konaného dne 23. dubna 2012 (pondělí) od 13.30 hodin v zasedací místnosti CityPlanu v Praze 1, Jindřišská 17, první patro. Tématem zasedání bylo sucho jako aktuální hrozba a potenciální krizová situace i možná opatření ke snížení dopadů tohoto nebezpečného jevu. Dalším bodem jednání byly informace o koncepci environmentální bezpečnosti a o aktualitách v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR.

Program zasedání:

1. Ing. Ivan Obrusník, DrSc.: Aktuality z mezinárodní spolupráce a činnosti ČNV ONK od posledního zasedání Výboru.
2. RNDr. Jan Pretel, CSc.: Klimatická změna a její možné projevy a rizika v ČR.
3. RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc.: Sucho na území ČR a jeho dopady.
4. MUDr. Marie Adámková, CSc.: Informace o schválené koncepci environmentální bezpečnosti.
5. JUDr. Jan Soviš: Aktuality v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR.
6. Různé, organizační záležitosti, návrhy akcí na rok 2012.

Průběh jednání:

Ad 1: Předseda ČNV ONK(dále Výboru) I. Obrusník zahájil 26. zasedání Výboru, omluvil nepřítomnost některých členů NV ONK a krátce seznámil účastníky s děním zejména v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti snižování katastrof od posledního jednání Výboru v listopadu 2011. V prosinci 2011 se v Paříži konalo zasedání Evropské sítě národních platforem (ENNP), tj. s obdobnými výbory ve Francii, Německu a Polsku. Zástupci jednotlivých platforem se dohodli na pokračování spolupráce i v roce 2012. Poslední dva roky předsedal ENNP francouzský výbor AFPCN. Zhodnocena byla i dosavadní aktivní spolupráce a v této souvislosti bylo velmi pozitivně hodnoceno uspořádání Workshopu o přívalových povodních v listopadu 2010 v Praze (ČNV ONK společně s ČHMÚ), ze kterého vzešel i velmi pěkný sborník. Hlavním bodem spolupráce i v dalším období bude společná účast na projektech vypisovaných Evropskou komisí a výměna zkušeností a informací mezi výbory (platformami). Od března 2012 převzalo úlohu předsedajícího ENNP Polsko.

Jednání ENNP předcházela mezinárodní konference „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“. Ukazuje se, že nárůst následků přírodních katastrof v posledních letech v celém světě je často dáván do souvislosti s dopady klimatické změny. V roce 2011 vyšla k této problematice speciální zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) pod názvem „Řízení rizik extrémních jevů a katastrof za účelem adaptace na klimatickou změnu (SREX)“. Proto na hledání možností snížení dopadů přírodních a jiných katastrof, a zejména k prodiskutování strategií a postupů adaptací na klimatickou změnu v souvislosti s narůstáním dopadů katastrof, uspořádal Francouzský národní výbor (platforma) pro omezování následků katastrof společně s UNESCO jednodenní konferenci „Předpovězené katastrofy, současné katastrofy“. Konference se konala 12.12.2011 v pařížském sídle UNESCO (tato organizace byla s AFPCN spolupořadatelem konference) a zúčastnilo se jí okolo 80 odborníků z Francie i dalších zemí. Za ČR se konference aktivně zúčastnili I. Obrusník a K. Vančura.

Na programu konference byly tři „kulaté stoly“. První byl věnován výše uvedené zprávě SREX. I. Obrusník prezentoval současnou situaci ve výzkumu možných dopadů klimatické změny na ČR. V závěru zdůraznil, že kromě neustálého vylepšování výstražné služby a krizového řízení je třeba především zlepšovat připravenost občanů. Tato oblast patří stále ke slabinám.Druhý kulatý stůl byl věnován adaptačním politikám dvou zemí – Francie a Německa. Zástupce ČR byl přizván k tomu, aby prezentoval hlavní zásady navrhované strategie v ČR. Důležité je, že jak Francie, tak i Německo, mají v současné době hotové nejen strategie, ale i akční plány pro jejich plnění. ČR má zatím pouze předběžný návrh strategie, situace v Polsku není známa. Třetí kulatý stůl se zabýval rozvojem výzkumu adaptací na dopady klimatické změny, spoluprací ve vědě v Evropě a zejména zvýšením podpory těchto prací ze strany EU a Evropské komise. Závěry z konference zdůraznily nutnost věnovat souvislosti dopadů klimatické změny a možného nárůstu katastrof větší pozornost ze strany vlád zemí a rovněž nutnost větší podpory výzkumu jak na národní úrovni, tak v rámci EU. Závěrečný projev pronesl předseda AFPCN a člen francouzského parlamentu Ch. Kert.

Kromě konference zmínil předseda Výboru i aktivity v oblasti zvyšování odolnosti měst vůči katastrofám (iniciativa „MakingCitiesResilient – My City isGettingReady“). Bohužel, v Česku se tyto aktivity zatím nerozvinuly. Souvisí to i s tím, že česká vláda se aktivně neangažuje v plnění úkolů Rámcové dohody Hyogo (HFA), přestože ji v roce 2005 podepsal tehdejší ministr životního prostředí Ambrozek. HFA má plán činnosti na 10 let (2005-2015). Zajímavá je i německá iniciativa v provádění auditu pro zhodnocení odolnosti měst vůči povodním, ke které se v Německu přihlásila již řada měst. Nedávné upozornění v médiích na špatný stav údržby protipovodňových opatření v Praze ukazuje potřebnost podobné iniciativy i u nás. Je totiž známo, že pokud se seženou investice na protipovodňová opatření, obvykle nejsou peníze na jejich budoucí provoz či údržbu. Měla by být více podporována adaptační opatření na důsledky změny klimatu a k nejdůležitějším a nejefektivnějším adaptačním opatřením patří právě prevence katastrof a zejména povodní. K tomu zřejmě přistoupí i adaptace na sucho.

Předseda dále seznámil Výbor se současnou situací s podporou činnosti Výboru ze strany MŽP. Ministerstvo podporovalo v posledních několika letech činnost Výboru určitou, byť nevelkou částkou, v rámci plnění mezinárodních činností. Pro rok 2012 však Výbor na svou činnost nedostane nic z důvodu „úspor“ resortu. Přesto Výbor, který má statut sdružení, bude dále pokračovat ve své činnosti a předseda se ještě pokusí, ve věci větší podpory prevence katastrof u nás a podpory činnosti Výboru, kontaktovat ministra Chalupu.

Ad 2: J.Pretel ve své přednášce seznámil účastníky s podstatou klimatické změny a jejími možnými projevy a riziky. Zaměřil se hlavně na dopady této změny a jejich projekce pro naši republiku. Podrobnosti lze nalézt v přiloženém souboru s přednáškou. J. Pretel mj. zdůraznil, že hlavní dopady změny klimatu souvisí se změnou extremity. Právě tento faktor, který má vazbu na změny synoptických situací, ovlivňuje potenciální zvyšování dopadů přírodních katastrof. Patří k nim kromě povodní především sucho. J. Preteldále ukázal prognózy s využitím modelu ALADIN-CLIMATE/CZ. Tento regionální model byl validován na datech z období 1961 – 1990 apak byly na jeho základě odvozeny projekce vývoje klimatu na několik období až do roku 2100. Autor upozornil na problém nejistot i na to, že projekce nejsou předpověďmi, a proto je třeba při jejich využívání velká opatrnost.

Pokud jde o rizika dopadů klimatických změn pro ČR, J. Pretel jednoznačně zdůraznil, že klíčový význam mají dopady na vodu a vodní hospodářství a dále na zemědělství a lesnictví. Ukázal, že v současné době se jeví jako efektivnější orientace na adaptace na klimatické změny místo doposud protěžovaných, a z důvodu obtížné celosvětové spolupráce málo efektivních,mitigací (snižování emisí skleníkových plynů). V závěru J. Pretel zdůraznil, že adaptační opatření jsou nejúčinnějším a nejrychlejším způsobem reakce na probíhající klimatické změny a jejich důsledky. (Podrobnosti lze nalézt v přiloženém referátu v elektronické formě).

Ad 3: J. Rožnovský ve své přednášce popsal druhy sucha a jeho možné dopady zejména na zemědělství. Zdůraznil, že i když prognóza sucha na základě modelů nemusí vyjít, je vždy třeba, abychom na sucho byli připraveni. Sucho v naší republice obvykle nemá sezónní charakter, ale je spíše nepravidelné či nahodilé. O to složitější je se na takovéto sucho připravit. Zdůraznil, že na vzniku sucha se podílí nejen nedostatek srážek, ale také i vysoké teploty (sluneční svit). Důležitá je i vláhová bilance v půdě. ČR má i přes svou nevelkou velikost poměrně značnou rozmanitost podnebí. Výzkumy možného vlivy dopadů klimatických změn ukazují, že se u nás budou častěji vyskytovat bezsrážková období a bude docházet a již dochází k postupným změnám bonity půdy (ve smyslu degradace půd). Sucho představuje největší riziko především pro sušší oblasti středních Čech a jižní Moravy. Otázkou je, zda a v jaké míře používat zavlažování s ohledem na fyziologii rostlin a ekonomičnost tohoto opatření).

Je třeba přijmout adaptační opatření na působení sucha. V té souvislosti je třeba vyvinout strategický program na sucho – zvyšovat retenční kapacity krajiny, zajišťovat systém meteorologických měření a také rozvíjet vzdělávací programy pro lepší porozumění suchu, jeho rizikům i opatřením pro snižování dopadů tohoto negativního jevu. Rozhodně je třeba formulovat nejdříve strategii „Sucho“. (Podrobnosti lze nalézt v přiloženém referátu v elektronické formě).

D. Pokorný z MZe v širší diskusi k tématu sucha a jeho dopadů zejména na zemědělství podrobně popsal současnou strategii resortu zemědělství pro sucho, povodně i adaptace na dopady klimatických změn.

Ad 4: Informaci o schválené koncepci environmentální bezpečnosti podala M. Adámková z MŽP. Tento dokument byl zatím schválen VCNP a čeká se na jeho schválení Bezpečnostní radou státu (BRS). Environmentální bezpečnost doposud neměla takovýto strategický dokument, na který by bylo možné se odvolávat. Účelem je zajištění ochrany bezpečnosti životního prostředí. M. Adámková upozornila i na to, že sucho není zatím zahrnuto v typových plánech. (Podrobnosti lze nalézt v přiloženém referátu v elektronické formě).

Ad 5: J. Soviš podal již tradiční přehled aktuálních událostí z oblasti zajišťování bezpečnosti ČR. Přehled se týkal důležitých dokumentů Bezpečnostní rady státu a Vlády ČR. Uvedl rovněž další nový dokument - Metodiku pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace (Podrobnosti lze nalézt v přiloženém referátu v elektronické formě).

Ad 6: V závěrečné diskusi se členové Výboru shodli na tom, že je třeba pokračovat v jeho činnosti a snažit se o větší publicitu jeho aktivit. K. Vančura pozval účastníky jednání na výstavu „Voda a vzduch kolem nás“, která v Clam/Gallasove paláci v Praze do 17. května prezentuje současné aktivity ČHMÚ.

V závěru poděkoval předseda NV ONK zástupcům CityPlanu za výbornou organizaci a příjemné prostředí pro jednání 26. zasedání ČNV ONK. Jak již bylo uvedeno v textu jsou prezentace přednášejících přílohou tohoto zápisu případně je bude možné získat z webu: www.chmi.cz/files/katastrofy.html. Příští schůze ČNV se bude konat pravděpodobně v červnu 2012.