konaného dne 28. června 2011 od 13:30 hodin v zasedací síni budovy Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v Praze 4, Kloknerova 26. Tématem zasedání bylo velmi aktuální vzdělávání dětí a občanů s cílem zajistit jejich lepší připravenost na budoucí pohromy.

Program zasedání:

1. Informace o činnosti Výboru za uplynulé období a o výsledcích jednání Globální platformy pro snižování rizika katastrof, návrh volby nového předsednictva Výboru – Ing. Ivan Obrusník, DrSc.
2. Výuka tematiky "ochrana člověka za mimořádných událostí" na základních a středních školách - plk. Mgr. Eleonóra Tilcerová, GŘ HZS.
3. Integrovaný projekt "Záchranný kruh" - kpt. Ing. Veronika Krajsová, HZS.
4. Teorie katastrof /management krizových situací (Výchova, Vzdělávání, Osvěta; Mezigenerační sdělování povodňového nebezpečí, Povodňové naučné stezky, aj.; Medicína/farmacie krizí a katastrof (alternativní); Prevence a předpovídání povodní) - RNDr. Tomáš Faruzel; Projekt AQUAPOLIS (pro ZF JčU ČB).
5. Aktuality v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR – JUDr. Jan Soviš

Průběh jednání:

Ad 1: Předseda NV ONK (dále Výboru) I. Obrusník zahájil 24. zasedání Výboru a krátce seznámil účastníky s děním zejména v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti snižování katastrof od posledního jednání Výboru v březnu 2011. Hlavní událostí bylo Třetí zasedání Globální platformy pro snižování rizika katastrof (GP), které se konalo ve dnech 8. – 13. 5. 2011 zúčastnilo přes 2600 odborníků včetně zástupců 168 vlád, 65 nevládních organizací a 25 mezivládních organizací. Z ČR se jednání GP zúčastnil předseda I. Obrusník a členové Výboru V. Soyková a V. Vilímek. Zasedání uspořádala Mezinárodní strategie pro snižování katastrof OSN (UNISDR) a zahájil jej generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Zasedání GP bylo silně ovlivněno nedávným zemětřesením v Japonsku spojeným s vlnou cunami a následně vyvolanou havárií v jaderné elektrárně ve Fukušimě. Tato velká katastrofa, která postihla vyspělou zemi, posílila naléhavou celosvětovou potřebu věnovat se problematice rizika katastrof.

Tématem GP bylo "Investuj dnes pro bezpečnější zítřek", což vycházelo ze závěrů druhého zasedání GP v roce 2009 a také z výsledků hodnocení "Rámcové strategie pro akci z Hyoga (Hyogo Framework for Action – HFA) na léta 2005 až 2015". Součásti GP byla první Světová konference pro rekonstrukci s cílem stimulovat rozvoj a rekonstrukční práce tak, aby omezovaly dopady přírodních pohrom i v budoucnosti, kterou pořádala Světová banka.

Z rozsáhlého programu GP uvedl předseda Výboru pouze několik vybraných zasedání jako např. plenární sekci o adaptacích na změny klimatu zahájenou generálním sekretářem Světové meteorologické organizace M. Jarraudem. Představitelka OSN pro snižování katastrof M. Wahlströmová řídila sekci o revizi plnění HFA v polovině plánovaného desetiletého období (2005-2015). Zajímavý byl panel o ochraně kritické infrastruktury (silnice, železnice, mosty, rozvody elektrické energie, plynu, zajištění pitné vody atd.), která bývá silně poškozena katastrofami a musí být přednostně a rychle opravena. Zajímavý byl i panel o řízení rizika v povodňových situacích pro 21. století. Během GP se konalo i Fórum evropských národních platforem pro snižování katastrof, které by mělo umožnit prosazování větší podpory aktivit a projektů národních platforem ze strany orgánů EU v Bruselu. Sešli se i zástupci Evropské sítě národních platforem (ENNP), jejímiž členy jsou kromě ČR i platformy z Francie, Německa a Polska. Zasedání věnované včasnému varování uspořádala německá národní platforma (DKKV).

V závěrech GP, shrnutých M. Wahlströmovou, byl zdůrazněn pokrok v plnění „Rámcové strategie pro akci z Hyoga“, rostoucí zapojování starostů a soukromého sektoru do opatření pro snižování katastrof, úspěch kampaně "Udělejte města odolnějšími" (podrobněji viz www.preventionweb.net/globalplatform/2011). Je třeba zdůraznit, že většina doporučení z GP platí i pro nás. Máme poměrně dobře vybudovanou strukturu a systém ochrany před povodněmi, ale chybí větší propojení územního plánování s prevencí katastrof i uvažování o riziku kombinovaných pohrom (přírodních a technologických současně). Problémem je i koordinace prevence katastrof mezi různými resorty i nedostatečná pozornost výuce prevence katastrof a zlepšování připravenosti obyvatelstva na školách všech stupňů. Jednoznačně je třeba dávat prevenci katastrof větší prioritu než dosud.

I. Obrusník upozornil členy Výboru, že je třeba provést volby nového předsednictva Výboru na některém z jeho nejbližších zasedání. Rovněž zdůraznil, že perspektivně se jeví především spolupráce s platformami tří dalších zemí (Francie, Německo a Polsko) v rámci Evropské sítě národních platforem, kde je zájem o konkrétní projekty. Příkladem může být workshop o včasném varování na přívalové povodně, který v listopadu 2010 uspořádal NV ONK ve spolupráci s ČHMÚ pro účastníky z Francie, Německa, Polska a také USA.

Ad 2: E. Tilcerová ve svém příspěvku zdůraznila nutnost zaměřit se při vzdělávání v oblasti ochrany člověka za mimořádných situací na děti, přes které lze nepřímo vzdělávat i dospělou populaci. MŠMT vydalo v roce 1999 metodický pokyn pro toto vzdělávání a výuka začala od 1.9.1999 a od té doby výuka na školách s určitými peripetiemi probíhá. Problémem je, že se daná problematika vyučuje v několika jednotlivých předmětech nikoliv v předmětu jednom (jako dříve existoval předmět branná výchova). Situace se postupně zlepšuje a úspěch závisí ve velké míře na ředitelích škol. HZS pomáhá v oblasti vzdělávání hlavně při přípravě učitelů, pořádá různé akce, podílí se na praktických cvičeních a spolupracuje při tom s nevládními organizacemi. Významná je činnost HZS při přípravě příruček a učebnic, DVD, CD a videokazet. E. Tilcerová upozornila na legislativní problémy a také na kurzy pořádané HZS pro učitele. Zdůraznila, že je třeba změnit celospolečenský názor na problematiku prevence katastrof a posilovat vzdělávání v této oblasti

Ad 3: V. Krajsová seznámila členy Výboru s činností asociace Záchranný kruh. Tato Asociace vytvořila jednotný systém informování, vzdělávání, prevence a přípravy obyvatelstva v oblasti běžných rizik i mimořádných událostí. Asociace je sdružením záchranářských subjektů a svou činnost vyvíjí od roku 2005. Spolupracuje s ministerstvy, kraji a regionálními organizacemi, s policií a HZS, městy, obcemi a školami a také na mezinárodní úrovni. Asociace vytvořila internetový bezpečnostní portál www.zachrannykruh.cz, kde jsou dostupné veškeré informace k dané problematice. Velkým přínosem je i vytvoření interaktivní příručky první pomoci i testovacího a prověřovacího systému. Portál Záchranného kruhu je hojně navštěvovaný (ca 160 000 návštěvníků/měsíc) a jeho kurzy využívá 1600 škol. Dalším počinem je vytvoření Informačního systému pro města a obce. Pro Karlovy Vary bylo vytvořeno Centrum zdraví a bezpečí. K současným problémům, které brzdí vzdělávání je především Absence podmínek pro vzdělávání a praktickou přípravu veřejnosti, dětí, pedagogů, nedostatečné finanční zabezpečení, malá politická podpora a stále malá priorita této problematiky jak v ČR, tak i v EU.

Ad 4: T. Faruzel seznámil účastníky s Teorií katastrof /management krizových situací.

Ad 5: J. Soviš podal již tradiční přehled aktuálních událostí z oblasti zajišťování bezpečnosti ČR. Přehled se týkal činnosti Bezpečnostní rady státu, Vlády ČR a nových právních předpisů v oblasti krizového řízení a v souvisejících oblastech – publikovaných ve Sbírce zákonů od července 2010 do května 2011. Podrobnosti lze nalézt v příloze tohoto zápisu.

Předseda NV ONK poděkoval v závěru zástupcům GŘ HZS za výbornou organizaci a příjemné prostředí pro jednání 24. zasedání NV ONK. Všechny prezentace přednášejících jsou přílohou tohoto zápisu (zřejmě po částech) případně je možné je získat z webu: www.chmi.cz/files/katastrofy.html. Příští schůze NV se bude konat pravděpodobně během září 2011.