|
| Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ |  |
| |  Pro veřejnost |
| | Pro povodňové orgány |
| | Pro vodohospodáře |
Jaké existují a jak vznikají hydrologické předpovědi
Velký rozvoj předpovědní služby v České republice začal zejména po katastrofální červencové povodni v roce 1997, z níž vyplynul požadavek na zvýšení úspěšnosti a na prodloužení doby předstihu hydrologických předpovědí. Zatímco u manuálních hydrometrických předpovědí, které byly vydávány již od konce 19. století, lze poskytnout předpověď pouze pro větší toky a to pro určitý termín, jehož předstih může v podmínkách České republiky dosáhnout doby 6 až 10 hodin, nejvíce však 24 hodin na dolním toku Labe a Moravy, předpovědi za pomoci matematických hydrologických modelů nabízí informací více.
Modely lze predikovat budoucí odtok i na malých povodích a výstupy mají formu ucelených hydrogramů, v podmínkách ČR až na dobu až 48 hodin. Do zkušebního provozu hydrologických předpovědních pracovišť ČHMÚ byly hydrologické předpovědní modely předpovědi nasazeny v roce 2001, operativně jsou pak používány od roku 2002.
Modelová hydrologická předpověď je výsledkem matematického výpočtu pohybu vody krajinou. Jelikož tento pohyb je velmi neuspořádaný, jsou fyzikální rovnice proudění vody v modelech značně zjednodušovány a z tohoto důvodu nejsou schopny reálně popsat výsledný vývoj predikovaného odtoku. Navíc zachování doby předstihu i u malých - zdrojových povodí předpokládá počítat hydrologickou předpověď na základě předpovědi srážek (v zimním a jarním období i předpovědi teploty vzduchu), které jsou v okamžiku výpočtu ve formě oblaků či vodní páry mimo území České republiky.
Manuální i modelové hydrologické předpovědi průtoků pro vybrané vodoměrné stanice jsou denně počítány na hydrologických pracovištích Centrálního předpovědního pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze Komořanech a Regionálních předpovědních pracovišť (RPP) šesti poboček ČHMÚ (v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Ostravě a Brně).
Mapa hydrologických profilů hlásné a předpovědní sítě ČHMÚ, čtverečkem jsou označeny profily, pro které je počítána modelová hydrologická předpověď, tmavě modrou a černou barvou jsou označeny profily, pro které je počítána i manuální hydrologická předpověď.
Hydrologické předpovědi jsou výsledkem vyhodnocení dostupných informací o stavu povodí a měřených, případně předpovídaných prvků ovlivňujících hydrologický cyklus. Operativní předpovědi průtoků obecně vycházejí z následujících vstupních dat:
- Měřených srážek v hodinovém kroku (automatické srážkoměry, radarové odhady)
- Měřené teploty vzduchu v hodinovém kroku (klimatické stanice)
- Měřených průtoků (v hodinovém kroku)
- Měření sněhové pokrývky – výšky sněhu a vodní hodnoty (1-2x týdně, některé stanice denně)
- Předpovědi srážek (v 6hodinovém kroku) z meteorologických modelů
- Předpovědi teploty vzduchu (v 6hodinovém kroku) z meteorologických modelů
- Informací o stavu povodí (nasycenost) na základě vyhodnocení předchozích srážek, nebo na základě simulované vlhkosti půdy v modelech
Předpovědi lze kategorizovat různým způsobem:
- na základě způsobu vytvoření
- na základě časového určení předpovědi
- termínové, udávající předpověď stavu, či průtoku k jednomu konkrétnímu času
- kontinuální, prezentující předpokládaný průběh stavu či průtoku v celém časovém období předstihu předpovědi
- na základě doby předstihu předpovědi
- krátkodobé, pokrývající období několika hodin až dnů na základě pozorovaných či předpovídaných (srážky) dat
- sezónní, udávají výhled na delší období, většinou založený na typickém průběhu prvků vodní bilance v delším období
- na základě způsobu vyjádření spolehlivosti předpovědi
- deterministické, které poskytují jedinou variantu budoucího vývoje odvozenou na základě pevně definovaného vztahu mezi příčinou (srážky, teplota aj.) a následkem (vodní stav, průtok)
- pravděpodobnostní (stochastické), které uživatelům předkládají pole pravděpodobnosti realizace budoucího stavu daných veličin (vodní stav, průtok) a přinášejí tak i informaci o spolehlivosti odhadu budoucího vývoje.
Deterministické předpovědi mají na rozdíl od pravděpodobnostních hydrologických předpovědí pouze jeden předpoklad vývoje vodního stavu/průtoku na predikované období. Jejich výhodou je srozumitelnost poskytovaných informací a s tím související snadná interpretace. Nevýhodou je, že nevíme dopředu nakolik je předpověď spolehlivá.
Předpovědi v ČHMÚ
Na hydroprognózních pracovištích ČHMÚ se denně zpracovávají dva druhy deterministických hydrologických předpovědí: Tabulka Seznam profilů, pro které jsou denně počítány manuální hydrologické předpovědi| Tok | Předpovědní profil | Předstih předpovědi (hod.) | Tok | Předpovědní profil | Předstih předpovědi (hod.) |
| Labe | Jaroměř | 3 | Metuje | Jaroměř | 3 |
| Labe | Přelouč | 14 | Labe | Brandýs nad Labem | 12 |
| Vltava | Přítok do VD Orlík | 7 | Vltava | Vrané nad Vltavou | 6 |
| Berounka | Beroun | 12 | Vltava | Praha – Malá Chuchle | 6 |
| Labe | Mělník | 12 | Ohře | Karlovy Vary | 15 |
| Ohře | Přítok do VD Nechranice | 22 | Ohře | Louny | 8 |
| Labe | Ústí nad Labem | 24 | Labe | Děčín | 27 |
| Odra | Bohumín | 5 | Morava | Olomouc | 10 |
| Bečva | Dluhonice | 11 | Morava | Strážnice | 24 |
Za mimořádné odtokové situace podle plošného rozsahu a velikosti povodně se počet manuálních předpovědí může rozšířit až na 25 profilů a současně je zvýšena i četnost vydávání a upřesňování jak manuálních, tak i modelových předpovědí na dvakrát i vícekrát za den.
| Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ | |
| | Pro veřejnost |
| | Pro povodňové orgány |
| | Pro vodohospodáře |
