SIVS - kód VII. Povodňové jevy

Všeobecná charakteristika

O povodni hovoříme v případech, dojde-li k vylití vody mimo koryto řeky. Důvody tohoto vylití mohou být obecně dva:

  1. zvýšení průtoku a překročení průtočné kapacity koryta a/nebo

  2. naopak snížení průtočné kapacity koryta (nejčastěji v důsledku jeho přehrazení).

Povodně škodí svou kinetickou silou a destrukcí unášeným materiálem, většinou na horních tocích s relativně velkým spádem, nebo podmáčením při dlouhodobém zaplavení budov a pozemků při rozlivech v údolních nivách.

V našich zeměpisných šířkách se vyskytují tyto druhy povodní:

Stupně povodňové aktivity (SPA)

V závislosti na průtoku a stavu průtočné kapacity koryta řek se rozlišují 3 stupně povodňové aktivity (SPA):

Vydávání výstražných informací SIVS

S výjimkou povodňových jevů způsobených přívalovými srážkami (kód č. V.), se výstražné informace na povodňové jevy vydávají obvykle s časovým předstihem 48 až 12 hodin, přičemž stupeň a lokalizace skutečného nebezpečí se může lišit od předpověděných a to především z důvodů obtížné předpovědi úhrnu a regionalizace očekávaných srážek. Přesnost předpovědi s délkou předpovědního období kolísá a zpravidla klesá. Proto platnost výstražných informací tohoto typu není obvykle delší než 36 hodin a předpokládá neustálou aktualizaci a upřesňování.

Všechny tyto výstražné informace jsou obvykle vydávány společně s výstražnou informací o očekávaných nebezpečných úhrnech srážek - kód VI. Dešťové srážky, příp. kód V. Bouřkové jevy, ale mohou být vydány i samostatně v situacích, kdy jsou očekávány slabé nebo žádné srážky, ale dochází ke snižování průtočné kapacity koryta (existence ledových ker), k rychlému tání větší sněhové pokrývky nebo v případech nasycení toků i půdy po předchozích deštích, kdy stačí i nízké úhrny dalších srážek ke vzestupu hladin do úrovně SPA.

Co dělat při povodni?

Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou a byla utvářena i povodněmi. Ty jsou ve střední Evropě poměrně běžným jevem. Jen v některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. V důsledku činnosti člověka má v současnosti krajina i půda zřetelně nižší schopnost zadržovat vodu a ta odtéká stále rychleji, což přispívá k četnějšímu výskytu povodní. Je to způsobeno nevhodnými, nepřirozenými zásahy člověka do krajiny jako jsou stále větší zastavěné plochy, narovnávání vodních toků, rozorané říční nivy či krajina bez stromů a další zeleně. Mimo to se dlouhodobě z půdy odebírá organická hmota (biomasa), která ji provzdušňuje a umožňuje jí lépe pojmout a zadržet vodu. Této hmoty ubývá i v lesích, odkud se odváží většina toho, co tam vyroste, včetně zbytků dřevin. Půda na polích je kvůli pěstování rostlin na biomasu také devastována čím dál rychleji.

Vodě musíme nechat prostor, jinak si ho při povodni opět vezme. Zachovávání lužních lesů a luk, říčních niv, suchých poldrů apod. má také vliv na zmírnění následků silných dešťů. Pokud se nechceme děsit každého deště nebo bouřky a odstraňovat stále jen následky, musíme pomáhat půdě i krajině, aby dokázala opět zachytit co nejvíce vody, nestavět domy v ohrožených oblastech, udržovat průchodnost mostů, mostků, svou roli má i vyvýšená podezdívka domu atd. Při vzniku povodně jsou důležité rozumné manipulace na přehradních nádržích, protipovodňové valy či výstavba protipovodňových stěn a další protipovodňová opatření.

Před vznikem povodně je naprosto nezbytné včasné varování a provedení protipovodňových opatření. Výstražná a předpovědní služba je zajišťována prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu, který veškeré výstražné informace uveřejňuje na svých internetových stránkách (http://pocasi.chmi.cz/) a distribuuje ve prospěch systému krizového řízení a také prostřednictvím veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Doporučuje se, aby každý při nebezpečí vzniku povodně sledoval zpravodajství veřejnoprávní televize a rozhlasu či internetové stránky ČHMÚ a podle zveřejněných informací případně podnikal nezbytná opatření. K základním znalostem každého občana by měla patřit znalost protipovodňového plánu jeho města, obce nebo organizace. V něm lze nalézt potřebné informace o tom, zda a za jakých okolností hrozí zaplavení a také jaké kroky je nutno provést, aby se minimalizovalo nebezpečí a případné škody.

Extrémně nebezpečné je koupání i jízda na lodi při povodni. Zatímco toky v normálním stavu jsou prověřené předchozími vodáky, zvýšený průtok korytem může skrývat různé záludnosti. Navíc rozvodněná voda unáší různé dříví, kusy nábytku, dopravních prostředků a dalších věcí, které i dobrého plavce mohou udeřit nebo rozmačkat. A také se rozvodněný tok pohybuje mimo normální koryto, a to značnou rychlostí, takže může člun nebo loď převrátit, plavce napíchnout například na nějaké sloupy, kůly, konstrukce nebo dopravní značky, skryté pod hladinou. A zejména extrémně rozvodněný tok také většinou vypláchl všeliká smetiště, hnojiště, žumpy a čističky odpadních vod, takže kontakt s takovou vodou může přivodit nebezpečná onemocnění.

zpět