Český hydrometeorologický ústav - Úsek meteorologie a klimatologie

Náměstek ředitele: RNDr. Radim TOLASZ
e-mail: tolasz@chmi.cz
telefon: 244 03 2200, 241 767 754
fax: 244 03 2235, 241 760 603

Klimatická změna – informační přetlak z 25. ledna 2005

(Tato zpráva jako DOC soubor - 40kB)  

(Originál zprávy zmíněné v níže uvedeném textu)

V úterý 25. ledna 2005 dorazila do Česka informace o vydání zprávy „Meeting The Climate Challenge“, které bylo oznámeno v článku redaktora The Independent (Michael McCarthy - Countdown to global catastrophe). Zpráva měla být vydána o den později, pravděpodobně však byla dostupná již dříve.

Je celkem pochopitelné, že české sdělovací prostředky všech typů považovaly tuto informaci za zajímavou a zahájily „informační nátlak“ na české klimatology a požadovaly stanovisko. Zpráva v The Independent byla pravděpodobně vinou nesprávného překladu do českého jazyka pochopena jako „závažná vědecká informace o zhroucení klimatického systému nejpozději do 10 let“.

Podkladem pro tyto  zkreslené informace  bylo dobře míněné  prohlášení členů mezinárodního panelu změny klimatu (The International Climate Change Taskforce), jehož účelem bylo posunout vpřed jednání kolem ochrany klimatu Země. Zároveň se autoři zprávy snaží využít předsednictví Velké Británie ve skupině vyspělých států G8 a v Evropské unii. Zpráva [1] má jednoznačně politický charakter a nepřináší žádné nové vědecké poznatky týkající se změny klimatu. Problémům souvisejícím se změně klimatu z  klimatologického hlediska se autoři (vesměs politici, poslanci, senátoři) věnují pouze okrajově. V tomto bodě vycházejí z údajů  uvedených  ve zprávě IPCC [2] a dalších citovaných materiálech. Následky růstu emisi skleníkových plynů v atmosféře  jsou  popisovány obecně, bez udání časového horizontu a jsou zjednodušeny tak, aby byly pochopitelné i běžným čtenářům. Pokud se týká časového horizontu deseti let, není v původním materiálu žádná informace o tom, že by se do deseti let měl klimatický systém zhroutit. Pravděpodobně došlo k nepochopení anglického spojení „comming decades“, které se v původní zprávě několikrát vyskytuje. V daných souvislostech považujeme za nejsprávnější překlad spojení „následujících desetiletích“.

Vysvětlení tzv. klíčové hodnoty změny globálního průměru teploty vzduchu o 2 °C a klíčové hranice koncentrace CO2, je nutno opět hledat v původní zprávě [1]. Zde se správně podotýká, že nikdo nemůže s jistotou říci, jak vysoká je mezní (kritická) hodnota změny globálního průměru teploty vzduchu, za kterou rozsah a velikost dopadů změny klimatu prudce roste. Autoři zprávy tedy na základě prostudovaných materiálů navrhují zvolit hodnotu  2 °C. Tím se pokoušejí vytýčit konkrétní cíl, ke kterému by mezinárodní úsilí mělo směřovat – nedovolit, aby se globální průměr teploty vzduchu od předindustriálního období zvýšil o více než 2 °C.  Zvolíme-li si tuto hodnotu, pak je možné pomocí klimatických modelů a různých představ (scénářů) o růstu emisí skleníkových plynů v budoucnu odhadnout, na jaké hladině koncentrací je zapotřebí obsah skleníkových plynů stabilizovat. Podle IPCC [2] odpovídá stabilizaci koncentrace efektivního CO2 na hladině 450 ppm zvýšení ročního globálního průměru teploty vzduchu v roce 2100 (oproti roku 1990) cca 1,3 až 2,3 °C, stabilizaci na hladině 550 ppm pak zvýšení o cca 1,5 až 3 °C. Jen pro dokreslení - koncentrace CO2 se od předindustriálního období zvýšila v globálním měřítku o zhruba jednu třetinu, z cca 280 ppm na cca 380 ppm a globální teplota se za stejnou dobu zvýšila o cca 1°C.

Ve sdělovacích prostředcích se bohužel vyskytla celá řada zavádějících informací. Dobře míněné úsilí skupiny politiků (a zřejmě i autorů zpráv v našich sdělovacích prostředcích) znovu zdůraznit potenciální nebezpečí zásahů člověka do klimatického systému se tak může zcela minout účinkem. Aktivity související s uvedením závěrů Kjótského protokolu do praxe, všechny aktivity Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) a v neposlední řadě i aktivity českých klimatologů na mezinárodní scéně (WMO, EU a další) potřebují širokou podporu politiků i veřejnosti. Katastrofické scénáře těmto aktivitám neprospívají a veřejnost může získat zcela nesprávný dojem, že už se nedá nic dělat. Opak je pravdou.

[1] Byers S., Snowe O. (2005): Meeting the Climate Challenge. Recommendations of the International Climate Change Taskforce. January 2005, ISBN: 1860302645.

[2] IPCC (2001): Climate Change 2001: The Scientific Basis. Contribution of the Working Group I to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (Houghton, J.T. et al., eds), Cambridge and New York, 881 pp., ISBN 0521 01495 6.

 V Praze, 26. ledna 2005

Doc. RNDr. Jaroslava KALVOVÁ, CSc., MFF UK Praha

RNDr. Radim TOLASZ, ČHMÚ Praha

 Hlavní stránka ČHMÚ