SIVS - kód VI. Dešťové srážky

Všeobecná charakteristika

Déšť jsou srážky vypadávající z oblaků ve formě vodních kapek o průměru větším než 0,5 mm. Je-li průměr kapek menší než 0,5 mm, jedná o mrholení. Déšť může mít různou intenzitu. Trvalý déšť mívá průměr kapek 1 až 3 mm, ve spojení s bouřkou se objevují lijáky a přívalové deště, kdy se vyskytují kapky o průměru až 6 mm a mají velkou pádovou rychlost.

Vznik srážek souvisí s kondenzací vodní páry, obsažené ve vzduchu, nejčastěji při jejím ochlazování během výstupných pohybů vzduchu. Vznikají vodní kapky a ledové krystalky tvořící oblaka. Ledové krystalky narůstají tak, že na nich namrzají drobné kapky přechlazené vody. Tím rychle narůstají na úkor vodních kapek, dokud nejsou natolik velké, že ve formě sněhových vloček začnou padat. Při svém pádu od určité hladiny, kde již je okolní vzduch dostatečně teplý, tají a vznikají z nich obyčejné dešťové kapky.

Srážky se rozdělují na konvekční (přeháňkové) a trvalé. Konvekční srážky vypadávají z tzv. kupovité oblačnosti - kumulů (bělavých oblaků květákovitého tvaru s poměrně plochou, často šedou základnou) a zejména kumulonimbů (bouřkových oblaků). Mají přeháňkový nebo lijákový charakter, krátkou dobu trvání a často velkou intenzitu (přívalový déšť). Naproti tomu trvalé srážky padají po delší dobu s víceméně stálou intenzitou z tzv. vrstevnatých oblaků, zpravidla druhu nimbostratus a altostratus a vyskytují se nad většími územními celky.

Množství srážek se měří v milimetrech za určitý časový úsek, například za 24 hodin. Přičemž 1 milimetr srážek představuje množství 1 litru vody spadlé na 1 metr čtvereční. V České republice spadne za rok v průměru 680 mm srážek (1961 - 1990). Nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, ve kterých v průměru spadne kolem 87 mm/měsíc. Naopak nejsuššími měsíci jsou leden, únor a březen se zhruba 43 mm/měsíc. Větší množství srážek spadne v horských polohách, kde průměrný roční úhrn obvykle přesahuje 1000 mm (Churáňov 1090 mm, Lysá hora 1390 mm) a kde také je jejich roční chod odlišný. Kromě letního maxima se zde vyskytuje i zimní maximum, které může být vyšší než letní. Vyšší srážkové úhrny na horách jsou důsledkem ochlazování vzduchu při jeho vynuceném stoupání na návětrných svazích, což za přítomnosti dostatečné vlhkosti podporuje tvorbu oblačnosti a srážek. Toto zesílení srážek se často projevuje i ve větší vzdálenosti od úpatí hor. Naproti tomu na závětrné straně hor srážky zeslabují. Tento efekt výrazně působil i při katastrofálních povodních v letech 1997 a 2002, kdy největší množství srážek bylo naměřeno právě na návětří příslušných hor.

Z hlediska typu povětrnostní situace se silné trvalé srážky v České republice vyskytují nejčastěji při postupu tlakových níží z Alpské oblasti přes střední Evropu k severovýchodu (na studené straně tlakové níže v blízkosti jejího středu) nebo na zpomalující se studené frontě, kdy dochází k jejímu zvlnění a ta zůstává delší dobu relativně bez pohybu nad stejnou oblastí. Obecně se silné srážky nejčastěji vyskytují v letních měsících, kdy je vzhledem k vysokým teplotám ve vzduchu obsaženo velké množství vodní páry.

Naměřené extrémy v České republice

Největší množství srážek za 24 hod. bylo naměřeno dne 29. července 1897 v Nové Louce (Jizerské hory) 345 mm. V poslední době pak 12. srpna 2002 na Cínovci 312 mm a 22. července 1998 v Deštném v Orlických horách 204 mm za 7 hodin.

Vydávání výstražných informací SIVS

Vzhledem ke složitosti objektivní předpovědi množství srážek i jejich přesnější lokalizace jsou výstražné informace na dešťové srážky vydávány zpravidla s předstihem 48 až 6 hodin. Podle vývoje situace jsou denně upřesňovány a v případě povodní jsou aktualizovány až 4krát denně. Plošný rozsah silného trvalého deště zpravidla přesahuje velikosti krajů, takže výstražné informace jsou vydávány pro několik krajů současně.

V tomto kódu č. VI Déšť se nejedná o srážky způsobené bouřkovou činností. Na nebezpečí přívalových srážek způsobených bouřkovou činností upozorňují výstražné informace s kódem V. Bouřkové jevy.

Výstražné informace na kód VII. Povodňové jevy jsou obvykle součástí nebo následují za výstražnými informacemi na dešťové srážky. Upřesňují informace z hlediska vývoje na vodních tocích, především z hlediska tzv. stupňů povodňové aktivity (SPA).

Výstražné informace se vydávají na:

Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů

Stupeň nebezpečí v důsledku silného deště vzrůstá s jeho intenzitou a dobou trvání. Od samého počátku způsobuje silný déšť zhoršenou orientaci pro řidiče, přičemž při rychlé jízdě vzniká nebezpečí tzv. aquaplaningu, kdy se kola automobilu pohybují po tenké vrstvě vody, což může způsobit jeho neovladatelnost.

Po delší době trvalého deště dochází k nasycení půdy, voda se již nestačí vsakovat a přirozeně odtékat, což v závislosti na charakteru terénu může vést k zatopení sklepů, níže položených míst, údolních poloh apod. Dochází k rozvodnění na menších, často horních tocích, později postupně i na větších, středních a dolních tocích. Řidiče mohou překvapit průtoky vody přes komunikace, jejich zatopení nebo i podemletí. Zároveň může docházet k poškození hospodářských plodin, splavení ornice, ale i sesuvům půdy, při větru i k vyvracení podmáčených stromů. Větší nebezpečí hrozí v údolních polohách a tam, kde se již v minulosti "velká voda" vyskytla.

V případě trvalého deště k těmto projevům dochází v řádu hodin od jeho začátku, takže je zde zpravidla dostatečný časový prostor na provedení varování a na provedení preventivních opatření pro omezení škod nebo i zamezení ztrát na lidských životech. V případech přívalových dešťů souvisejících s bouřkovou činností (viz kód V. Bouřkové jevy) je nástup jeho důsledků velmi rychlý, v řádech jednotek až desítek minut.

zpět