Klementinská data

Databáze obsahuje:

– teploty, srážky, oblačnost,

– denní, pentádní, dekádní, měsíční průměry,

– hodnoty i odchylky od průměru, vše od roku 1804

Soubor se nachází na počítači meteov, na ploše jako excelovský soubor KLEMENTINUM

Návod na používání:

V tomto souboru lze vyhledat teploty, srážky a oblačnost (v desetinách) z Prahy - Klementina od roku 1804. Můžeme zde najít mimo dat denních i pentádní, dekádní a měsíční průměry a odchylky od normálu. Data jsou denně kolem deváté hodiny ráno doplňována o aktuální údaje.

Otevřeme soubor, necháme povolit makra, poté povolíme aktualizaci dat: Ano. V otevřeném excelovském souboru máme 4 listy: KATEGORIE, VLOŽIT ÚDAJE, ARCHIV a GRAFY.

Nejdůležitější je list ARCHIV. Černě označené sloupce představují měsíční data, oranžové sloupce dekádní data, žluté sloupce pentádní data a nakonec šedé sloupce zahrnují denní data. Sloupec „obd“ představuje období, ke kterému se data vztahují, u měsíčních dat se jedná o klouzavé měsíční průměry, tzn. že např. sloupec „21-20“ zahrnuje data od 21. dne v daném měsíci až do 20. měsíce následujícího. Sloupec „pT“ představuje průměrnou teplotu za dané období, ale pozor k dané teplotě je třeba ještě přičíst +0,7 °C – tato hodnota je totiž odpočítávána jako vliv tepelného ostrova Prahy. 0,7°C se přičítá pouze k aktuálním datům, k teplotám např. z roku 1940 se přičítají hodnoty nižší. Sloupec „dT“ představuje odchylku od normálu, „pR“ úhrn srážek v milimetrech a „dR“ odchylka od normálu srážek v procentech. Data se doplňují průběžně, pokud ještě neskončil daný klouzavý měsíc, dekáda nebo pentáda, nejsou průměry spočítány za celé období a proto musíme u nejaktuálnějšího řádku dávat pozor, jestli je daný údaj skutečně za celé předpokládané období nebo jen za pár dní!

U žlutých sloupců – pentádních dat zde již nejsou průměrné teploty, ale průměrná pentádní maxima a minima – sloupce „pTmax“ a „pTmin“. Navíc zde přibývá i sloupec „pObl“ jako průměrná oblačnost ve 14 hodin v desetinách v dané pentádě.

V obrovském množství dat můžeme pomocí FILTRŮ vyhledat údaj, který nás zajímá. Jak pracovat s filtry? Každý sloupec má svůj filtr a ten je zobrazen malým trojúhelníčkem na začátku sloupce. Kliknutím na trojúhelník spustíme filtr – viz obr.

Nejčastější využití filtrů:

a) chceme najít extrém, např. zjistit která první zářijová dekáda byla v Klementinu nejdeštivější? Postupujeme následovně: Nalezneme sloupce, kde se nachází data k prvním zářijovým dekádám.

Ve sloupci měsíc vybereme filtrem září.

Zůstanou nám jen všechna září od roku 1804.

Ve sloupci období vybereme filtrem první dekádu...

...a zůstanou nám jen všechny první dekády v září od roku 1804.

Poté ve sloupci se srážkami vyberu ve filtru nejvyšší hodnotu a zůstane mi hledaný řádek. Při používání filtrů a vyhledávání požadovaných hodnot, např. maxima používáme lištu napravo.

Nejdeštivější první dekáda v září byla v roce 1967, kdy napršelo 63,1 mm:

b) chceme zjistit zda je současné počasí výjimečné, např. v tabulce najdu, že letošní první prosincová pentáda měla průměr minim –9 st.C a já se chci podívat kolik prvních prosincových pentád bylo ještě chladnějších než ta letošní. Obdobně jako u prvního příkladu nalezneme sloupce týkající jen prvních pentád. Ve sloupcích měsíc vyberu filtrem prosinec, ve sloupcích obd. vyberu 1-5 jako první pentádu a dále ve sloupci pTmin vyberu vlastní filtr:

a zde nastavím, že chci najít všechna data menší než –9 st.C. = všechny první prosincové pentády, které měly průměr minim pod –9 st.C.

klikneme na OK a zobrazí se požadovaný výsledek:

Od roku 1804 byly jen tři první prosincové dekády, kdy byl průměr minim nižší než –9 st.C. a to v letech 1829, 1855 a 1879.

Pomocí filtrů mohu hledat údaje jak v denních datech, tak i v pentádních, dekádních i měsíčních. Filtry mají mnoho možností – např. vyhledat deset nejvyšších hodnot, všechny hodnoty od..do, všechny hodnoty nad... atd.

Dalším listem v souboru jsou KATEGORIE. Zde je zobrazeno rozdělení teplot a srážek za dané období. Data v části D200 jsou dekádní data za posledních 200 let, je zde potřeba opět přičíst +0,7°C k aktuálním datům, jako vliv tepelného ostrova Prahy. U srážek se jedná o procenta ve srovnání s průměrnou hodnotou. Nalezneme zde průměrnou hodnotu (pT), dále absolutní minimum (MIN), spodní decil (10%dT) odpovídající z klimatologického hlediska kategorii extrémně podprůměrný, spodní kvartil (25%dT) - podprůměrný, medián (50%dT), horní kvartil (75%dT) - nadprůměrný, horní decil (90%dT) – extrémně nadprůměrný, a absolutní maximum (MAX). Obdobně část M200 představuje měsíční data (klouzavé měsíce) za 200 let.

Data D30 představují dekádní data za posledních 30 let, tady +0,7°C nepřičítáme. Zde jsou data rozdělena mimo absolutního minima, maxima a mediánu ještě na tercily (33,3%dT –odpovídající kategorii podprůměrný a 66,6%dT - nadprůměrný). Srážky zde nejsou v procentech, ale v milimetrech. M30 představuje měsíční data (klouzavé měsíce) za posledních 30 let.

List VLOŽIT ÚDAJE není důležitý.

Posledním listem jsou GRAFY. Zde viz. popisky v jednotlivých grafech. Pozor je třeba dát na to, že se graf automaticky doplňuje a chybějící – budoucí data jsou zobrazena v grafech jako nula, případně pokud není ukončena poslední dekáda nebo měsíc je poslední část v grafu nepřesná, protože v ní nejsou započítána všechna data.

Při zavírání souboru !neukládáme žádné změny!, jen soubor zavřeme.