrace jsou však při nízkých rychlostech větru patrné i při západním proudění, kde již stávají kolony, popř. auta dobrzďují. K pochopení zvýšených koncentrací je však potřeba rozložit koncentrační růžici dle ročních období (obr. 10, Příloha III), popř. dle měřených teplot vzduchu (obr. 9, Příloha III). nich vyplývá, že nejvyšší koncentrace jsou měřeny v podzimních a zimních měsících, resp. při teplotách pod 0 °C. Potvrzuje se tak, že koncentrace suspendovaných částic s dopravou příliš nekorelují – jsou závislé i na dalších faktorech, zejména pak na meteorologických podmínkách a lokálních topeništích během topné sezony. To potvrzuje i denní a roční chod koncentrací rozdělený dle směru větru (obr. 11, Příloha III). Z ročního chodu (vpravo) je zřetelný nárůst koncentrací v zimních měsících, v létě jsou naopak koncentrace nízké, srovnatelné s pozaďovými koncentracemi v Brně. Denní chod pak zobrazuje jednak vliv dopravy a dopravních špiček, kdy je plynulost provozu nízká a emise částic nejvyšší, avšak rovněž je z denního chodu patrný propad koncentrací přes den a naopak vysoké koncentrace i v nočních hodinách (čas je uváděn v UTC), což naznačuje kromě vlivu dopravy i vliv vytápění na koncentrace PM10 v této lokalitě. Nelze opomenout ani vliv meteorologických podmínek, kdy vlivem poklesu teplot v nočních hodinách může být např. teplotní inverze v nižších výškách, a panují tak horší rozptylové podmínky.

Srovnání koncentrací PM10 s dopravou za období červenec–prosinec 2016 zobrazuje obr. 11, Příloha III. Zvýšené koncentrace lze pozorovat již při nízkém počtu vozidel, maxima mezi 1000 a 3000 vozidel za hodinu, při vyšším počtu vozidel již koncentrace klesají. Přímá závislost tedy na rozdíl od teplotní závislosti není, je však patrné, že již nízký počet vozidel navyšuje v blízkosti stanice koncentrace PM10. Může se jednat o vliv resuspenze a víření, které se podílí na navýšení koncentrací v dané lokalitě již při nízké intenzitě dopravy.

Koncentrace oxidu dusičitého v lokalitě Brno-Svatoplukova dlouhodobě překračují imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2. Důvodem je uzavřenost lokality v „kaňonu“ zástavby a vysoká intenzita dopravy. Ta je v lokalitě téměř výhradním zdrojem oxidů dusíku, což potvrzují i obr. V.2.12 a obr. V.2.13, kde je na rozdíl od suspendovaných částic dobře patrná korelace mezi dopravou a koncentracemi NOx. Koncentrační růžici pro NO2 a NOx zobrazuje obr. 13, Příloha III. Obě růžice vypadají podobně, avšak měřítko je dosti rozdílné – v této lokalitě jsou i velmi vysoké koncentrace oxidu dusnatého (NO). Ten je produkován výhradně dopravou a díky měření v těsné blízkosti komunikace je detekován stále ještě jako NO, než stihne reagovat např. s ozonem za vzniku NO2. Proto je pro korelaci s dopravou vhodné používat sumu oxidů dusíku, protože se podchytí jak NO, tak NO2. Vliv dopravy je dobře patrný i z denního chodu (obr. 14, Příloha III), ze kterého jsou patrné vysoké koncentrace v dopravních špičkách. Proti dennímu chodu PM10 je patrný rozdíl v nočních hodinách, kdy koncentrace NOx výrazně poklesnou, zatímco koncentrace PM10 zůstávají vysoké. Z hlediska ročního chodu koncentrací NOx jsou patrné vyšší koncentrace NOx v zimních měsících. Vlivů je pravděpodobně více, počínaje sníženou tvorbou přízemního ozonu, přes zhoršené rozptylové podmínky až po vliv vytápění. Přesto lze koncentrace NOx dobře korelovat s dopravou i na základě koncentračních růžic. Z obr. 15, Příloha III je patrné, že zhruba do 1000 vozidel za hodinu jsou koncentrace NOx relativně nízké, poté však začnou narůstat a při intenzitách nad 3000 vozidel jsou již koncentrace NOx v lokalitě velmi vysoké.

Lze tedy konstatovat, že v lokalitě Brno-Svatoplukova je doprava výrazným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. V případě oxidů dusíku byla nalezena korelace s dopravou, která je za zvýšené koncentrace NOx v lokalitě téměř výhradně zodpovědná. V případě suspendovaných částic není situace tak jednoznačná. Doprava zde rozhodně navyšuje pozaďové koncentrace v Brně, avšak není hybným momentem ovlivňujícím trend koncentrací proti pozaďovým lokalitám. Koncentrace jsou zvýšeny již při nízkém počtu vozidel, pravděpodobně vlivem resuspenze. Korelace koncentrací PM10 resp. PM2,5 s intenzitou dopravy však nalezena nebyla. Výrazný vliv na koncentrace suspendovaných částic v této lokalitě mají kromě dopravy také meteorologické podmínky, orografie terénu a topná sezona. Zvýšené koncentrace jsou pak souhrnem těchto faktorů.


Tab. V.2.1 Plocha aglomerace Brno s překročenými imisními limity jednotlivých škodlivin
 


Obr. V.2.1 Průměrné roční koncentrace PM10 na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2016


Obr. V.2.2 Průměrné roční koncentrace PM2,5, aglomerace Brno, 2010–2016


Obr. V.2.3 Počet překročení 24hod. hodnoty imisního limitu PM10 na vybraných lokalitách a 36. nejvyšší 24h koncentrace PM10 na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2016


Obr. V.2.4 Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících včetně celkového počtu překročení, aglomerace Brno, 2016


Obr. V.2.5 Průměrné roční koncentrace NO2 na vybraných lokalitách a na jednotlivých typech stanic, aglomerace Brno, 2010–2016


Obr. V.2.6 Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu, aglomerace Brno, 2010–2016


Obr. V.2.7 Koncentrace benzo[apyrenu] během epizody nepříznivých rozptylových podmínek, aglomerace Brno, říjen 2016


Obr. V.2.8 Počet překročení hodnoty imisního limitu O3 v průměru za 3 roky, aglomerace Brno, 2010-2016


Obr. V.2.9 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Brno, 2016


Obr. V.2.10 Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2016


Obr. V.2.11 Histogramy dopravních intenzit a stupňů, Brno-Svatoplukova, červenec–prosinec 2016


Obr. V.2.12 Závislost koncentrací NOx, PM10 a PM2,5 na intenzitě dopravy, Brno-Svatoplukova, červenec–prosinec 2016


Obr. V.2.13 Denní chod intenzity dopravy a koncentrací NOx, PM10 a PM2,5, Brno-Svatoplukova, červenec–prosinec 2016