SOUHRN

Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky (obr. 1). Úroveň znečištění závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Nicméně koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví každoročně překračují své imisní limity na řadě lokalit.

Z lokálního až regionálního hlediska zůstává nejzávažnější situace v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, k překračování imisních limitů však dochází ve všech zónách a aglomeracích. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek způsobují vysoké koncentrace škodlivin nejen české zdroje, ale rovněž přenos emisí z Polska. Po obou stranách hranice je vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura (kap. V.3). V Praze a Brně zůstávají podnětem k řešení nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy, kterými je zatížena značná část populace (kap. V.1, kap. V.2).

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní.

Značná část území České republiky je každoročně vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu. Vzhledem k chemismu ozonu se však nejedná o tak hustě obydlené oblasti jako v případě suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. Výsledný podíl obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi ozonu je tudíž v porovnání s podílem obyvatelstva dotčeného nadlimitními koncentracemi PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu nižší.
 

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2013 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozonu pokrývaly v roce 2013 cca 17,5 % území ČR s přibližně 54,6 % obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a PM_2,5 a benzo[a]pyrenu. V menší míře byla některá území do těchto oblastí zařazena i kvůli překročení imisního limitu pro oxid dusičitý, kadmium a arsen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se zahrnutím ozonu O3 pokrývaly cca 37 % území ČR s cca 60 % obyvatel (kap. VII.).

Denní imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 5,7 % území ČR s cca 15,9 % obyvatel a průměrná roční koncentrace na 0,7 % území s cca 4,8 % obyvatel. V roce 2013 došlo oproti roku 2012 k poklesu 36. nejvyšší koncentrace PM₁₀ na více než polovině stanic a ke zmenšení území s překročením denního imisního limitu PM₁₀ (kap. IV.1).

Roční imisní limit suspendovaných částic PM_2,5 byl překročen na 2,4 % území ČR s cca 9,6 % obyvatel. V případě ročního průměru PM_2,5 i PM₁₀ došlo v porovnání s rokem 2012 pouze k nevýraznému zlepšení situace (kap. IV.1).

Imisní limit benzo[a]pyrenu byl, stejně jako v předešlých letech, překročen v řadě měst a obcí (17,4 % plochy ČR s cca 54,5 % obyvatel). Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami plynoucími z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR. Malá sídla z hlediska znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem reprezentují zásadní vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší (kap. IV.2).

Imisní limit oxidu dusičitého byl překročen pouze na 0,01 % území ČR s 0,2 % obyvatel, a to na lokalitách s vysokou intenzitou dopravy v Praze, Brně a Ostravě. Překročení limitu lze však předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde není prováděno měření. Hodinový imisní limit NO₂ nebyl, podobně jako v předešlých letech, překročen. (kap. IV.3).

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 25,6 % území ČR s cca 8,2 % obyvatel (průměr za období 2011–2013; kap. IV.4). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2010–2012) se plocha zasaženého území zvýšila (kap. IV.4).

Imisní limit pro benzen nebyl překročen na žádné lokalitě. Nejvyšších koncentrací bylo dosaženo na stanicích v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. V roce 2013 byla na lokalitě Ostrava-Přívoz, poprvé v historii od začátku měření v roce 1999, průměrná roční koncentrace benzenu pod úrovní imisního limitu (kap. IV.5).

Imisní limit pro arsen byl překročen pouze na lokalitě Kladno-Švermov. Imisní limit kadmia byl překročen pouze na jedné lokalitě Tanvald-školka (kap. IV.6).

Imisní limity olova, niklu oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly, obdobně jako v posledních letech, překročeny (kap. IV.6, IV.7, IV.8).

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2013 VZHLEDEM K IMISNÍM LIMITŮM PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

Imisní limit pro přízemní ozon vyjádřený jako expoziční index AOT40 byl v roce 2013 překročen pouze na malé ploše ČR v rámci CHKO Bílé Karpaty. V roce 2013 ve srovnání s předchozím rokem došlo k poklesu hodnot AOT40 na 91 % lokalit (kap. IV.4, kap. VII.2).

Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde je prováděno jejich měření.

Podle výsledků modelování došlo k překročení imisních limitů SO₂ pouze v zóně Severozápad na malém území Ústeckého kraje (kap. IV.7). Nadlimitní koncentrace NO_x se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; v nejhodnotnějších přírodních částech ČR ukazují výsledky modelového hodnocení na překročení imisního limitu pro NO_x na velmi malém území několika chráněných krajinných oblastí ČR (kap. IV.3 a VII.2).
 

SMOGOVÝ VAROVNÝ A REGULAČNÍ SYSTÉM

V roce 2013 bylo z důvodu zvýšené koncentrace PM₁₀ vyhlášeno celkem 20 smogových situací a jedna regulace. Alespoň jedna smogová situace byla vyhlášena v 10 z celkových 15 oblastí SVRS pro PM₁₀. Nejvíce smogových situací a zároveň jediná regulace byly vyhlášeny na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Proti roku 2012 došlo ke zvýšení počtu smogových situací o 20 % a snížení počtu regulací o 80 %. Na počet vyhlášených smogových situací a regulací však měla rozhodující vliv změna pravidel pro jejich vyhlašování.

Na rozdíl od roku 2012, kdy nebyla vyhlášena žádná smogová situace, došlo v roce 2013 z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu (kap. III. a IV.4) k vyhlášení celkem 16 smogových situací v 9 z celkem 16 oblastí SVRS (a to i s uvážením skutečnosti, že od září 2012 je pro vyhlášení smogové situace postačující jedno namísto tří po sobě následujících překročení informativní prahové hodnoty; kap. VII.). Nejvíce smogových situací bylo vyhlášeno na území Ústeckého kraje.

EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2013 oproti roku 2012 klesly s výjimkou emisí CO, u kterých byl zaznamenán nepatrný nárůst způsobený především nárůstem emisí u sektoru výroby železa a oceli.

Meziroční klesající trend emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek je způsoben především přirozenou obnovou vozového parku, u emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého i plněním přísnějších emisních limitů, odvozených v některých případech od aktualizovaných integrovaných povolení, popř. realizace dobrovolných závazků významnými provozovateli stacionárních zdrojů. Proti tomuto trendu působil nárůst emisí v sektoru veřejné energetiky a výroby tepla, způsobený delším topným obdobím a tím vyšší potřebou tepla pro vytápění než v roce předchozím. Na téměř 12% poklesu emisí oxidu siřičitého se nejvíce podílelo snížení emisí při zpracování odpadních plynů z rafinérských technologií o cca 3,7 kt. Mírné navýšení některých emisí kategorie REZZO 3 souvisí rovněž s delším topným obdobím v roce 2013 proti roku 2012 (kap. III.).

Sektor lokálního vytápění domácností se významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích PM₁₀ 40,8 %, PM_2,5 59,2 %, oxidu uhelnatého 52,8 % a benzo[a]pyrenu 89,6 %. Podíl sektoru veřejné energetiky a výroby tepla převládal u emisí oxidu siřičitého 62,2 %, arsenu 65,8 % a niklu 58,8 %, podíl sektoru výroba železa a oceli u emisí kadmia 37,7 % a olova 38,7 %. V sektoru silniční nákladní dopravy nad 3,5 t, osobní automobilové dopravy a nesilničních vozidel a ostatních strojů v zemědělství a lesnictví vzniklo 37,1 % emisí oxidů dusíku. Nejvýznamnější zdroje emisí těkavých organických látek se nacházejí v sektoru užití a aplikace organických rozpouštědel, který se na znečišťování ovzduší těmito látkami podílel 52,6 %. Hlavním zdrojem emisí amoniaku jsou chovy hospodářských zvířat, jejichž podíl na celkových emisích tvořil 69,6 % (data za rok 2012).

Absolutně nejvyšší celkové množství vykázaných emisí hlavních znečišťujících látek (tab. II.2) pochází z výroby surového železa. Za provozy aglomerace a vysoké pece – TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. a ArcelorMittal Ostrava, a. s. bylo ohlášeno za rok 2013 mj. cca 800 t tuhých znečišťujících látek a více než 90 tis. t oxidu uhelnatého. Nejvíc emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku emitují do ovzduší zdroje náležející k sektoru veřejné energetiky a výroby tepla (Elektrárna Počerady, a. s., elektrárny ČEZ, a. s., Elektrárna Opatovice a další) a průmyslové energetiky (Sokolovská uhelná, a. s., UNIPETROL RPA, s. r. o., ArcelorMittal Energy Ostrava, s. r. o. a další).
Vzhledem ke skutečnosti, že nově prezentované emisní údaje vycházejí z metodických postupů v mnoha případech výrazně inovovaných (např. skladba paliv a topenišť u vytápění domácností, vozový park nákladních vozidel, doplnění specifických skupin zdrojů v celé časové řadě), nelze porovnání emisí vztahovat k údajům uváděným v předchozích ročenkách. Klíčovou informací je, že emisní inventura pro roky 2000–2013 je poprvé zpracována metodicky konsistentně. I když bude ještě v následujícím období docházet k drobným změnám a upřesněním, vypovídají prezentované údaje od roku 2000 o přetrvávajícím trendu snižování úrovně znečišťování ovzduší téměř u všech sektorů sledovaných podle mezinárodní klasifikace zdrojů (kap. II).
 

ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE

Rok 2013 byl srážkově mírně nad dlouhodobým normálem. V průměru spadlo na území ČR 727 mm, což je 108 % dlouhodobého normálu 1961–1990. Oproti roku 2012 (689 mm) byl srážkový úhrn vyšší.

Mokrá depozice síry byla nižší v porovnání s rokem 2012. Od roku 1995 se jednalo o třetí nejnižší hodnotu (po roce 2003 a 2011). Nejvyšších hodnot mokré depozice síry bylo dosaženo v horských oblastech (Krušné hory, Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, Krkonoše).

Suchá depozice síry oproti roku 2012 vzrostla. Byl tak přerušen klesající trend z období 2010–2012.

Celková depozice síry byla 49 314 t síry na plochu ČR, přičemž od roku 2007 se její hodnota pohybuje okolo 50 000 t. Nejvyšších hodnot dosahuje v Krušných horách.

Mokrá depozice redukovaných (N/NH₄⁺) i oxidovaných (N/NO₃^-) forem dusíku v roce 2013 poklesla. Celková mokrá depozice dusíku byla na ploše ČR 48 457 t.rok^-1.

Suchá depozice oxidovaných forem dusíku mírně vzrostla.

Celková depozice dusíku byla 69 693 t dusíku na plochu ČR.

Mokrá depozice vodíkových iontů mírně vzrostla. Pokračuje tak růst depozice vodíkových iontů od roku 2011, zřejmě v důsledku rostoucích srážkových úhrnů.

Mokrá depozice olova mírně vzrostla. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v Moravskoslezských Beskydech, Orlických horách a Hrubém Jeseníku. Suchá depozice olova se pohybuje na podobné úrovni roku 2012.

Mokrá depozice kadmia se v roce 2013 zvýšila. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na lokalitě U dvou louček v Orlických horách. Příčina nárůstu není zcela jasná.

Mokrá depozice nikelnatých iontů vykazovala v roce 2013 nejvyšší hodnoty na lokalitě Pluhův bor. Příčinou je pravděpodobně vliv podloží (hadec) s vysokým podílem Ni a Mg.

Mokrá depozice chloridových iontů se snížila. Pokles mohl být ovlivněn ukončením měření na lokalitě Podbaba, která v dřívějších letech zaznamenávala nejvyšší hodnoty mokré depozice Cl^- (kap. IX.).

 

Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví jedné nebo více látek