Hlásná a předpovědní povodňová služba
Český hydrometeorologický ústav
Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ | Pro veřejnost | Pro povodňové orgány | Pro vodohospodáře
Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ pro vodohospodáře

Manuální hydrometrické předpovědi

Manuální hydrometrické předpovědi vycházejí ze zákonitostí, jimiž se řídí pohyb vody v otevřených korytech. Umožňují takový předstih, jaký dovoluje postupová doba vody z horních do dolních profilů. Z tohoto důvodu je výhodnější jejich používání na větších nebo středních tocích s větší délkou koryta.

K prodloužení předpovídaného intervalu dochází u manuálních hydrometrických předpovědí udáním tendence vývoje od termínu platnosti předpovědi do 7 hodiny ranní následujícího dne. Podle předpokladu očekávané změny vodního stavu se rozlišuje šest kategorií tendence:

Tendence Předpokládaná změna vodního stavu
Velmi rychle stoupá (klesá) +/- 120cm a více
Rychle stoupá (klesá) +/- 60 až 120 cm
Stoupá (klesá) +/- 25 až 60 cm
Zvolna stoupá (klesá) +/- 5 až 25 cm
Setrvalý stav +/- 5 cm
Kolísá alespoň jeden pokles/vzestup >10cm

Výsledkem manuálních hydrometrických předpovědí není tak jako je tomu u modelových deterministických předpovědí jedinečný průběh vodního stavu/průtoku v předpovědním období, ale pouze předpověď na konkrétní termín, proto se také někdy manuální hydrometrické předpovědi nazývají jako termínové předpovědi.

K základním metodám tohoto druhu předpovědí patří:

  • Metoda tendencí
  • Metoda odpovídajících si průtoků, neboli metoda postupových dob

Metoda tendencí

Zakládá se na extrapolaci změn vodního stavu nebo průtoku v daném profilu na určitou dobu dopředu. Nejlepší podmínky pro její použití jsou na velkých rovinných řekách. Na menších tocích, u nichž celková doba trvání ustálené tendence stoupání nebo poklesu vodních stavů či průtoků nepřevyšuje pět dní, nemůže být tato metoda používána pro větší předstih než je jeden den. Celkově rozeznáváme dva druhy extrapolace – lineární a nelineární.

Metoda odpovídajících si průtoků

Princip této metody spočívá na možnosti přiřadit průtoku z horní stanice sdružený, geneticky stejnorodý průtok ve stanici dolní. Přiřazené průtoky jmenujeme odpovídajícími si průtoky a doba, která uplyne mezi jejich výskytem, se nazývá postupovou dobou průtoků. Z těchto termínů se také odvozuje název metody.

Ve skutečnosti však přitéká do úseku kromě množství z horního profilu obvykle další voda, pocházející z přítoků, výronu podpovrchových dob a při výskytu srážek i z povrchového odtoku z mezipovodí. Souhrnně se tento objem vody, který přitéká do koryta mezi horní a dolní stanicí, nazývá boční přítok.

Metoda postupových dob se pravidelně používá k předpovědi průtoků na území České republiky již od roku 1892, kdy byla nejprve používána na Labi. Její použití je omezeno pouze na střední a větší toky. Časový předstih této předpovědi je omezen postupovou dobou na našich tocích, tj. do 24 hodin (dolní tok Labe).

Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ | Pro veřejnost | Pro povodňové orgány | Pro vodohospodáře