SIVS - kód III. Sněhové jevy

Všeobecná charakteristika

Sněžení jsou srážky tuhého skupenství vypadávající z oblačnosti a skládající se z ledových krystalů, z nichž je většina obvykle hvězdovitě rozvětvena. Dopadá-li sníh na zemský povrch při teplotách vzduchu vyšších než 0 °C, mívá charakter mokrého sněhu nebo deště se sněhem. Dopadá-li mokrý sníh nebo sníh s deštěm na zemský povrch s teplotou pod 0 °C, potom často dochází k tvorbě náledí a/nebo námrazových jevů. Dopadá-li sníh na zemský povrch s teplotou pod 0 °C, vytváří se sněhová pokrývka nebo poprašek.

Na meteorologických stanicích se výška nového sněhu i celková výška sněhu (starý + nový sníh) měří v 7.00 SEČ, přičemž je uváděna v centimetrech. Je nutno brát do úvahy fakt, že 1 mm vypadlých srážek představuje 1 - 2 cm nového sněhu.

Množství sněhu na Zemi je dáno především zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou daného místa. V tropických oblastech lze výskyt sněhu očekávat jen vysoko v horách. Se vzrůstající vzdáleností od rovníku se nadmořská výška pásma sněžení snižuje. Důležitým faktorem ovlivňujícím množství sněhu je orografický efekt, kdy na návětrných svazích horských hřebenů vypadává několikanásobně vyšší množství sněhu než na úpatí a na závětrných stranách. V podmínkách evropského kontinentu ubývá množství sněhových srážek také v souvislosti s tím, jak se vzdáleností slábne vliv Atlantského oceánu.

V České republice bývá příliv vlhkého oceánského vzduchu při západních směrech větru v zimním období doprovázen vydatným sněžením na horách, v nižších polohách se ale střídá sněžení s deštěm. Chladnější severozápadní a severní proudění přináší sněžení i do nížin a v kombinaci s větrem se často tvoří sněhové jazyky nebo závěje. Studený kontinentální vzduch od severovýchodu nebo od východu přináší sněhu málo, ale zato výrazně mrzne. Obdobně i tlakové výše přinášejí mrazivé počasí, někdy s velmi slabým sněžením. Vydatné sněžení se může vyskytovat, jestliže se v oblasti Alp vytvoří tlaková níže a zároveň se nad střední Evropou udržuje výrazný teplotní kontrast mezi teplejším vzduchem nad jihovýchodní Evropou a studeným vzduchem na severozápadě.

Příznivé podmínky pro vydatnější sněžení jsou spíše za teplot vzduchu kolem nuly nebo slabě pod nulou, než za teplot vzduchu hlouběji pod bodem mrazu. Čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti obsahuje, a tím mohou být vločky větší. Zároveň při teplotě blízké nule může sníh tát, znovu mrznout a tak se spojovat do větších vloček. Velmi malé změny (výkyvy) teploty vzduchu okolo 0 °C mohou ve svém důsledku znamenat, že se mění fázový stav srážek a proto buď sněží nebo prší, a proto je přesná předpověď obtížná. Rovněž změna nadmořské výšky o 100 m může znamenat změnu skupenství padajících srážek. Při teplotě vzduchu hluboko pod bodem mrazu budou vločky malé, prachové, ideální pro lyžování. Sněhové vločky, které vznikají při teplotě vzduchu bližší nule, jsou větší, vlhčí a ulpívají na předmětech.

V horských oblastech mohou při nahromadění sněhu vznikat laviny. Lavinovou situaci na horách ovlivňují zejména sněhové podmínky a počasí (množství napadaného sněhu, počet period sněžení, působení větru a teplota), ale i struktura svahu, jeho sklon a orientace ke světovým stranám.

Všeobecně nebezpečí lavin vzrůstá a je nutno dát pozor zejména na:

Stupně lavinového nebezpečí určuje Horská služba. Podrobné informace o aktuálním lavinovém nebezpečí, stupních lavinového nebezpečí, vzniku lavin a další informace lze najít na stránkách Horské služby.

Při pobytu na horách je nutno počítat i s případnou náhlou změnou počasí. Může být spojena s náhlým snížením dohlednosti (třeba jen v souvislosti s tím, že se dostaneme do mlhy nebo oblaku), která může vést ke ztrátě orientace. Fouká-li silný vítr, víří sníh a i ten může dohlednost podstatně snížit, stejně jako silné sněžení. Vítr navíc zesiluje účinky mrazu (snižuje pocitovou teplotu) a to vše může vést k vyčerpání, podchlazení až omrznutí. Dobrá příprava před tím, než vyrazíme do hor, je tedy určitě na místě.

Sněhové jazyky a závěje

Tvoří se při intenzivním nebo dlouhotrvajícím sněžení a větru v závětrných partiích terénních nebo jiných překážek. Tvoří se i v případech slabého sněžení nebo žádného sněžení, jestliže při mrazivém počasí leží vrstva prachového sněhu, která nemusí být příliš vysoká, při současném zesílení větru. Tím může být znesnadňováno odklízení sněhu z komunikací i po skončení sněžení, pokud se i nadále vyskytuje silný vítr, jak tomu bývá především po přechodu studených front. Naopak při teplotách kolem bodu mrazu je sníh lepkavý a sněhové jazyky a závěje se netvoří. Rozlišení těchto pojmů závisí na plošném rozsahu a výšce navátého sněhu. Jako hraniční se obvykle bere cca 25 cm výšky a 2 m šířky. Někdy se můžeme setkat i s pojmem sněhová návěj. V tomto případě se jedná o akumulaci sněhu vytvořenou větrem na návětří terénní nebo umělé překážky.

Sněhové bouře

Velmi nebezpečné jsou sněhové bouře. Spojuje se při nich účinek sněhu, silného větru, který víří sníh a mrazu a mohou zcela ochromit veškerou dopravu, stejně jako celá města a aglomerace. Dochází ke zdánlivému splynutí země a oblohy, výraznému snížení dohlednosti (tzv. bílá tma) a mohou být doprovázeny i blesky. Orientace je obtížná a snadno může dojít až k umrznutí.

Naměřené extrémy v České republice

V České republice se absolutní maximum sněhové pokrývky pohybuje od několika desítek cm v nížinných polohách až po několik metrů v nejvyšších horských polohách (Lysá hora 380 cm). Nejvíce sněhu za 24 hodin spadlo 16. dubna 1916 na Lysé hoře 108 cm, 11. března 1958 ve Velkých Karlovicích (Velký Jeseník) 105 cm. V novější době 5. března 1970 v Deštné v Orlických horách 75 cm, 6. prosince 1998 v Harrachově 66 cm, 30. prosince 2005 ve Frenštátě pod Radhoštěm 65 cm a 15. února 2012 na stanici Bílá, Konečná spadlo 65 cm nového sněhu.

Dne 22. února 2001 v důsledku opakovaných sněhových bouří, při kterých napadlo na Českomoravské vrchovině až 35 cm nového sněhu, musela být v obou směrech uzavřena dálnice D1 na řadu hodin. Pás silného sněžení se při silném severozápadním proudění rozprostíral podél téměř celé dálnice D1, přičemž nejkritičtější situace vznikla na návětří Českomoravské vrchoviny.

Opakované sněhové kalamity se vyskytovaly zejména koncem roku 2001 a počátkem roku 2002, kdy napadlo poměrně velké množství prachového sněhu. Sněhové jazyky i závěje se tvořily nejen během sněžení, ale i v dalších dnech, kdy sněžení už bylo slabé, ale silný vítr stále vířil a unášel ležící prachový sníh a tvořil četné závěje. Kalamitní stav byl vyhlášen v řadě okresů ČR, včetně nížinných poloh.

Vydávání výstražných informací SIVS

Výstražné informace na sněhové jevy jsou vydávány zpravidla s předstihem 36 až 12 hodin. Výskyt těchto jevů je výrazně ovlivněn charakterem orografie území ČR a je četnější v horských oblastech.

Výstražné informace se vydávají na:

Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

Sněžení, zejména je-li v kombinaci s větrem, se stává omezujícím a nebezpečným povětrnostním jevem. Nová sněhová pokrývka i navátý sníh vedou ke zhoršení sjízdnosti komunikací a ke sněhovým kalamitám, které ovlivňují dopravu všeho druhu, kdy automobily a někdy i vlaky uvíznou ve sněhu i na řadu hodin. Nejčastěji postižené jsou části komunikací vedoucí otevřenou, vyvýšenou krajinou. Pro zimní údržbu je potom obtížné tyto úseky silnic udržovat sjízdné, protože při sněžení, zejména za větrného počasí, se po odklizení sněhu vzápětí tvoří nové sněhové jazyky a závěje. Často k tomu dochází i na dálnici D1 v oblasti Českomoravské vrchoviny.

Při cestování v zimním období je třeba počítat s možnými komplikacemi a také s prodloužením potřebného času. Je nezbytné sledovat předpovědi počasí, zpravodajství "Zelené vlny" a volit maximálně opatrný způsob jízdy přizpůsobený aktuálnímu stavu vozovky i povětrnostním podmínkám. Přiměřená rychlost, dostatečný odstup za vozidly a správná řidičská technika jsou na zimní silnice to nejlepší. Před vyjetím je třeba odstranit sníh nebo námrazu ze všech oken po celé jejich ploše, malé průzory v čelním skle nejsou pro bezpečný výhled z vozu dostačující.

Do přípravy k jízdě je nezbytné zařadit dostatek spánku před jízdou a plánovat ji tak, aby převážná část proběhla za denních podmínek. Problémy spojené s provozem v podmínkách zimního počasí jsou přece jen více zřetelné a odpovídající příprava dává větší šance na eliminaci příslušných rizik. Také teplo ve vozidle přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti. Proto i v zimě je vhodné občas zastavit a projít se na vzduchu nebo alespoň otevřít okénko. Zároveň je vhodné mít ve vozidle teplé oblečení (uvíznutí a čekání pouze v saku by mohlo být velmi nepříjemné) a alespoň minimální zásobu nápojů a občerstvení.

Řidiči musí mít k zimnímu provozu vhodně připravený automobil:

Zimní projevy počasí mohou být nebezpečné, jestliže nás zastihnou na horách nebo i jinde v přírodě mimo civilizaci. Při silném sněžení klesá viditelnost na minimum, orientace je obtížná a silný vítr v kombinaci s mrazem může rychle vést k omrzlinám, někdy až k umrznutí. Často je obtížné dojít do bezpečí i po jinak dobře známé trase. Je nutno sledovat informace Horské služby http://www.horskasluzba.cz/ o případném lavinovém nebezpečí, zákazu hřebenových túr apod. a dodržovat jejich pokyny.

Kombinace sněhu a větru působí také škody na vegetaci. Při teplotách vzduchu blízkých 0 ° C vypadávají mokré vločky velkých rozměrů, tvořící lepkavý sníh. Ten se usazuje na předmětech, zejména na větvích, drátech, stožárech elektrického napětí, anténních systémech apod. Při intenzivnějším sněžení vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou působí škody na lesním porostu, dochází k lámání větví, škodám v energetice apod., a to zvláště při současném nebo následném zesílení větru.

Velké přívaly sněhu mohou také vést k poškození až zřícení nedostatečně dimenzovaných či neudržovaných střech a střešních konstrukcí. Nebezpečný může být i déšť do velké vrstvy sněhu na střechách, který se zachycuje ve sněhové pokrývce a tím zvyšuje její hmotnost. Odklízení sněhu ze střechy je z důvodu možného pádu člověka velmi nebezpečné. Sníh je nutno odklízet symetricky (ne jen na části střechy), a je nutno dbát na nepoškození hydroizolace. Tzn. sníh odstraňovat s rozmyslem, ne s pomocí ostrých nástrojů, a ponechat na střeše vrstvu zpravidla zledovatělého sněhu při jejím povrchu.

zpět