SIVS - kód VIII. Požáry

Všeobecná charakteristika

S bezesrážkovým počasím a zvláště déletrvajícími vyššími teplotami vzduchu je často spojeno sucho. Základní podmínkou sucha je samozřejmě nedostatek srážek, k vysoušení půdy vedle vysokých teplot přispívá i vítr. Půdní vlhkost se snižuje, klesá množství vody v potocích, v řekách (které se stávají nesplavné), postupně vysychají prameny a při déletrvajícím suchu klesají i zásoby spodních vod. Sucho tak negativně ovlivňuje vývoj vegetace a často bývá příčinou špatné úrody zemědělských plodin. Důsledkem jsou i podmínky ke snadnějšímu vzniku a šíření požárů.

Naměřené extrémy v České republice

V minulosti asi nejznámější velmi suché období nastalo v roce 1947. Bylo doprovázené teplotně nadprůměrným jarem a létem s velkou neúrodou a obecným nedostatkem vody. V nedávné době krátké, ale „vydatné“ jarní sucho nastalo v dubnu a květnu 2000 a bylo škodlivé pro většinu plodin. Celkově velmi suchým byl i rok 2003. Po suchém období předjaří následovaly nadnormální teploty vzduchu od poloviny dubna do konce srpna, kdy téměř všechny srážky byly intenzivní krátkodobé přeháňky a bouřky. Výrazné letní sucho pak vrcholilo v červnu a zejména v srpnu a září. V takovýchto situacích se obecně výrazně zvyšuje nebezpečí vzniku požárů i jejich rychlejší rozšiřování do okolí. Avšak i krátkodobé sucho, zvláště je-li doprovázeno horkým a třeba i větrným počasím může vést k vysokému nebezpečí vzniku požárů.

Se suchým a horkým počasím v létě 2015 došlo zejména v první polovině srpna k podstatnému nárůstu počtu požárů, se kterými se hasičské záchranné sbory musely vypořádávat. Dle zpráv od GŘ HZS ČR měli hasiči za období července a srpna téměř 6000 výjezdů, což je nejvíce za posledních 20 let. Převažovaly požáry v přírodním prostředí, které byly zapříčiněny dlouhodobým suchem a vysokými teplotami. Kromě menších požárů likvidovali hasiči i velké požáry. Celkem u 22 z nich byl vyhlášen 3. stupeň poplachu, což znamená, že se na jeho likvidaci podílelo více než 10 jednotek hasičů a u 6 dokonce zvláštní stupeň poplachu - zde byla vyžádána i mezikrajská pomoc.

Vydávání výstražných informací SIVS

Výstražná informace na nebezpečí požárů (kód VIII.1), resp. na vysoké nebezpečí požárů (kód VIII.2) se vydává, jestliže tzv. index nebezpečí požárů (pohybující se v mezích od 1 do 5) dosáhne hodnoty 4, resp. 5 alespoň ve třech dnech po sobě.

Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

V období sucha, které je spojené s nedostatkem srážek, ale často i s vysokými teplotami vzduchu, je nutno počítat se všeobecným úbytkem povrchových a postupně i podpovrchových vod a se zhoršením jejich kvality. Menší toky a studny mohou zcela vyschnout. Nedostatek vody v půdě a zvýšený výpar se také projevují úbytkem vody v rostlinách a tedy zasycháním vegetace a menší či větší neúrodou zemědělských plodin.

To vede také ke zvýšenému nebezpečí vzniku požárů i jejich rychlejšímu šíření. Je-li vydána výstraha na nebezpečí požárů, je tedy nutno chovat se tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru. Tzn. kdekoli v přírodě (v lesích, na loukách, v parcích i jinde) nerozdělávat oheň, nekouřit a vyhnout se používání zapalovačů, přenosných vařičů či jiných zdrojů otevřeného ohně. Stačí málo a může vzniknout požár. Ten se v případě suchého a zvláště horkého suchého počasí velmi rychle šíří. Požáry mohou vzniknout i při úderu blesku, zejména při bouřkách s četnými bleskovými výboji je nebezpečí vzniku požáru zvýšené.

zpět