konaného dne 27. listopadu 2012 od 13 hodin v zasedačce č. 447 budovy ministerstva životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10, Vršovice. Tématem zasedání byla nedávná superbouře Sandy ve východní části USA, řešení této mimořádně rozsáhlé krizové situace i možnosti využití poznatků z této krizové situace pro zlepšení připravenosti u nás.

Program zasedání:

1. Milan Šálek: (Ex)hurikán Sandy a jeho dopady - dalo se to očekávat?
2. Marie Adámková: Pojetí prevence katastrof v Koncepci environmentální bezpečnosti
3. Ivan Obrusník: Připravenost na bouři Sandy a činnost krizového řízení
4. Jana Caletková a Ivan Beneš: Dopady bouře Sandy na elektroenergetickou infrastrukturu
5. Různé, organizační záležitosti

Průběh jednání:

Jednání ČNV ONK (dále Výboru zahájil) I. Obrusník, který krátce seznámil účastníky s děním v období od posledního jednání Výboru v září 2012. Zdůraznil obrovský rozsah katastrofy způsobené hurikánem Sandy ve východní části USA. Američané se dokázali na tuto katastrofu dobře připravit a rychle a adekvátně na ni reagovat, což přispělo k minimalizaci ztrát na životech i majetku. Poznatky získané z řešení této „megakatastrofy“ mohou přispět ke zlepšení připravenosti systému krizového řízení a občanů u nás.

Ad 1: M. Šálek ve své přednášce nazvané „(Ex)hurikán Sandy a jeho dopady – dalo se to očekávat?“ seznámil účastníky s tvorbou tropických cyklonů, nazývaných v oblasti severního Atlantiky a Karibiku hurikány a s trasami jejich šíření. Probral i otázku výjimečnosti hurikánu Sandy a kvalitu předpovědí jeho trasy americkou povětrnostní službou. Zpočátku byla nejistota předpovědí trasy přicházejícího hurikánu Sandy veliká, avšak již 3 dny před jeho zásahem americké pevniny byly předpovědi velmi přesné, což významně pomohlo při přípravě orgánů krizového řízení, státní administrativy i občanů na dopady tohoto hurikánu, který postupně přešel v tzv. superbouři. Velmi negativní dopad měla zejména přílivová vlna (storm surge), vysoká několik metrů, která byla ještě zesílena slapovými jevy. M. Šálek ukázal i případy podobně velikých hurikánů, které zasáhly východní pobřeží USA v minulosti. Uvedl, že nelze jednoznačně přičítat velkou sílu hurikánu Sandy klimatické změně, i když se mohl projevit určitý vliv nárůstu teploty mořské vody v oblasti západního Atlantiku a Karibiku v době před jeho vznikem. Uvedl i některé statistické údaje o hurikánech v období od roku 1970 do dneška. Hurikány neohrožují naší oblast Evropy, avšak velmi nebezpečné mohou být zimní větrné bouře, kam patřil v nedávné minulosti Kyrill nebo Emma.

Ad 2: Pojetím prevence katastrof v Koncepci environmentální bezpečnosti ČR se ve svém příspěvku zabývala M. Adámková. Tato koncepce byla schválena usnesením Bezpečnostní rady státu č.10/2012. Cílem koncepce je navrhnout rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací, vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (zejména závažné havárie, živelní pohromy a teroristické činy). Dalším cílem je provedení identifikace hrozeb (zdrojů rizik) a následně vlastní hodnocení rizik vzniku krizových situací, které ohrožují životní prostředí. Při dopracování systému konkrétních legislativních a dalších opatření bude kladen důraz na systém preventivních mitigačních a adaptačních opatření. Autorka dále seznámila účastníky s obsahem koncepce, zdroji rizik i s opatřeními pro zajištění environmentální bezpečnosti a s harmonogramem jejich realizace. V závěru shrnula úkoly, které je třeba pro realizaci koncepce splnit. První zpráva o postupu realizace koncepce bude zpracována k 31. 12. 2013.

Ad 3: Připraveností a reakcí na superbouři Sandy a fungováním krizového řízení zejména ve východní části USA se ve své přednášce zabýval I. Obrusník. Zdůraznil významnou úlohu přesnosti předpovědi trasy hurikánu i předpovědí výše přílivové vlny i lokalizace oblastí východní části Spojených států, zasažených touto vlnou. Tyto předpovědi značně přispěly k možnosti připravit se na dopady superbouře předem a to jak z hlediska materiálních potřeb, tak i organizačně. Primární úlohu hrála Federální agentura pro řízení mimořádných situací FEMA. Řídila veškeré operace pro včasnou reakci a k eliminaci dopadů superbouře a spolupracovala dobře jak s orgány krizového řízení jednotlivých států v čele s guvernéry, tak s armádními složkami, dobrovolníky a řadou nevládních organizací. Na občany apeloval i president Obama, který navštívil jak ústředí agentury FEMA, tak zasažené oblasti. Po nedostatcích v řízení krizové situace v New Orleans a Lousianě bylo v roce 2006 změněno vedení a organizace FEMA - byla zařazena pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA a také byla zabezpečena vyšším rozpočtem,. To se velmi pozitivně projevilo při krizové situaci způsobené hurikánem Sandy. Velmi důležité bylo včasné vyhlášení federálního stavu nouze pro 8 nejvíce zasažených států presidentem Obamou. Velké problémy způsobily zejména výpadky dodávek elektrického proudu (až pro 8,5 milionu lidí) i nedostatek pohonných hmot. Zejména rychlé obnovení dodávek proudu bylo velmi naléhavým úkolem. Nepříznivě zasáhla i následná sněhová bouře. Materiálně i personálně pomáhaly i nezasažené americké státy a velmi dobře pracovaly specializované agentury. Hurikán Sandy způsobil celkové ztráty 164 životů, ekonomické ztráty dosáhly po předběžných kvalifikovaných odhadech podle amerického tisku hodnoty 50 miliard dolarů a celkově Sandy negativně dopadla na cca 60 milionů lidí. Celkově lze říci, že FEMA i celý systém prevence a krizového řízení pracoval během superbouře Sandy dobře – mnohem lépe než při hurikánu Katrina před 7 lety. V neposlední řadě je třeba zdůraznit i velmi dobrou připravenost občanů, lokální administrativy a občanů. Zlepšováním této připravenosti se zabývá především FEMA a řada nevládních organizací. Tyto aktivity mají plnou podporu jak federální vlády, tak i vlád jednotlivých států. Právě v oblasti prevence a její podpory ze strany státu bychom si od Američanů měli vzít příklad.

Ad 4: J. Caletková přednesla příspěvek (spoluautorem byl I. Beneš) zaměřený na dopad bouře Sandy na elektroenergetickou infrastrukturu. Výpadky dodávek proudu (blackouty) se ve světě vyskytují stále častěji a mají obvykle velmi negativní dopady. K příčinám blackoutů patří selhání podpůrných služeb k udržení stability provozu sítě, destrukce několika vedení či destrukce několika transformátorů. Kritická je zejména doba trvání blackoutu. Autorka prezentovala několik ukázek dopadů přírodních pohrom na elektroenergetiku a uvedla i podrobnější údaje o blackoutu způsobeném superbouří Sandy. Velmi negativně se projevilo kaskádové šíření výpadku proudu, často docházelo i k výpadku telekomunikací, čerpadlových stanic či světelné signalizace pro dopravu. Američané si vzali z blackoutu, způsobeného superbouří Sandy, řadu poučení, které budou cenné i pro nás. Je však třeba ještě počkat na detailnější vyhodnocení celé situace. V souvislosti s nebezpečím blackoutů zmínila vhodnost aktualizace státní energetické koncepce, která by mimo jiné kladla důraz na tzv. „ostrovní provozy“, např. kolem velkých měst, které budou schopny po energetické stránce fungovat v případě odstřižení od celostátní energetické sítě samostatně.

Ad 5: V různém Výbor projednal možnosti spolupráce s Českým svazem vědeckotechnických společností (ČSVTS) s tím, že předsednictvo ČNV ONK naváže v této záležitosti spojení s vedením ČSVTS. Výbor dále projednal možnost spolupráce s Českým spolkem pro péči o životním prostředí (ČSPŽP), který na jednání Výboru zastupovala ing. L. Deylová. Předběžně bylo domluveno uspořádání společné jednodenní akce pro odbornou veřejnost v první polovině roku 2013 s tím, že podrobnosti budou projednány mezi předsednictvem ČNV ONK a vedením ČSPŽP.